Rodina

Pošlete děti na zkušenou

leaving

Nerada píšu o něčem, s čím nemám osobní zkušenost, a tak zdrojem témat do rubriky rodina jsou často moje děti. Jak možná víte, mám dvě dcery, dvojčata. Každá je ale úplně jiná. Kdyby se mohlo soutěžit o to, jak můžou být dvojčata rozdílná, určitě by moje holky zabodovaly. Mám je obě samozřejmě stejně ráda, každá z nich má svoje kouzlo a nechci ani jednu protežovat nebo jí nadržovat na úkor druhé.

Pravda, častějším zdrojem mých článků je dcera Nikola, ta o půl minuty starší, protože je mi tak trochu záhadou, trochu mi proklouzává mými výchovnými prsty a je tak nějak neuchopitelná. Dělá si prostě věci po svém, a to se dost často neshoduje s mými představami. Proto mě nějak víc provokuje a tím pádem i vzbuzuje větší emoce. A ty emoce se pak lépe a snáze hází na papír.

Dnes ji nechám na pokoji a budu se věnovat druhé dceři Michale, která je mi víc podobná jak fyzicky, tak povahově. Ale (naštěstí) na rozdíl ode mne je ve svém věku mnohem dospělejší, odvážnější a ambicióznější, než jsem byla já, za což má můj obdiv.

Nedokážu si představit, že bych se ve dvaceti vydala sama do Anglie, našla si tam práci, bydlení a byla v kontaktu s rodinou jen po telefonu. Správně namítnete, že byla jiná doba a dostat se ze socialistického Československa byť jen za humna bylo, přinejmenším, hodně obtížné.

Ty doby jsou naštěstí ty tam a dnes mají „děti“ jiné možnosti. A je dobře že, jich můžou a hlavně dokážou využít. Podívat se na tu naši malou zemičku z dálky, poznat jiné kultury, jiný jazyk, jiné zvyklosti, prostě si rozšířit obzory.  

A tak jsem ji v rozhodnutí pustit se máminy sukně a vycestovat ven vždycky podporovala, i když jsem věděla, že se mi bude strašně stýskat a že ani pro ni to nebude procházka růžovou zahradou. Když jsme se loučily, což bylo strašně narychlo, rozbrečela jsem se a měla na sebe vztek, že ji tím svým sentimentem odjezd zbytečně ztěžuju. Nakonec musela utěšovat ona mě, a to ji možná posílilo a mě ubezpečilo v tom, že už to není malá holčička, ale dospělá žena, která ví, co chce, a dokáže si za tím jít.

Včera jsme si telefonovaly a v jejím hlase byla cítit spokojenost a sebevědomí. Ptala jsem se, jak se k ní Angličané chovají, zda jí nenadávají najevo, že je nějaká náplava z východu, a ona se smála a říkala, že jsou všichni moc milí, vstřícní, že ji v ulici zdraví a v obchodě se vždycky ptají, jak se má. To mě překvapilo, protože jsem o Angličanech měla zkreslené mínění, že jsou to studení psí čumáci. Vida, zase se projevila ta moje typicky česká krátkozrakost a „zaprděnost“. To mám z toho, že jsem do ciziny vytáhla paty jen párkrát, a to maximálně na tři neděle v kuse. A to je málo na to, aby člověk získal ten správný nadhled a přestal si myslet, že Česko je pupek světa.

Koncem května přijede dělat přijímací zkoušky na vysokou školu, a tak doufám, že svým nadšením alespoň trochu nakazí i svou sestru, která se zatím brání jakémukoliv výletu z teplého hnízdečka a český pupek jí naprosto vyhovuje.

   
07.05.2010 - Děti - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [4] Klim [*]

    Moje opakovaná zkušenost s dvojčaty je překvapivá. Ta, která byla v mládí odvážnější a "do světa" se později stala mamčou domácí, naopak ta ve stínu své sestry, se začala důrazně prosazovat až v dospělosti, jakoby až poté co se od sestry odstřihla. Jedna maminka dvojčat zase popisovala, že jedna z dcer byla v mládí výrazně nepraktické nemehlo. Máma se starala, jak si holka jednou poradí s domácností... Sml80 Kdy se dcery vdaly, nestačila se divit, ta nešikovná si počínala tak obratně, že dodnes nechápe, kde se to v ní vzalo. Sml23 Sml67

    superkarma: 0 09.05.2010, 14:08:19
  2. avatar
    [3] Eva_CZ [*]

    libuno — #2 he?

    superkarma: 0 08.05.2010, 02:28:46
  3. [2] libuno [*]

    Vše je ok. Přece byste nechtěla mít identická dvojčata. Ta "vaše" odjela, ta druhá Vás potřebuje! Protože Vás cítí, potřebuje Vás mít kolem sebe! Vše dopadne tak, jak má. Maminko, každé dítě je jiné. Ale. Obě milujete stejně, jsou vaše. Bohužel, do jednoho šuplete je nestrčíte. Nespoléhejte, že jedna nakazí svou povahou tu druhou. Každý člověk je jedinečný, své povahové vlastnosti má dány od svých jedinečných předků. Musíme je brát takové, jaké jsou. Bohudík to tak je. Přeji Vám, aby vše dopadlo tak, jak má, abyste se za ně nemusela stydět!!! To je dnešní problém. Nikoliv to, co byste chtěla. Promiňte. Asi jsem se zmýlila.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #3
    superkarma: 0 07.05.2010, 22:56:44
  4. avatar
    [1] maje [*]

    šikovná a odvážná holčinaSml22

    superkarma: 0 07.05.2010, 07:30:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme