Vzpomínáte? Dříve patřilo k dobrému tónu mít jeden centrální lustr, nejlépe křišťálový.

V poslední době si zařizujeme  byt sice také jedním centrální světlem, ale to  má spíše orientační význam. A jako doplněk používáme lampy a lampičky – upevněné na zdi, ale i reflektory, nebo různé romantické typy. A stojací – některé mají difusní světlo svítící nahoru a malou lampičku, kterou si můžeme posvítit přímo do knížky.

 

Historie lampiček je dlouhá, vlastně začíná hned po vynálezu elektřiny.

Zpočátku navázaly na tvary petrolejových lamp, ale brzo došly ke slovu i jiné materiály a i jiné tvary.

K prvnímu překotnému rozvoji došlo v době secese, Art nouveau (nové umění), jak je nazývaná v zahraničí.
Mosaz, měď a sklo.  Umělci se inspirovali např. u Alfonse Muchy, tehdy velmi módního a slavného malíře, rodáka z Ivančic.

 

Snad největší a nejslavnější firma té doby je Tiffany.

Louis Comfort Tiffany, americký umělec, si v roce 1892 zřídil v New Yorku dílny na výrobu uměleckého skla (Tiffany Studios). Vynalezl zvláštní techniku: barevná skla, pospojovaná  kovem se stala celosvětovým pojmem. Některá z jeho raných děl jsou vystavována ve vyhlášených muzeích, např. jeho stolní lampa z r. 1900 je v Muzeu dekorativních umění v Paříži.

 

Také moderní umělecké směry na počátku 20. století ovlivnily podobu, hlavně kubismus okolo roku 1910.

Jako kuriozita je kubistická lucerna na Jungmannově náměstí v Praze.

 

Ve 20. letech se dostal ke slovu slavný německý styl Bauhausu. Nejvýznačnější osobností byl Walter Grophius. Ten zavedl do výroby bílé a stříbřité, popřípadě nerezové kovy.

 

Ve druhé polovině 20. století se dostává ke slovu styl tzv. Brusel – jednoduché tvary, levnější materiály. Estetická úroveň však někdy kolísala.

60. léta přinesla oživení, návrat k čistým tvarům. Slavná jména té doby jsou Joe Colombo a jeho nová italská škola, Alexander Calder a jeho kinetické obrazce.  Některé lampičky jsou i ve stylu pop-artu.

 

Na přelomu tisíciletí se vracejí témata minulá. Tvary lamp jsou hodně klasické. Vycházejí z historie, ale nesnaží se ji napodobovat. Do módy přichází zase hedvábí, hlavně na stínítka. Používá se i kvalitní tvrzený papír. Podstavec je skleněný nebo keramický, obvykle ve tvaru vázy. Je odklon od umělých hmot. Klade se důraz na začlení lampy do celkového stylu místnosti. Jednotlivé kusy zařízení spolu ladí, jak stylem, tak barevností. Stínítka lampy jsou třeba ze stejného materiálu jako závěsy nebo  potahová látka křesla.

Pomalu se stmívá, rozsvítím si svoji oblíbenou lampu, vezmu knížku a … dobrý večer...

       
Reklama