Zapřisáhlou dárkyní krve je čtenářka Magic11. Takto vzpomíná na svůj první odběr krve, kdy jí samým napětím vyskočil tlak na 180/140...

Také vám při prvním odběru krve stoupl tlak, milé dárkyně? Pokud ano, jistě si zanotujete se čtenářkou Magic11...


Krásný den všem, i nedárkyním.
Já jsem zapřísáhlý dárce krve. Jen co mi bylo 18, vyrazila jsem se skupinou spolužáků na transfúzní stanici. První dojmy nic - samý bílý plášť, jehly jako trubky penne, hrůza kam se podíváš. Při vyšetření lékařem mi tlak vyletěl na 180/140 až jsem si myslela, že mě od odběru vyhodí. Kupodivu lékař se smál a uklidnil mě s tím, že poprvé se to stává téměř každému, že „aspoň to lépe poteče“. No líp to teklo, ale už ke konci mi bylo zle od žaludku. Zezelenala jsem, sestra jen vykřikla „kofein“, lupli mi tam do pusy lžičku odpudivě hořkého kofeinu a mě v tu ránu bylo jako feťákovi, co si šlehne. Krásně, dobře, žaludek v pohodě.. Jen se mi dostalo patřičného ponaučení, že když je před odběrem občerstvení, není pro nic za nic. Takže od té doby hodně piji před odběrem čaj, minimálně půl litru, aby se nahradila ztráta tekutin, neklesal tlak a tím nebylo člověku zle. Ne jehly si zvyknete, není to taková hrůza, trošku to štípne, ale ten pocit, že někdo mohl zemřít a kvůli vám se to nestane, je k nezaplacení. Je mi líto těch, co by dávat krev chtěli a nemohou ze zdravotního důvodu. Lehce opovrhuji těmi, co se jen bojí a nejdou. Vrátilo se mi to v rodině - umlouvala jsem synka, aby šel, jen co mu bylo 18 (manžel také nemůže). Pořád se vymlouval až jednoho dne dorazil domů s přelepenou paží. Patřičně hrdá jsem se na něj usmála a zeptala se ho, kde že to byl na té krvi. Tak mi odpověděl, že za to dostal i stovky. Ve mně by se krve nedořezal. Vyjela jsem na něj, asi i sousedi z toho mého výstupu něco měli, jestli nemá na pivo, že bych mu dala, ale tohle že se nedělá. Já, takový zarytý dárce a toto mám v rodině. Týden jsem s ním pořádně nekomunikovala, ač se bránil, že ho kamarád ukecal. Já jsem ho taky ukecávala. No má svoji hlavu a s tou bohužel nic nenadělám. Dál jsem hrdým dárcem krve a občas si do něj rýpnu, ale od té doby se k žádnému odběru ani nepřiblížil. Sám se málem zabil na motorce, ale neuvědomil si, že v tu chvíli mu ten život může zachránit někdo úplně cizí.
Nemotivuje mě nic, žádné daňové úlevy, slevové poukázky, vitamínové preparáty, které některé zdravotní pojišťovny dávají po odběrech. Jen víra, že až já jednou budu potřebovat pomoci, někdo se najde. Někdo bezejmenný, kdo se nebál a tu nenahraditelnou tekutinu mi dal. Jen tak. Protože já ji zrovna potřebovala...
Zdraví všechny,
Magic11

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 21. února 2012: Dárcovství krve

  • Jste dárkyní krve?
  • Jaký byl váš první odběr?
  • Kolik jste již absolvovala odběrů?
  • A pokud nejste dárkyní – proč? A uvažovala jste o tomto dárcovství?

Své příspěvky mi formou příběhů posílejte na e-mailovou adresu redakce (viz níže), a to nejpozději 21. 2. 2012 do 15.30 hodin. Z přispěvatelek vyberu jednu, kterou ocením krásným dárkem: doplněk stravy OptiTensin pro optimální krevní tlak. Pokud ale chcete mít šanci získat tento dárek, ať jsou vaše příspěvky dlouhé alespoň jako tento odstavec textu.

OptiTesin

Reklama