Jsou elegantní, nádherné, smrtící. Jsou to zkrátka kočky. Velké kočky. Lvi, tygři, levharti, jaguáři... Fascinují nás, když číhají na kořist a když se pak plavným pohybem vymrští ve vražedné kombinaci síly, rychlosti, drápů a tesáků. Jsou úchvatné, když se líně protahují a vyhřívají se na slunci. Málokdo ovšem ví, že se mezi sebou mohou křížit. Zástupci rodu Panthera jsou si totiž geneticky i základními rysy chování tak blízcí, že mezi nimi může za vhodných podmínek dojít k páření, a dokonce k narození potomstva. Bohyně Afrodíté by mohla vykládat...

 

Úmysl nebo náhoda?

Ve volné přírodě jsou velké kočky, pokud se vůbec setkají, většinou potravními konkurenty, a tak jediné zaznamenané mezidruhové křížení probíhá mezi samci levhartů a lvicemi. Jinak je tomu ovšem v zajetí. Ať už úmyslně či neúmyslně v něm dochází ke vzniku nejrůznějších hybridů. Častým motivem takového křížení bývá zvědavost, svou roli ovšem hraje i touha po zisku a obcházení právních předpisů (zákonná omezení chovu se v některých zemích na křížence nevztahují). Někdy ovšem dojde ke spáření různých druhů omylem, protože ošetřovatelé nezavřou klec, nebo si soukromníci, kteří velké kočky chovají, neuvědomí, že i různé druhy se mezi sebou mohou spářit, a nechají je pohromadě. V zoologických zahradách se už v současnosti cílené mezidruhové křížení neprovádí, protože potomci těchto „experimentů" trpí řadou problémů.

 

Rozpolcená duše

Mláďata, narozená z mezidruhového křížení, mívají celou řadu fyzických a psychických poruch. Mnozí samci a nemálo samic bývá neplodných, vysoká je úmrtnost mláďat a také výskyt dědičných vad. Ale i pokud zvířata přežijí, trpí řadou problémů - a to především kříženci lvů a ostatních velkých koček. Lvi jsou totiž ze své podstaty společenští, kdežto ostatní velké kočky jsou samotáři. Vnitřní konflikt mezi těmito tendencemi, stejně jako problémy ve vztahu k matce, která svá mláďata nechápe, vedou k frustraci, strachu nebo ke zbytečné agresivitě, a někdy i k zabití mláďat.

 

 

Goliášové mezi šelmami

Říká se jim ligeři" a jsou to asi nejčastěji se vyskytující kříženci. Vznikají pářením samice tygra a samce lva. Jsou mezi kočkovitými šelmami naprostými giganty - mohou dosáhnou délky 360 centimetrů a váhy 450 kilogramů. Jejich obrovský vzrůst je důsledkem absence genu, omezujícího velikost potomstva. U lvů ho totiž přenáší samice a u tygrů samec. Také barevně působí ligeři úchvatně - na srsti mívají skvrny i pruhy a samci mají hustou hřívu podobnou hřívě lvů. Samci jsou obvykle neplodní, ale samice jsou často plodné a mohou se úspěšně spářit s jedinci obou druhů.


Menší bratříček
Takzvaný tigon vzniká zkřížením lvice a tygra. Je mnohem menší než liger, protože v něm působí gen obou druhů omezující velikost. Tyhle číči váží v průměru kolem 150 kilogramů. I jejich srst pokrývají skvrny a pruhy, ale samci mají jenom nevýraznou hřívu. I u těchto kříženců jsou samci neplodní a i samice tigonů bývají sterilní častěji než samice ligerů.

 

Záhadný marozi

Mezi domorodci se vykládají legendy o marozi - skvrnitém lvu s hřívou. Pravděpodobně jde o jediného přirozeně vznikajícího křížence - a to mezi samcem levharta a lvicí. Správně se mu říká leopon a pokusy o jeho odchov kdysi probíhaly v Německu, Itálii i Japonsku. Největší úspěchy zaznamenala ZOO v Hanšinu v Japonsku. Leoponi mají na srsti hnědé skvrny, na ocase lví" štětku chlupů  a samci se honosí hřívou. Po svých leopardích předcích zdědili lásku k lezení na stromy, ale více než kterýkoliv jiný kříženec trpí rozpolceností povahy.

 

Existuje vůbec?

Křížením samce lva a levhartice by měl vzniknout liopard. O těchto hybridech ovšem neexistují prakticky žádné dostupné zprávy, a tak není vůbec jisté, jestli ke křížení někdy úspěšně došlo.

 

Elegantní zabiják

Kříženec jaguára a lva se nazývá jaglion. Má na srsti tmavé rozety, na ocase lví štětku a tělo a z převážné části i povahu jaguára. Samci také mívají tmavou hřívu okolo krku.

 

Kromě křížení lvů s různými jinými druhy jsou samozřejmě známí i kříženci tygrů s ostatními kočkovitými šelmami či další varianty a kombinace. Velké kočky ovšem nelze křížit s kočkami malými. Na druhou stranu jsou především v posledních letech mezi smetánkou na Západě populární různé varianty kříženců malých divokých koček a koček domácích - například kříženci ocelotů a domácích koček.

 

Zdroj: lev.panthera-leo.org

 

Co si myslíte o podobných křížencích? Má člověk na takové experimenty právo? Nebo zasahuje do vývoje přírody tam, kde by neměl? Jde o týrání zvířat? Nebo se Vám kříženci líbí a klidně byste si jednoho pořídila? A co velké kočky? Fascinují Vás? Nebo máte radši ty malé?

Reklama