Nevlastní děti, vyženěné, vyvdané - bývají důvodem nesvárů. Vždyť si jen vzpomeňte, v kolika pohádkách trpí ústrky, nebo dokonce přijdou o život (třeba Zlatý kolovrat). Macechy mají zlou pověst, otčímové jakbysmet, jen nikdo nenapsal pohádku o tom, jak děti trápí nevlastní rodiče. Neříkám, že vždy, prostě některé to dělají. Jedny žárlí, jiné jsou navedené, třetí ukřivděné. Starostí zkrátka přinášejí někdy víc, než děti vlastní.

Moje dcera má spolužačku, kterou vychovává od osmi let nevlastní otec. S její matkou mají ještě dvě další děti. A tahle Katka to má doma tak, že nedostává v sedmnácti letech ani korunu. Chodí stále po brigádách, protože si musí vydělat i na tramvajenku. Obě mladší děti jsou v pohodě, mají, na co si vzpomenou, ale za Katku je otčímovi líto utrácet peníze. Máma za svou dcerou nestojí, asi se bojí hádek, sama nevím, a tak se Katka musí pěkně otáčet. Je mi jí líto, ale zároveň vím, že i když se jí děje křivda, do života se jí tahle situace velice hodí.

Takže pojďte se svěřit, jak je to u vás. Dokáže váš současný partner vyjít s vašimi dětmi, jimž není biologickým otcem? Jak vy skousnete děti jeho? Dokážete nedělat rozdíly? Hašteří se děti mezi sebou? Musíte ty své stále bránit proti křivdám? Těším se na vaše příběhy na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama