Přichází poslední říjnový víkend a s ním i přechod času zpět na zimní (standardní). Pro ty, kteří si rádi trochu přispí, vítaná změna, která nás ale přece jen trochu rozhodí. Do týdne maximálně 14 dní bychom si ale podle odborníků měli zvyknout. U malých dětí je to komplikovanější, čas jim musíme posouvat pozvolna.

Podzimní posun času je obecně přijatelnější než ten jarní. Přece jen hodina spánku navíc je pro většinu lidí plusem. Navíc, komu by se chtělo vstávat za tmy? Díky přechodu zpět na středoevropský čas (SEČ) tuto nevyhnutelnou zimní nepříjemnost ještě o pár dní posuneme. Brzy nás ale tma i tak dožene, protože v říjnu a listopadu už se dny krátí velmi rychle.

Letos si ručičky na hodinkách posuneme v noci ze soboty 25. na neděli 26. října, konkrétně ve tři hodiny ráno. Čas se posouvá směrem zpět – tzn. ze 3.00 hod. na 2.00 hod. Můžeme si tak o hodinu déle přispat.  

časUměle vytvořené změny času mají vliv na psychiku člověka a jeho biorytmy. Stejně jako si musíme zvykat na změnu časového pásma, pokud cestujeme, musíme se aklimatizovat i při přechodu na letní čas a naopak. My dospělí již máme tuto nepříjemnost zažitou (od roku 1979, kdy byl v Československu každoroční letní čas zaveden), ale u dětí je to trochu jinak. Malé děti mají hodiny v sobě a nejde jim najednou přikázat, aby je o hodinu přetočily.

U novorozenců a těch nejmladších je to asi nejjednodušší, protože ti nemají hodiny zažité ještě vůbec a de facto ani nerozlišují mezi dnem a nocí. Více o spánku novorozenců zde. Posun času se jich tedy ještě příliš nedotkne, zvládat ho musí jen unavené maminky, které mají rytmus již beztak rozhozený díky nočnímu bdění a kojení/krmení novorozeňat.

U starších kojenců a batolat je to ale o dost složitější. V tomto věku, kdy už mají zažité změny denní a noční doby, se posun, byť jen o hodinu, projeví velmi výrazně. Musíme si uvědomit, že děti vůbec a ještě k tomu takhle malé mají úplně jiné subjektivní vnímání času nežli my dospělí. Pro kojence nebo batole je taková hodina velmi dlouhý časový úsek dne, který není možné jim najednou jen tak „vzít“ nebo „prostě přidat“.  

Jak tedy postupovat u dětí, aby posun času dobře zvládly?

Dítě můžeme samozřejmě nechat, aby pokračovalo v režimu, na který bylo zvyklé, a změny času tak vůbec nepocítilo. Bude to ale po nějaké době pravděpodobně dost matoucí pro nás, lépe je tedy ho na posun času připravovat pozvolna a průběžně, aby nakonec jeho čas korespondoval s časem zbytku rodiny. Ideální je začít s přípravou na posun času již o týden dřív, nebo naopak posouvat čas pomalu a dítě nechat zvykat ještě týden až 14 dní po oficiálním posunu. Je nutné si uvědomit, že každé dítě vnímá tyto věci po svém a některému může aklimatizace trvat klidně i celý měsíc.

Pro dítě je nejdůležitější zachování denních rituálů, které mu pomáhají si uvědomit, jaká denní doba právě je. Již půlroční kojenec, který má rituály zavedené, si velmi dobře uvědomuje, že po večeři ho čeká např. koupání, pak přijde na řadu mlíčko, pohádka, pusa na dobrou noc, méďa usínáček a postýlka. Pokud je to jen trochu možné, rituály zachovejme přesně tak jako dřív i při přechodu na letní nebo zpět na zimní čas, jen je všechny o něco posuňme.

Jak jsme ale již zmínili, hodina je pro tak malé dítě nepředstavitelně dlouhý časový úsek, neposouvejme tedy čas hned o tolik, ale začněme např. jen o deset minut. Další den pět minut přidáme atd. Pokud dítě vše dobře zvládá, během 14 dnů se dostaneme na ten správný čas. Pokud by dítě bylo nespokojené a nevrlé, zkusíme čas chvíli držet tam, kde jsme s posouváním skončili, popřípadě na chvilku zas o pět minut vrátit. Během měsíce by se úprava měla podařit i u těch největších mrzoutků.

A co vy? Jak s dětmi zvládáte posun času? A který je pro vás příjemnější? Letní nebo zimní?

Čtěte také:

Reklama