Vydělávat se dá na všem, smrt nevyjímaje. Pohřebním ústavům už nestačí kšeft ze servisu po úmrtí, počínaje odvozem nebožtíka z domova či nemocnice, přes jeho přípravu na uložení, a konče samotným obřadem. Teď se vydělává i na popelu z mrtvého…

 

Poslední dobou se totiž roztrhl pytel s morbidní nabídkou, která má údajně umožnit mít zemřelého blízkého stále u sebe. Na firemních nástěnkách pohřebních služeb, na jejich webech, se můžete setkat s reklamou na jedinečné památeční předměty – za 6, 10, nebo třeba i 18 tisíc můžete mít šperk na řetízek se špetkou popela, hlínou z hrobu nebo s vlasy zemřelého, či otisky prstů na kovovém přívěsku…

 

„Zhotovíme pro vás přívěsek ze stříbra nebo ze zlata s otiskem zesnulého… Každý otisk je jedinečný svými liniemi a formou, které jsou u každého odlišné, a tyto budou námi zachyceny v pěkném přívěsku…,“ hlásí tabule u vchodu na hřbitov v Chodově u Karlových Varů. A jestliže tato nabídka může někomu znít zvráceně, pak následující popis to jen doráží. „Zesnulému bude otisk sejmut na speciální vosk, odlit do ušlechtěného kovu a následně vykován do přívěsku, druhý otisk prstu nebo litiny...“

 

„Připadá mi to morbidní. Popis, jak z někoho blízkého odebírají pracovníci pohřebky otisky prstů, po kremaci se hrabou v jeho popelu, mi přijde přinejmenším nedůstojný a necitlivý,“ kroutí nad nabídkou firmy Zdeněk Peroutka z Chodova. Na nové trendy si budeme muset zvykat, popel ve šperku patří ještě mezi ty méně podivné způsoby uchování památky po zesnulém…

 

 

 

Dědeček nám byl drahý,

bude z něj diamant

O rozruch se postarala švýcarská firma, která od loňského roku nabízí možnost nechat popel nebožtíka proměnit v diamant. Ve světě je to pro ni jako jednu ze dvou firem, které se tím dobře živí, výnosný byznys. V Česku jej teprve rozjíždí.

 

Využívá technologie, která umělý diamant dokáže vyrobit z uhlíku obsaženého ve zpopelněném těle pomocí vysokého tlaku a teploty.

 

Ten si pak mohou zákazníci dále nechat zasadit do mramorového či žulového kamene nebo do šperku. Klienti firmy už si jej nechávali zasadit i do obrazu.

 

A kolik taková věc stojí? Cena je odstupňovaná dle velikosti diamantu, případně dalších nadstandardních přání klienta. Nejmenší diamant s 0,3 karátu vyjde podle aktuálního ceníku firmy na 90 tisíc korun, jednokarátový diamant stojí 300 tisíc korun.

 

Získávání uhlíku z popela a výroba drahokamu trvá obvykle tři až čtyři měsíce. Doba výroby se může prodloužit ale i na pět měsíců.

 

Z krematoria nejde vždy do urny…

 

Ukradli šperky, ale i popel Kurta Cobaina

Nejen samotná dílka, korespondence či předměty, které již mrtvá slavná osobnost používala, zajímají sběratele. Jejich zájmu neunikne ani popel. Něco o tom ví vdova po frontmanovi slavné skupiny Nirvana, Kurtu Cobainovi (†27) zpěvačka Courtney Loveová (43).

 

Ta ostatky rockové legendy, která před lety spáchala sebevraždu, měla ukryté spolu s pramenem jeho vlasů ve skříni v růžové ozdobné kabelce ve tvaru plyšového medvídka. Jenže na její dům v Los Angeles se letos v červnu zaměřil zlodějský gang, který si kromě šperků a oblečení odnesl také památku na Cobaina.

„Byla jsem zvyklá si popel brát všude sebou, takže jsem cítila, že je pořád se mnou. Takhle mám pocit, že jsem ho znovu ztratila,“ řekla tehdy Courtney.

 

Richards šňupnul tátův popel

Zkušenosti kytaristy legendárních Rolling Stones Keitha Richardse (64) se šňupáním kokainu nejsou žádným tajemstvím. Informace o tom asi jen málokoho překvapily. Když se ale loni objevila zpráva, že si kdysi rozdělal „čáru“ z popela své otce, snad každý se otřásl hnusem. „Prostě jsem nemohl odolat a s troškou koksu jsem si ho dal,”  poznamenal tehdy s nevinným výrazem ve tváři rocker. A jedním dechem dodal: „Bylo to dobré a přežil jsem to.“

 

Richards později odhalení, s ním přišel časopis New Musical Express, dementoval. Údajně šlo o vtip. „Snažil jsem se tím říci, jak jsme si s Bertem (otcem) byli blízcí,“ snažil se to zlehčit. Magazín si však stojí za pravdivostí informace, navíc dlouholeté špatné vztahy mezi Richardsovými byly mediálně otřásané. Válečná sekyra byla zakopána až chvíli před smrtí Richardse staršího. Rockerova extravagance a nezřízenost by navíc nebyla v rozporu s podobným chováním.

 

Manželem naplnila patrony a střílela kachny

Choť Skotky Joanny Boothové byl blázen do balistiky. A na jeho koníček vdova nezapomněla, ani když ji navždy opustil – jeho popelem naplnila 275 patron, které pak s přáteli vystřílela na honu.

„Být náplní patrony sice nebylo jeho výslovné přání v poslední vůli, ale jednou ho nesmírně pobavilo, když se kdysi dočetl, že si někdo přál, aby bylo tímto způsobem naloženo s jeho ostatky,“ vysvětlila Boothová. 
 

Mimochodem, patrony s Jamesovými ostatky slavily úspěch. Během honu bylo skoleno 70 jelenů, 23 bažantů, sedm kachen a jednu lišku.

 

Místo pudinku snědli babiččiny ostatky

Od doby tzv. normalizace v sedmdesátých letech v někdejším Československu se traduje velice morbidní historka. Podle ní zemřela v USA česká emigrantka, která si přála být pohřbena v rodné zemi. Zajistit dopravu jejího popela bylo tehdy velice nesnadné a vykonavatelé jejího přání tedy zvolili jiný než komplikovaný oficiální způsob přepravy - poslali českým příbuzným v předstihu vysvětlující dopis a popel nebožky zabalili do balíčku zvlášť. Kvůli utajení jej nasypali do krabice od pudingu.

V té době však americké poštovní odbory vstoupily do stávky a díky němu se na cestě zasekl vysvětlující dopis. Balík s „pudingem“ dorazil do ČSSR dříve. Adresáti jej obdrželi a přesvědčeni, že si na ně příbuzní vzpomněli s dobrotou, puding podle návodu údajně uvařili. Protože netuhl, dosypali k němu český kakaový. Za pár dní po balíku dorazil i průvodní dopis…

 

Schovali byste si ve šperku popel svého milovaného zesnulého? Představte si, že mluvíte s někým, kdo má takovou slzu na řetízku. Nesvádělo by vám to neustále pohled právě na tento předmět?

Reklama