Reklama

Romana dospěla ve vztahu do stádia, kdy jí všechno vadí. Na partnerovi vidí jen ty špatné vlastnosti a žádné klady je nejsou schopné vyvážit. Je to správný čas na rozchod, nebo není?

Přečtěte si zpověď devětadvacetileté Romany. Se svým přítelem je od střední školy, bydlí spolu několik let a navenek je jejich vztah samozřejmostí, jenže Romana už má Honzy plné zuby...

Romana: Uvědomila jsem si, jak ho nenávidím

Můj přítel Honza je na pohled milý a společenský kluk. Umí vydělat hodně peněz, zkrátka ideál pro mnoho žen, ale co z toho? Nedávno jsem usínala, koukala na něj a uvědomila si, jak ho nenávidím.

Je strašně lakomý - i když je pár věcí, za které mu není líto utratit peníze: hospoda, benzín, cigarety a žrádlo. Všechno ostatní je „dobrý“. Když potřebujeme novou ledničku, tvrdí, že je ještě dobrá, než úplně odpochoduje. Peru ve staré tatramatce, která pochoduje po celé koupelně, protože je ještě dobrá. Přítel chodí v oblečení po svém otci, které si přinesl z domova, když jsme se stěhovávali - je přece ještě dobrý... Jediný slušný oblečení má do práce.

Když chci, aby něco opravil, má každý přednost. To musí honem letět k rodičům, kde je potřeba opravit police, ke kamarádovi pomoct na stavbu, ale doma neudělá lautr nic.

A tak jsem na něj koukala a dumala, co bych na něm pochválila. Občas uvaří, to je asi jediné. Jenže vaří hrozně pomalu, než jednou za čas udělá nedělní oběd, tak to trvá celé dopoledne. Jemu je to asi jedno, protože ideálně trávený čas mu doma přijde u televize. Když se ho snažím vytáhnout někam na výlet, okamžitě se staví na zadní, že to bude drahý a že je nám přece doma hezky, tak proč si nepustit nějaký film a neodpočinout si.

Pořádnou dovolenou jsme měli snad naposled před sedmi lety, kdy mě vzal na týden do lázní na Slovensko. Tam jsem zjistila, že mu tu cestu platila firma a polovinu dovolené strávil na jednáních, ale tu druhou polovinu jsme si užili. Od té doby nic - všechno je drahý.

Vážně už ho nesnáším, ležím vedle něj a připadám si, jako bych usínala po boku kačera skrblíka.

A aby něco koupil mně? To už ani nevím. Máme finance každý zvlášť a před časem jsme se domluvili - jasně, on se se mnou domluvil - že si nebudeme dávat dárky, že je to zbytečné utrácení. Že raději ty peníze ušetříme. Proboha, na co?

Romana

Čtěte také...