Reklama

Včera proběhlo první semifinálové kolo soutěže Česko hledá SuperStar.

Co mě potěšilo

Z toho, jak dopadlo, jsem měla radost. První pozici zaujal Vlastimil Horvát, kterému jsem držela palce, jelikož jeho vystoupení se mi opravdu líbilo. Už minule, když zpíval písničku Mandy, mě svým procítěným projevem a hezky zabarveným hlasem dostal. Mé sympatie podpořil i svým skromným vystupováním a mile rozpačitým poděkováním divákům: "Strašně moc divákům děkuji, opravdu jsem to nečekal, cítím se strašně, strašně krásně. Moc děkuji."

Co mě překvapilo

Druhé místo si od diváků vysloužil Michal Hudček, který nebyl mým vyloženým favoritem z jednoho prostého důvodu: vybral si píseň od Fredyho Mercuryho, a i když ji zazpíval bezpochyby dobře, nemůžu si pomoct. Fredy je prostě jenom jeden a jeho písně jsou natolik specifické a osobité, že v mých očích pohoří úplně každý, kdo se pokusí je interpretovat. Nicméně i Michal byl ze svého postupu velmi dojatý a překvapený, až mu z toho v přímém přenosu ujelo spontánní: „Ty vole!“ Chápala jsem ho a tento drobný úlet mu ráda prominula.

 

Co mi bylo líto


 

Že nepostoupila Leona Černá, která měla číslo deset. Zpívala božsky, naplno a opravdu jsem jí držela palce. Doufám, že ještě dostane šanci od poroty.

 

Co mě pobavilo

Pobavila mě odpověď Andrey Janczarové, která na otázku, co celé dvě hodiny řešila přes mobil, bezelstně sdělila celému národu, že jí volali a psali kamarádi a sdělovali jí, že jí právě poslali 100 hlasů.

 

Na co se těším

Na pokračování. Ať si kdo chce co chce říká, mě to zkrátka baví. Se všemi soutěžícími prožívám jejich trému, radost, obavy…  A proč to nepřiznat, klidně si pak při vyhlášení výsledků i úplně normálně dojatě pobreknu.

 

Diskutovat o Superstar můžete TADY.