Novinky

Potíže s hlemýžděm, prejt a Zlatka

Na školku nevzpomíná ráda čtenářka chanahd. Kdyby mohla, vrátila by se kamkoliv, jen ne do školky. A když si přečtete její příspěvek, určitě pochopíte proč. V 80. letech to někde ve školkách nebývalo jednoduché...

Jak to popisujete, návštěvy školky musely být pro Vás stresující. Bohužel děti si takové věci pamatují... Moc Vám děkuju, že jste napsala, milá chanahd, a přeju krásný den.


Přiznám se, že na školku nevzpomínám ráda.

Možná jsem zažila i hezké věci, ale člověku v hlavě po letech utkví hlavně ty nepříjemné.

Do školky jsem chodila v letech osmdesátých.

Hlavní problém nastával hned u branky a to, dostat mě vůbec dovnitř. Často jsem se chytila plotu a odmítala se pustit. Pokud maminka vyčetla z jídelníčku, že k obědu bude prejt, držela jsem se ještě pevněji.

Po příchodu do školky jsme si měli vybrat, s čím si budeme hrát a jít poprosit o půjčení. Ráda jsem malovala a půjčovala si pastelky s papírem. Ovšem paní učitelce se nelíbilo, že si půjčuji pořád stejnou věc a tak mi jednoho rána byl přidělen traktor. Ale co s ním, že?

Tak jsem ráno seděla na koberci a pozorovala traktor, což se u paní učitelky také nesetkalo s úspěchem.

Když dorazily všechny děti, začalo se něco společného. Společné tanečky jsem měla docela ráda. I společnou procházku do blízkého háječku, kde jsme se s dětmi vrhly na „dělání hladkého“. Což spočívalo v tom udělat z hromádky písku ten nejvíc hladký píseček. V zimě jsme zase dělávaly s dětmi sněhuláka...

Co jsem ale naopak nesnášela byla tzv. příprava do školy. Tedy dělání vlnek, stříhání papíru... To jsem totiž dostala vždy vynadáno, že to levou rukou dělám špatně. A po školce vždy dostala přednášku od učitelky i maminka. Přesto jsem nakonec levákem zůstala.

A proč jsem nesnášela ten prejt? Nechutnal mi. A v té době bylo u nás ve školce častým jevem, že ho paní učitelka do mě naládovala i tak. Ještě jsem měla potíže s vajíčkovou pomazánkou. Nesnědla jsem celý chleba, co s ní byl namazaný a pak na mě tedy čekalo sezení při obědě v oslovské lavici. To jsem nesla hodně těžce. Nebylo to legrační. Člověk byl pak v oslovské lavici pro jiné děti a pro paní učitelku pomalu jak těžký delikvent.

Ještě vzpomínám na branná cvičení, kdy jsem se bála ve zhasnuté šatně bez oken.

Nebo na další předškolní přípravu. Měli jsme dělat čárky u zvířátek, kolik mají nohou. U hlemýždě mi nebyla uznána. Ještě dnes si doma děláme legraci, že bych měla zazvonit na paní učitelku a po otevření jí říct: „A stejně hlemýžď nohu má!“

Ale nebylo vše úplně špatné. Měli jsme i paní učitelku Zlatku a ta byla opravdu zlatá. Na dny, kdy Zlatka byla ve školce jsem se těšila. Bohužel neměla jen naši třídu a tak to nebylo moc časté.

Po letech si říkám, že bych se klidně vrátila znovu na základku, na střední... Ale nikdy si neříkám, že bych zase ráda chodila do školky.

Doufám, že dnešní děti mají ze školky mnohem lepší vzpomínky.

chanahd

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Tématem dnešního dne jsou: Historky z mateřské školy

  • Jak se Vám líbilo ve školce?
  • Chodila jste tam ráda?
  • Na co nejradši vzpomínáte?
  • Jak to je nebo bylo s Vašimi dětmi?
  • Dostaly se Vaše děti do školky bez problémů?
  • Máte nějaké vtipné nebo zajímavé historky?

Napište mi také, budu se těšit na všechny vaše příspěvky. A co dnes získá za odměnu jedna z vás? Publikaci Putování s knihou z Knižního klubu a Veselé úkoly pro předškoláky: Hurá do školy. Vaše povídání posílejte jako vždy do dnešních 14.30 hodin na adresu redakce@zena-in.cz, heslo je ŠKOLKA. Předem moc děkuju!

skolka

   
05.11.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Lucie Paličková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme