Slova jedné staré písně praví: Masopust přestane, růženec nastane... Dává nám tímto najevo, že nastává předvelikonoční čas, kdy máme před příchodem velikonočních svátků projít duševní i fyzickou očistou, abychom pak v čistotě obojího měli možnost účastnit se těchto slavných křesťanských svátků. Pro mnoho generací před námi svátků nejdůležitějších!

V dnešní době je to z mého pohledu svátek především pro majitele čokoládoven a supermarketů :-), kde si k výzdobě domova můžete zakoupit všelijaké nesmysly. Obří plastové zajíce v nadživotní velikosti nevyjímaje... Jako by se v šílenství dnešní doby vytratilo tajemství a pravý význam těchto prapůvodních svátků, jejichž symbolem je vzkříšení - tedy bájný život věčný. Velikonoce začínají popeleční středou - nezapomeň, že prach jsi a v prach se obrátíš.

Následuje šest postních nedělí, z nichž každá nese v názvu i své poslání. Podle žalmických textů to jsou názvy latinské. 

  • Invocavit - vzývejte, nemlčte a zvedněte hlasy.
  • Reminiscerere - rozpomeň se člověče zapomnětlivý na odkazy předků.
  • Oculi - pohleď, uvidíš tajemství ve svém srdci.
  • Laetare - raduje se, život má projít i popelem a bránou radosti.
  • Ludica - suď, tedy už máš sílu vidět sám sebe.
  • A konečně šestá Palmarum - květná, kterou já sama vnímám jako odměnu za celý ten čas, kdy se zaobíráme prací na sobě samém. Neboť květy jsou dary z nebes. :-)

Svátky velikonoční jsou po celém světě chápány jako nový začátek všeho kolem nás i v nás samotných. Jak pravil unitářský pastor Jan Schwarz: Jediné, co dnes jistě víme, je poznání, že se dotýkáme tajemství, jdeme na svou Golgotu, kde váháme přijmout kříž, a nakonec nastavíme srdce hrotu smrti v naději čisté jako sluneční úsvit nad ránem.

Tak nechť se tato jarní naděje nerozplyne ve starostech všedního dne, ať nás provází pokud možno na každém kroku a nedá nám zapomenout na fakt, že začít znovu a lépe můžeme kdykoliv, nejen o Velikonocích.

Reklama