Portrét Věry Chytilové je něco mezi dokumentem a detailně popisným snímkem.
Slavná režisérka v něm představuje osobnost ženy s velkým uměleckým rozsahem a nezměrnou fantazií.

Ester Krumbachová byla výtvarnicí, scenáristkou a režisérkou, která byla inspirací pro každého, kdo měl to štěstí ji v šedesátých letech potkat.

Po filmu „Pátrání po Ester" budete také vědět, že byla zdatnou a vrcholně diplomatickou osobností na poli lásky a také že si od ní nechali radit jak proslulí režiséři, tak přátelé v hospodě.
Často zde hledala inspiraci a ráda si popovídala se zedníkem nebo s prodavačkou zeleniny.

 

Věra Chytilová ve filmu zpovídá všechny, kteří Ester dobře znali.
Mluví s jejími milenci, manželi a důvěrnými kamarádkami. Portrét odhaluje pár záběrů Ester, kterak zpívá v hospodě, těší se se svými kočkami nebo doprovází své partnery na pracovních cestách. Většina zpovídaných uvádí krásné detaily, kterými Ester obohatila jejich práci nebo život samotný.

 

Jestli někdo umí důvěrně sdělit divákovi povahu, charizma a třeba i atmosféru, kterou ten či který člověk vyzařoval, je to právě režisérka Věra Chytilová…

 

 

O Ester / Věra Chytilová

 

„V době, když jsem měla rozepsané Sedmikrásky, poslal za mnou vedoucí Tvůrčí skupiny Ladislav Fikar Ester Krumbachovou. Seděla jsem tehdy sama ve Filmovém klubu, když kolem mého stolu začala kroužit nějaká ženská a nápadně si mne prohlížela. Na můj udivený výraz řekla: „Prý máte zajímavý scénář?“ To bylo mé první setkání s Ester - dramaturgyní, scenáristkou a výtvarnicí."

 

Ester, její efektní zjev, záměrně výstřední až do pokročilého věku, k bílým vlasům posledního střihu nosila růžovou halenu a stříbrné střevíce, její neúnavná píle a věčná potřeba peněz, které okamžitě utrácela za taxíky a roštěnky pro kočky, to všechno bylo vděčným námětem pro nejrůznější legendy. Pravda je, že se upila. Jako mnoho geniů neuměla a nechtěla se omezovat v žádném směru. Chtěla žít naplno až do konce. Někdy třeba navštívila jen tak na stojáka nějaký výčep a při skleničce se seznamovala s lidmi a mnohdy fascinovala i dost nebezpečná individua. Bylo úžasné ji pozorovat, jak snadno si dokázala získat sympatie a přátelství i u těch, kteří zpočátku měli sklon se jí posmívat, nebo ji zneužít.

 

Neboť postoj k vlastnímu životu, jeho zformování a vyjádření pomocí vytříbené stylizace – to je to hlavní téma, které, když někdo obejde a nesnaží se vypovědět o sobě pravdu, umře jako zanedbaný sirotek.   A dobře mu tak, říkala Ester.

 

Ester Krumbachová byla jakýmsi středobodem uměleckého života Prahy šedesátých let. Přítahovala umělce na prahu kariéry, kteří teprve hledali formu vlastní seberealizace. Kdo prošel jejím školením, nikdy na ni nezapomněl. Avšak i ti zkušení k ní nacházeli cestu. Kdo chtěl, tomu pomohla objevovat, co je v jeho projektu nejcennější, a i když věc přímo sama nevymyslela, dokázala přesnou analýzou vydělit plevy a zvýraznit smysluplné jádro.

 

Pátrání po Ester 

portrét Ester Krumbachové                                                               

žánr: portrét

Ve filmu vystupují Jan Němec, Ivan Vyskočil, Květa Fialová, Jiří Krejčík, Otakar Vávra, Vojtěch Jasný, Radoslav Brzobohatý, Marta Kubišová, Jiřina Bohdalová, Jiří Svoboda, Petr Václav, Ivan Balaďa, Ivan Král, Kateřina Macháčková, Květa a Jitka Válovy, Ladislav Smoček a další.

 

Ester Krumbachová - výtvarnice, scenáristka, režisérka, jedna z nejvýraznějších osobností české nové vlny. Pracovala pro divadlo, psala, ilustrovala. Spolupracovala na filmech O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci, Ovoce stromů rajských jíme, Valerie a týden divů, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Marian a celé řadě dalších.

 

premiéra: 2. června 2005, ČR – 2005; Bionaut Films 

 

Kde hrají film v kinech, najdete ZDE                                                                       


 

 

Zdroj: Věra Chytilová, presskit

 

Reklama