Nebojte se, nepůjde o mučení zvířátek, i když to tak může vypadat. Jde o metodu, jak bez újmy na zdraví (vašeho i zvířecího) aplikovat lék. Pokud se svou kočkou zápasíte stejně jako my, přečtěte si tento článek.

kovour

Dostat do kocoura tabletu či pastu bylo takřka nemožné. Dnes už je to (doufám) minulostí, neboť jsme konečně dali na radu zkušených. K našemu překvapení fungovala, a tak ji s radostí předávám dál.

Rada byla celkem prostá:

„Chyťte kočku za volnou kůži za krkem a do pootevřené tlamy jí vpravte pastu či tabletu. Nejlépe až ke kořenu jazyka. V této poloze držte zvíře tak dlouho, dokud pastu či tabletu nespolkne.“

To se lehko řekne, pomysleli jsme si a při představě divokého řevu a zdrápaných rukou jsme raději požádali veterináře o jinou, bezpečnější alternativu. Dal nám pipetu, z níž by se účinná látka měla vstřebat přes kůži. Podobným způsobem jsme aplikovali i přípravek proti klíšťatům.

Čtěte také:

Jak vpravit do kočky pilulku

Došlo na další odčervování, ale pipety došly, takže jsme museli zvolit perorální aplikaci. Tabletu jsme zamítli okamžitě, neboť kocour je tvor mazaný a pečlivě si prověřuje, co mu mícháme do jídla. Pasta byla menším zlem. Nečekali jsme, že by si na ní „pochutnal“ jako bezelstný pes, který svou dávku slupnul i s kouskem slaniny, ale snad si jako čistotný tvor olíže pastu z čenichu. Dumali jsme, jakým způsobem dostat přiměřenou dávku pasty do kocoura.

V tom jsem si vzpomněla na „zavěšovací“ metodu

Vezmeme si rukavice (pro případ, že by nefungovala) a zkusíme to.

Manžel se vyzbrojil mohutným palčákem z berana a vzal kocoura doporučeným způsobem. Čekala jsem mohutný odpor, ale kocour (dříve divoký jako pravá šelma) visel jako hadrová loutka. Dokonce i tu tlamu způsobně pootevřel a odpornou nazelenalou hmotu spolykal. Nerad, ale nic jiného mu nezbývalo.

Chvilku trucoval, ale když jsme mu pachuť pasty napravili kouskem anglické slaniny, zřejmě nám ten podraz odpustil.

Čím to je, že tahle metoda funguje?

Jak to, že zvíře je paralyzováno a neklade odpor? Na to jsem se zeptala veterináře, ale nečekejte žádné vědecké pojednání, je to úplně prosté:

„Je to pouze tím, že je to pro ně reflexivní. (Stejně jako např. sací reflex.) Také vlastní váha těla a to, že nemají oporu nohou, ale to je spíše mechanická záležitost. Úkaz to žádný není, ani je to neparalyzuje.“

Po velký úspěch (tedy spíš pro ilustrační fotku pro vás) jsme metodu zopakovali. Tentokrát bez rukavice. Kocour visel a tiše mňoukal.

k k

Důležité upozornění:

Ujišťuji všechny čtenářky, že kocourek nikterak netrpěl a za svůj herecký výkon byl náležitě odměněn

Čtěte další příhody ze života našeho kocoura (a psa)

Reklama