Reklama

Miluji moře, o tom není pochyb, ale s mořskými plody si tak moc jistá nejsem. Ochutnala jsem vlastně jen dva druhy, a to je dost málo na nějaké kategorické – mořské potvory ano, či ne.

První jsem ochutnala kalamáry. Vypadaly na tom talíři báječně a mně se sbíhaly sliny. Po ochutnání jsem však měla pocit, že žvýkám pryž v trojobalu. Zato krevetky, to je jinačí kafe. Ty jsem kdysi ochutnala již tady v Čechách v báječném salátku. Byly jak malinkaté růžovoučké rohlíčky. Když jsme pak jeli na rodinnou dovolenou k moři do Chorvatska, tak jsem se těšila právě na ně.

Seděli jsme tedy na večeři v restauraci a já si objednala krevety. Po přinesení talíře mi ztuhnul úsměv na tváři. To, co mi přinesli, nemělo nic společného s těmi růžovými „rohlíčky“ z domova. Zato to mělo očička, ocásek, nožičky a tykadélka. Číšník mi musel ukázat, jak na ty potvůrky, a značně se u toho bavil. Moje okolí už méně. Muž, ten odvracel oči a dcera po dlouhém přemítání sebrala odvahu a zkusila krevetku jen rozloupnout. Byl to průšvih a my měli štěstí, že jsme seděli v restaurační zahrádce přímo nad mořem. Dcerka odskočila k zábradlí a začala si „povídat“ s rybičkama. Ostuda přímo mezinárodní.

Další moje setkání bylo s chobotničkama. Neseděly v druhém patře, ale na pizze mého chotě. Já jsem jako správná milující manželka cítila přímo nutkavou potřebu ho upozornit na možná rizika jejich konzumace. A tak jsem mu začala popisovat, jak jsou žouželaté, slizounké, skoro hýbají chapadýlkama, že jsou tak malinkaté, opuštěné :o) a jak na něj smutně valí očička a jen a jen promluvit: „Zelená, Modrej...“

Nejmilejší slovo, které jsem tenkrát slyšela bylo – potvoro, a že ho budu mít na svědomí, protože umře hlady.

Takže příležitosti k ochutnání jsem měla, ale nevyužila jsem je. Snad někdy příště. Až kolem nás budou zase šplouchat mořské vlny.

Šárkaa


Tak nějak nevím, co bych vám k tomu řekl, než že jste asi pobavili celou restauraci, tedy kromě těch, kterým se dělalo špatně ze zvracející dcerky. Krevety jsou lahůdka největší, a když jsou čerstvé a nevyloupané, tak jsou zcela jistě nejkouzelnější. Jen to chce cvik, aby člověku nezůstalo žádné maso v krunýři.

Pište mi na adresu redakce@zena-in.cz!