Bulvár

Pouštní kočovníci Tinariwen zahrají v Praze. Půjdete?

Jedna z nejslavnějších a nejoceňovanějších formací současné world music, malijští Tinariwen, přijede 11. listopadu do pražského klubu Roxy. Za více než 25 let existence posbírali řadu prestižních ocenění (mimo jiné BBC Award for World Music), hrají na velkých festivalech (letos například Glastonbury), mezi fanoušky jejich hudby se počítají Robert Plant, Carlos Santana, Brian Eno, Thom Yorke, TV on the Radio či Bono & the Edge.

Tito potomci saharských kočovníků a rebelů proti malijské vládě hrají pouštní blues, ve kterém se zpívá o osamění, ztrátě kamarádů v bojích, odporu, životě v exilu a o zklamání z návratu do domovské země. Krátce po svém založení před 25 lety vyměnili tradiční tuarežské nástroje za elektrické kytary a vnesli do tradičních melodií řadu vlivů od rocku až po Boba Marleyho. Proto je někdy média nazývají „Saharskými Rolling Stones“, ale jak říká Abdallah Ag Alhousseyni, člen Tinariwen, „tohle označení pro nás nemá žádný speciální význam. Pokud to ale lidem pomůže porozumět naší hudbě, pak v pořádku.“ Na hraní před skutečnými Rolling Stones vzpomínají členové s nadšením: „Před tím jsme je skoro vůbec neznali. Spolupráce s nimi byla neskutečným zážitkem - všechno bylo obrovské, dav, pódium, všechno!!! A jejich vystoupení jsme si všichni výborně užili. Od té doby jejich hudbu posloucháme.“

Rolling Stones ale nejsou jedinou oblíbenou západní kapelou, vkus členů Tinariwen je různorodý. „Například Eyadou, náš basák, momentálně strašně ujíždí na blues. Nekonečné hodiny v kuse je schopný se na YouTube dívat na klipy BB Kinga, Buddy Guye, John Lee Hookera. Náš perkusista má naopak rád rock – například AC/DC nebo Led Zeppelin. Já miluju akustickou kytaru – country a westernovou hudbu. Před pár lety jsem pro sebe objevil Johnnyho Cashe a Boba Dylana,“ vypočítává Abdallah.

Při takovém nadšení pro západní hudbu se nezbývá než zeptat, nakolik zůstávají blízko tuarežské tradici. „Myslím si, že naše hudba je stále velmi blízko svým kořenům,“ říká Abdallah.

Jméno „Tinariwen“, které odráží jejich nomádský osud uprostřed pouště, znamená v jazyce Tuaregů „opuštěné místo“. Ve své původní sestavě vznikli v jednom z vojenských táborů v Libyi a jako bojovníci se zúčastnili povstání proti malijské vládě. „Na samém počátku bylo naším cílem informovat a vzdělat naše přátele, jejich rodiny, širší komunitu. V té době v poušti prakticky neexistovala žádná masová média, která by používala jazyk Tamašek. Hudba jejich roli zastoupila,“ uvádí k počátkům skupiny Abdullah. „Hudba má totiž vzdělávací potenciál. Hudba mění myšlení lidí a lidé samotní pak mění svět. Alespoň já věřím, že to takto funguje.“

Kde tito potomci pouštních kočovníků v současné době žijí? „Všichni žijeme buď v Alžíru, nebo v Mali. Já a Eyadou žijeme v jižním Alžíru, v Tamanrassetu. Ibrahim a Hassan žijí v Tessalitu, poblíž údolí, kde se narodili. Tam je v současné době jejich domov a tam jsme také natočili album Imidiwan. Said, Elaga a Intiado žijí v Kidalu,“ vypočítává Abdullah. Jak často se ale členové potkávají? „Pokud právě nejsme na turné, nevidíme se příliš často. Občas společně zahrajeme na nějaké svatbě, občas se sejdeme kvůli zkoušce, ale to je tak všechno. My lidé Tamašku potřebujeme svůj prostor, svobodu, potřebujeme mít možnost pohybovat se nezávisle, kde se nám zachce,“ uzavírá Abdullah.

Vstupenky na koncert jsou v prodeji v sítích Ticketpro a Ticketstream za 390 Kč.

Líbí se vám? Půjdete se na ně podívat?

   
04.11.2009 - Kultura - autor: Eva Soukupová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme