Bulvár

Pomůžu, ale peníze už ti nedám!


Když jsem měla třetí dceru malou, nastěhovali jsme se na sídliště do nového bytu. Při návštěvě poradny s dcerou jsem se poznala s paní, měla chlapečka a dá se říci, že jsme si od začátku rozuměly. Cestou domů jsme zjistily, že bydlíme v jednom domě. Měla jsem radost, že se budeme navštěvovat, dáme kafíčko a společné procházky s dětmi, které si rády spolu hrály. Tenkrát by mě ve snu nenapadlo, vzhledem tomu, že činže byla oproti dnešku směšná cena k zaplacení, že ji neplatí. Až po nějaké době, kdy v místních novinách jsem si přečetla, že patří k druhé největší neplatičce. Byl to pro mne šok.

Samozřejmě jsem se jí nabídla, že jí ráda pomůžu. Odbyla mě způsobem dosti neurvalým, abych se starala sama o sebe, přímo to na mě zařvala. Stáhla jsem se do sebe, i když nebyl měsíc, kdy jsem jí půjčovala na jídlo, protože byla sama, vždy jsem ráda pomohla. Několikrát jsem jí i nějakou korunu odpustila, podotýkám ráda jsem pomohla, brala jsem ohled na dítě.

Po pár letech poznala muže, kterého si později vzala, čekala s ním další miminko. Šla jsem za svědka na svatbu, bylo to její přání a věřte nebo ne, mě to stálo více peněz než je. Věřila jsem, že se jí povede lépe. Ale pravý opak je pravdou. To již bylo po revoluci a pánovi se pracovat nechtělo. Pracovala do poslední chvíle, a když byla v sedmém měsíci na otázku, zda připravuje výbavičku mi odpověděla, že času dost. Podivovala jsem se, ale už jsem se neptala. Rodit šla v termínu a hádejte, kdo připravoval výbavičku. Ano, já. Jeho otec, který na vše dal peníze, a to mně do ruky, neudělal nic. Já jsem šla nakupovat, vyvařovat, žehlit, no vždyť to znáte. Zda platí činži, nebo ne jsem se raději neptala, ale podezření jsem měla, že ne. Neplatili a na moji otázku se mi vysmáli, když jsi blbá, tak plať. Víš, kolik jsme ušetřili? No to byl šok.

A najednou jsem poznala, jak se nevyplácí někomu pomáhat. Byla jsem blbá, ale z jiného důvodu. Od té doby jsem se zařekla a dost. Stalo se, že děti měly hlad. Šla jsem něco koupila a dala dětem, nebo je pozvala na jídlo domů, ale peníze jsem kamarádce do ruky již nikdy nedala. Jsou to čtyři roky, co je vystěhovali z bytu, a mně z toho bylo smutno, ne kvůli kamaráce, ale kvůli dětem. Asi po dvou letech u mne kamarádka zazvonila a při otevření jsem rovnou hlásila: "Ale nemám ani korunu." A tak vypila kávu a odešla. Později jsem se dozvěděla, že jí malého odebrali, a ji jsem od té doby neviděla. A já jsem si uvědomila, že mě vlastně po celá léta zneužívala. Mě hřeje pocit, že jsem pomáhala dětem.

Vera


Ano, to je odvrácená strana pomoci. Děláte, co můžete, chcete být prospěšná, a obrátí se to proti vám. Bohužel...


Stalo se vám totéž? Někdo zneužil vaší pomoci?
 

Téma na středu?
JSEM DOBRODINEC

Jste dobrodinci?

Konáte dobré skutky?
Odsuzujete je, vysmíváte se jim?
Co je vlastně dobrodiní?

Pomáháte lidem?

Nebo si myslíte, že je to hloupost?
Mají být lidé za pomoc vděční?
Očekáváte za svou pomoc něco?
Myslíte si, že je vaše dobrodiní zneužíváno?
Jste rádi, když vám někdo pomůže?
Dovedete za pomoc poděkovat nebo projevit vděk?

napište na:
redakce@zena-in.cz



   
15.02.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. avatar
    [11] Meander [*]

    narciska: To je jako nejvíc nejlepší přítel

    superkarma: 0 15.02.2006, 16:37:17
  2. avatar
    [10] narciska [*]

    Pomoct jo, ale všechno má své meze.
    Jinak: "Patří k druhé největší neplatičce." Co to je za novotvar?

    superkarma: 0 15.02.2006, 16:04:41
  3. avatar
    [9] Alfinka [*]

    Já bych nepůjčovala peníze,ale když by mi šlo o ty děti,tak bych jim radši dala to jídlo,popřípadě koupila něco na oblečení a podobně.Peníze na nájem bych půjčila tomu,koho znám roky a vím proč tak je...a ne že se s někým seznámím,je neplatič a já mu půjčuju.

    superkarma: 0 15.02.2006, 12:40:18
  4. avatar
    [8] Mylady [*]

    Určitě jste paní Věro hodná a zlatíčko. Ale já vidím problém jinde. Ikdyž těmhle lidem pomůžeme, tak to nikam nevede. Nakonec to dopadlo tak, že byli vystěhovaní a dítě odebráno. Je to smutné, je to tak. Každý z nás se může ocitnout v situaci, kdy potřebujeme pomoc od druhého, ale je to pomoc v té oné situaci. Neznamená to, že někdo bude zneužívat naší dobroty - neustále.

    superkarma: 0 15.02.2006, 12:33:36
  5. avatar
    [7] breberka [*]

    Souhlasím s gerdou.Taky bych se nemohla dívat na to, jak děti trpí hlady .A tyky jsem několikrát půjčila ppeníze a to jen proto, že bych nemohla v noci spát a myslet jen na to, jestli nějaké dítě trpí hlady a vědět, že jsem mohla pomoct.evidentnězneužívala vaší dobroty.Takoví lidé by neměli mít děti.

    superkarma: 0 15.02.2006, 11:52:12
  6. avatar
    [5] jiti [*]

    Milá pisatelko, vy jste ale ťunťa, budiž vám to ponaučením neboť kamarádi buďme dluhy si plaťme.

    superkarma: 0 15.02.2006, 11:12:08
  7. avatar
    [3] ještěrka.ehp [*]

    Jste opravdu moc hodná - škoda, že takoví lidé to mají v dnešní době nejtěžší

    superkarma: 0 15.02.2006, 10:42:18
  8. avatar
    [2] gerda [*]

    Věruško, jste moc hodná, že jste pomohla dětem. Určitě si vaši pomoc budou pamatovat. Jistě jste nemyslila doslova větu, že se vám NEVYPLATILO pomáhat. Z celého příspěvku je vidět, že na sebe myslíte až v posledním případě a že pomáháte ne proto, aby se vám to vyplatilo, ale že zkrátka neoslyšíte potřebného. Máte dobré srdce a to se dneska cení málo, i když by se to mělo vyvažovat zlatem.

    superkarma: 0 15.02.2006, 10:31:53
  9. avatar
    [1] Lenika [*]

    Dělala jste to dle svého nejlepšího uvážení, jste hodná

    superkarma: 0 15.02.2006, 10:12:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme