Pokud žijete ve větším městě a pracujete v kanceláři nebo v podobných prostorech, které jsou teplotně velmi málo proměnlivé (byt, kancelář, různé veřejné budovy, nákupní centra apod.), vystavujete se během pracovního týdne jen málokdy chladnému venkovnímu prostředí. Znáte to - než dojdeme od domu do vozu nebo do zadýchaného a lidským teplem vytopeného autobusu. Pak následuje cesta z práce na oběd, z auta či autobusu do obchodu. Z obchodu zpět do vytopeného bytu. Prostě žádná cesta z města :-).

Náš svět je plný uměle vyhřívaných míst a místností. Pokud se v chladnějším počasí pohybujeme delší dobu venku, máme vždy dokonale izolující oděv. Schopnost reagovat pružně a pohotově na chladové podněty je u většiny z nás minimální. A tak bohužel necháváme nevyužitou jednu z těch nejjednodušších a nejlevnějších, časově nejméně náročných možností zvyšování odolnosti našeho organismu. Někteří sportovní otužilci, které o Vánocích vídáme z tepla televizního křesla, jak se cachtají v polozmrzlé Vltavě, popřípadě ladně hopsají po jejím břehu, prý prakticky neznají nemoci z nachlazení!

Jak na nás otužování působí?

Nejprve se podívejme, co nám o otužování poví Odborný ekologický a přírodovědný slovník: Otužování je proces zvyšující toleranci organismu vůči extrémním podmínkám, například chladu nebo suchu, tím, že se nejprve vystaví stejným, avšak méně extrémním podmínkám. Co si tedy můžeme pod touto poněkud krkolomnou frází představit? Prochladnutí při nedostatečném oblečení, ve velmi studeném počasí nebo třeba při promoknutí, je u dospělých i dětí jedním z hlavních důvodů k propuknutí „nemocí z nachlazení". Příčinou je velké snížení tělesné teploty na periferních částech těla, tj. na rukou, nohou a obličeji, následně pak na sliznici dýchacích cest. To má za následek usnadnění pronikání virů a bakterií do organismu. Tento negativní proces však můžeme otužováním pozitivně ovlivnit. Tělo postupně připravujeme na možné „extrémní" podmínky. Otužilí jedinci si udrží svojí vnitřní teplotu i při značných chladových rozdílech a zátěžích.

Zdravotní význam

Otužováním prokazatelně zvyšujeme obranyschopnost organismu, u dětí se tak může částečně podílet na formování imunitního systému. U malých dětí je velmi vhodné tuto preventivní metodu zařadit do každodenních rituálů, které mají rády a akceptují je. Asi nejvhodnější doba pro to je po večerním koupání. Na serveru www.otuzilci.cz  se uvádí, že tato osvědčená procedura působí preventivně i léčebně proti alergiím, vředové chorobě, hypertenzi, některým nervovým chorobám a psychickým poruchám. V případě nemocí z nachlazení platí, že otužilý člověk má větší naději, že neonemocní. Pokud přece jen onemocnění podlehne, pak má nemoc většinou lehčí průběh a dříve odeznívá. Někteří autoři dále uvádějí, že pomáhá i proti bolesti zad. U dospělých i dětí lze využít pozitivního efektu dlouhých vlažných koupelí, které ovlivňují centrální nervovou soustavu tím způsobem, že dochází k uvolnění svalstva a k následnému zklidnění nervů a navození spánku. Jak se uvádí např. v knize Přírodní terapie od MUDr. Ernsta Schneidera, při studených koupelích se zrychluje metabolismus, a proto se spaluje větší množství kalorií. To je částečným vysvětlením pocitu hladu např. po plavání nebo i po otužování. Výborně lze tohoto efektu využít u dětí, které mají problémy s jídlem. Dlouholeté zkušenosti z oblasti plavání kojenců a batolat potvrzují, že děti, které pravidelně navštěvují „kurzy plavání“, bývají v průměru méně nemocné nemocemi z nachlazení.

A pro koho není otužování vhodné?

Není vhodné pro osoby akutně bojující s jakoukoliv nemocí, zvláště pak není vhodné pro jedince se srdečními potížemi. Děti ale i starší lidé by se měli otužovat mírněji.

Jak na to?

Otužovat se lze vodou, vzdušnými koupelemi, ale i např. saunováním, které je založeno na střídání pobytu v horkém suchém vzduchu (až ke 100 °C) a ve studené lázni. Při otužování vodou je účinek na organizmus poměrně intenzívní, neboť chladná voda odebírá tělu až 30x více tepla než vzduch téže teploty. Velmi důležitá je každodenní pravidelnost a postupnost zátěže (od vlažné vody po chladnější). U dětí začínáme vždy mírnou formou, tj. smáčením celého těla pomocí žínky. Voda musí být na počátku vždy příjemně vlažná, teplota se pohybuje mezi 30 °C až 34 °C . Postupně otíráme jednotlivé části těla - obličej, krk, horní končetiny, trup, dolní končetiny. Po omytí je nutné důsledné vysušení pomocí tření ručníkem, u malých dětí pečlivé zabalení do teplé osušky. Podle reakce dítěte je možné opatrně přejít ke sprchovaní. U dětí se doporučuje k otužování zásadně nenutit, pokud se např. „zaseknou“ na určité teplotě vody, měli bychom to respektovat. V opačném případě hrozí, že se násilné otužování stane příčinou strachu z vodního prostředí.

Tak co, milé ženy-in, jdete do toho? Vás snad zamrzlá Vltava a sněhové vločky šimrající vaše nahá ramena nelákají? Ale zima bez rýmy by něco do sebe měla :-)

Reklama