one

Konečně už je mám zase „doma“. Začalo léto, a to je čas, kdy si každoročně ze „zimního bytu“ přivážím na chalupu svého koně Oriona. Tentokrát mu dělá společnost mladší bráška milované Sofinky Steeve. Zdá se, že miniaturní poníček dává nejen „plňasovi“, ale i mně pěknou školu.

Ještě v prosinci, (kdy jsem do vozíku nakládala Oriona a Sofinku), jsem si myslela, že léto na chalupě bude opět jejich. Ale osud tomu chtěl jinak, a Sofinka se toho nedožila. Její smutný příběh si můžete přečíst ZDE.

I když na ni nikdy nezapomenu, život musí jít dál a Orion potřebuje společnost jiného koně. Vzala jsem si k němu jiného poníka, mladšího brášku Sofinky Steeva, který je zatím „pole neorané“ a pro mě velkou výzvou. Má pověst „plašánka“, který se všeho leká a kromě svého stádečka a výběhu nemá žádné zkušenosti s okolním světem.

Ale Steeve mě překvapuje od nástupu do vozíku, (kam vešel bez problémů) a jak pozoruji, bude to tak i nadále. Je to typicky zvědavý a zvídavý poník. Všechno ho zajímá, do všeho strká nos a temperament by mohl rozdávat.

Napřed si všechno prohlédl a brzy zjistil, že se mu v novém bydlišti bude líbit. A nejen to. Rozhodl se, že si vydobude výsostné postavení. Když se rozdávalo krmení, snědl si svou (skromnou poníkovskou dávku) a vrhl se na „futr“ trojnásobně většímu Orionovi. Ten byl tak konsternovaný jeho drzostí, že raději ustoupil. Zvláštní jev, od žádné kobyly by si to líbit nenechal a pouhým pohledem by ji vykázal do patřičných mezí, ale Steeve má nějaká zvláštní privilegia.

Vyrazili jsme poprvé do terénu. Já v sedle na Orionovi a Steeve na volno. Věděla jsem, že si to můžu dovolit: Steeve je (zatím) na Orionovi závislý a chodí za ním jako „ocásek“, takže nehrozilo nebezpečí, že by někam utekl.

To se sice nestalo, ale opět předčil mé očekávání. Místo, aby šel poslušně za námi a my určovali tempo, rozběhl se cvalem k lesu, jako by tam nebyl poprvé. V Orionovi se probudily závodní geny a měla jsem ho plné ruce. „Pane jo, Steeve, s tebou si ještě užiju legrace.“

V lese kolem nás pobíhal jako hříbě, které jde poprvé s kobylou ven. Chvilku před námi, chvilku za námi.

Bylo na něm vidět, jak si užívá svobody a je šťastný. Prostě úžasný zážitek.

Na fotkách je vidět, jak se navzájem opečováváme. Já drbu Oriona, Orion Steeva a Steeve mě víská ve vlasech.

kone

orin

Čtěte také:

Reklama