Reklama

Dobrý den,

vždy jsem si přemítala, jak asi proběhne má svatba. Myslela jsem si, že to bude pohádkový den, ale nikdy by mě nenapadlo,že se z toho vyklube zrovna toto...

Začalo to 2 dny před svatbou. Zkoušela jsem si své krásné svatební šaty už po mé prababičce, byly už trochu "odrbané", ale pořád byly přímo kouzelně pěkné. Dívala jsem se do zrcadla a v tu ránu vtrhl můj přítel do pokoje a uviděl mé  šaty na svatbu! A to nosí smůlu! Vykřikla jsem na něho: "Miláčku, ty jsi mě viděl takhle před svatbou a to přináší neštěstí!" 

"Ále, nebuď pověrčivá zlato, nic se nestane, neboj!" řekl mi pohotově přítel. "Možná jsem fakt moc pověrčivá," pomyslela jsem si. Ale to jsem nevěděla, co se všechno stane v ten "šťastný" den.

Bylo 16.srpna ráno a já jsem se chystala na náš VELKÝ den. Už jsem se nemohla dočkat, jak se za mého miláčka vdám. Můj přítel vybral nádherný prstýnek, právě jsem si ho prohlížela, ale jediná chyba byla, že jsem si ho prohlížela nad DŘEZEM! Prstýnek udělal hop a propadl dírkou. To byla smůla!

Rychle jsem zavolala známého technika a řekla mu, ať přijede a pomůže mi, že mám snubní prstýnek v odpadu. Vykrucoval se, že je neděle, ale to už jsem měla připravený argument, že mu klidně přidám peněz. To už konečně souhlasil. Přijel a podíval se do odpadu. Pořád ho tam nemohl nějak najít a už za 3 hodiny jsme měli vyjíždět. Potom ho konečně našel, zaplatila jsem mu víc a potom odešel.

Dost dlouho jsem ten prstýnek čistila, protože byl celý černý. Ale tím mé smůly teprve začínaly! Už jsem byla oblečená v šatech a dolaďovala jsem detaily, za 30 minut jsme měli jít. Už mě z toho stání bolely nohy, tak jsem si na chvilku sedla a co se nestalo?!? Ta židle byla zrovna znečištěná od čokolády! Teď už jsem si říkala, že je to fakt pech a rychle jsem si sundávala šaty. Z toho důvodu, že jsem měla na vyprání a vysušení šatů tak 20 minut, tak jsem zůstala před umyvadlem jen ve spodním prádle a rychle prala šaty a vtom tam vrazil manželův "trochu" perverzní kamarád a utrousil: "Wow" a mrkal na mě. Zjistil, že nemám moc družnou náladu a že by se mu mohlo něco stát, tak rychle někam zmizel.

Šaty už jsem měla vyprané, tak jsem se rychle chopila fénu a šaty hezky do sucha vyfoukala. Naštěstí ta skvrna nebyla moc vidět, ale i tak jsem se cítila potupně, protože je měla v den svatby moje prababička, babička i mamka a nikomu se něco takového nestalo.

Přítel na mě už volal, že máme jít do auta, tak jsem se rychle "načančala" a šla za všemi. Přítel mě pochválil za to, jak vypadám a šli jsme. On vypadal taky krásně, žasla jsem nad tím, jak se beze mě dokázal tak "vymódit".

Jak nás oddávali, tak jsem už na trapasy vůbec nemyslela a doufala, že už jsem se jich nadobro zbavila. Jenže bohužel nezbavila. Ještě jeden pěkný vypečený na mě čekal.

Vše proběhlo v pořádku do té doby, než jsem házela kytku. Otočila jsem se zády a kytičku "trošku" silou hodila. Otočila jsem se a co jsem neviděla! Kytka trefila manželova dědečka a ten se sunul k zemi. Vůbec jsme nevěděli, co se mu stalo, ale jedno bylo jisté, nemohl se vůbec postavit. Nakonec to dopadlo tak, že jsme volali záchranku, aby jsme se přesvědčili, zda se mu něco nestalo. Dědeček byl naštěstí v pořádku, tak jsme si mohli oddechnout. Manžel mi ale nemůže nic vyčítat-to on mě viděl 2 dny před svatbou v šatech!!! Byl to ale náročný den! To se může stát snad jen mně!

Hezký den, přeje alminka

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Alminko, to by byla hezká komedie. Zkuste nabídnout scénář ze života! Simona

Jak jste si svůj velký den užily vy, milé čtenářky? Lišila se realita od vašich snů? A ty z vás, co ještě svatbu neměly, máte už vysněný průběh? Romantika, adrenalin nebo formalita? Pište na adresu:

redakce@zena-in.cz