Není půst jako půst. Každý si pod tímto slovem představí něco jiného. Pro někoho je to striktní hladovka, při níž do sebe může vpravit maximálně vodu. Jiný jej bere jen jako odlehčovací den a dopřává si po jeho trvání zdravé a lehce stravitelné potraviny. Právě tak to dělali i naši předkové, kterým dnes, na Popeleční středu, začínal čtyřicetidenní půst. Střídmost vyznávali až do blížících se Velikonoc.

Děsíte se, jak mohli při vší té práci vydržet skoro měsíc a půl trvající postní období? Ono nebylo zase tak přísné, jak by se mohlo zdát. I když ti, kteří si neumí bez masa představit ani den, asi souhlasit nebudou. Právě masité pokrmy byly zapovězeny a lidé si také odpírali jedno ze dvou hlavních jídel dne. Výjimku tvořily jen postní neděle, které byly z půstu vyčleněny.

popeleční středa

První neděle po masopustu byla „Černou“. Lidé se loučili s obdobím hojnosti, které si užívali při masopustu, a smiřovali se s půstem. Ženy na znamení toho oblékaly černé šaty.

Druhá neděle nesla označení „Pražná“ podle tradiční postní polévky praženky. Ta se připravovala z upražených obilných zrn nebo klasů.

Třetí neděle je takzvaná „Kýchavná“. Věřilo se, že kolikrát kdo ten den kýchl, minimálně tolik let bude ještě živ. Věděli jste, že kdysi bývalo znakem dobrého chování kýchnutí při pozdravu? Naši předkové také věřili, že kýchání čistí hlavu a pro jeho podporu užívali dokonce bylinné prostředky.

O „Družebné“ neděli se ženich a jeho družba vypravovali do domu té dívky, ke které měl v plánu přijít o pomlázce na námluvy. Jinde se této neděli říkalo také například „středopostí“, protože značila, že lidé jsou v polovině půstu.

Název páté postní neděle zní děsivě – „Smrtná“, ale značí pravý opak. Průvody v ten den vynášely z vesnic Moranu, symbol zimy a smrti, a těšily se na příchod léta.

Poslední postní nedělí je „Květná“. Šlo o počátek Velikonoc, který se nesl v duchu svěcení jívových větviček - kočiček. Pro věřící je květná neděle vzpomínkou na vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde jej lidé vítali ratolestmi ze stromů.

Střídmost nejen v jídle

Odřeknutí si dobrého jídla, pití, ale i zábavy není jediným cílem postního období. Věřícími je chápáno jako čas motliteb, ztišení se, pokory a nezištného konání dobrých skutků. S Popeleční (jinak také škaredou, černou či smetnou) středou, jejíž vznik se datuje do 6.–7. století, je spojena řada tradic. Ženy v tento den raději nepraly prádlo, protože by prý zůstalo celý rok špinavé. A kdybyste se napili svěcené vody? Celý rok byste měli pokoj od komárů. Muži si tuto pověru rychle vzali za svou, jen svěcenou vodu vyměnili za alkohol. Někde dokonce o těchto středách chodil od domu k domu směšně oděný člověk s lucernou, který v domácnostech hledal za všeobecného veselí ztracený masopust.

Pustíte se do půstu?

V dnešní době je půst spojen spíše se zdravým životním stylem než s náboženstvím. Ne všechny jeho podoby však zdraví skutečně prospívají. Proto vybírejte s rozumem. Obzvláště pozor by si měli dát hlavně diabetici, lidé s onemocněním trávicího traktu nebo s kolísavým krevním tlakem. Bílkoviny z masa by neměly omezovat ani těhotné a kojící ženy, děti nebo dospívající. Radikální hladovění není vhodné ani pro ty, kteří chtějí zhubnout. Většinou se pak potýkají s jojo efektem, který dokáže ztracená kila nejen vrátit zpět, ale ještě jich pěkných pár přidat.

Odborníci se shodují, že nejzdravější alternativou jsou takzvané odlehčovací dny, kdy jeden den v měsíci či týdnu konzumujeme pouze takové potraviny, které nezatíží náš organizmus a dodají dostatek vlákniny. Prospějeme tak celému tělu. Vyzkoušejte třeba ovesné vločky, jáhly nebo pohanku. Skvělé je také ovoce a zelenina, doslova vás nastartují. Pro očistu těla se hodí bylinné čaje, například kopřivový. A čemu se naopak vyhnout? Hlavně smaženým jídlům a živočišným tukům.

Jaké jsou vaše zkušenosti s půsty?

Čtěte také:

Reklama