Vztahy

Poslední sbohem....

 

Sice jsem nezažila klinickou smrt, ale něco úplně jiného....

Před lety mi zemřel otec. Nevěděla jsem o tom. Léta jsme spolu nemluvili. Tu noc po jeho smrti se mi zdál podivný sen. Otec stál u mé postele a loučil se se mnou.

Ať mu prý odpustím, všechno špatné co mi udělal a vzpomínám na to pěkné, co jsme spolu prožili. Nevím, jak ten sen dlouho trval.

Když jsem se probudila, říkala jsem si co se mi ten táta napletl do snu? Nebrala jsem to vážně. Řekla jsem si divný sen...

Byla sobota. Máma ráno odjela na zahradu a já ještě doma prala a uklízela. Přijela jsem za ní až po obědě.

Přivítala mě slovy "Posaď se. Něco ti musím říct. Táta včera umřel". Došla mi ta souvislost. Táta se skutečně přišel rozloučit a omluvit.

Po druhé se mi to stalo, když maminka odcházela z tohoto světa. Opět byla sobota. Ráno v pět hodin jsem se probudila a ne a ne znovu usnout. Máma byla v nemocnici a v pátek mi lékaři řekli, že je stabilizovaná.

Usnula jsem až po šesté hodině. Kolem deváté telefon - telegram - maminka je mrtvá.

Volala jsem do nemocnice, co se stalo. Lékař mi sdělil, že ji od pěti do šesti hodin oživovali.

Nevěřím v boha, ale myslím si, že něco mezi nebem a zemí je. Jinak by se mi tyto věci nestaly.

 

Hernajs

 

 

Tedy... až mi přeběhnul mráz po zádech!!!
Myslím, že zde skutečně logické vysvětlení neexistuje....

 

Opravdu se s námi lidé, které milujeme, chodí rozloučit? Co myslíte? Stalo se něco podobného i vám? Napište mi na známý mail: redakce@zena-in.cz

 

Těším se! Počasí nic moc, ale právě v takovémto uplakaném počasí jsou strašidelné příběhy na místě, nemyslíte?

 

Krásný pátek vám přeje editorka dne

   
12.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. [7] louže [*]

    Možná by z tebe byl dobrý senzibil. To je opravdu zajímavá schopnost něco takového cítit. Já jsem měla spíš něco podobného s místama, někam jsem jela někam, kde jsem v životě nebyla a přesto jsem věděla, že teď za rohem bude kašna a támle zelená střecha...ale teď už se mi to dlouho nestalo.

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:59:03
  2. avatar
    [6] Žábina [*]

    se mnou se taky tatínek přišel rozloučit ve snu...
    a švagrové strýc svolal celou rodinu, nikdo nevěděl proč a on se s nimi loučil že prý ví že brzy zemře
    asi za měsíc skutečně zemřel

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:27:20
  3. avatar
    [5] Zluta [*]

    Taky se mi to stalo. Mám velmi zvláštní příběh se svým tatínkem den před jeho smrtí, ale to je na dlouhé psaní, to by tady ve zkratce nešlo. Taky nevěřím v pravého Boha, ale VĚŘÍM, že NĚCO mezi námi je!

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:23:02
  4. avatar
    [3] Arči [*]

    a....: teda, až mi z toho vyhrkly slzy..

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:03:44
  5. [2] a.... [*]

    taky jsem to poznala, když táta umíral, bylo to před pár měsíci v pátek odpoledne, najenou se ni udělalo tak divně, že jsem si musela jít lehnouta celou tu dobu jsem měla pocit že je tam se mnou, cítila jsem jeho přítomnost, po chvíli jsem se z toho rozbrečela,pak mi volali z nemocnice ,že právě zemřel.

    Myslím, že když nekdo umírá, tak to přesně ví,že se to blíží, asi 2 hodiny předtím jsem byla za tátou a jeho poslední slova byla, já už umřu

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:54:39
  6. avatar
    [1] Arči [*]

    Nepřipadá mi to jako strašidelné, Nionetto . . . spíš bych řekla, že člověk, s kterým se takhle přijde rozloučit blízký, má ohromné štěstí, že je tak citlivý a dokáže to vnímat.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:49:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme