Většinu života se řídím pravidlem nemstít se, boží mlejny to většinou zvládnou, a hlavně se držím hesla "nehas, co tě nepálí."

Jen jednou jsem to nevydržela a to v případě své velmi dobré kamarádky. Měla přítele, byla zamilovaná, šťastná, měli se brát...  a kamarádka otěhotněla. 

Najednou už pro něj nebyla dost zajímavá a bombarďák si začal vyklepávat pytlík okolo. Dozvěděla se to dost nehezkým způsobem... kvůli prťouskovi se jí udělalo nevolo v práci a vrátila se dřív domů... načapala svého nastávajícího v jejich posteli, ale s jinou. 

Při bezhlavém útěku škobrtla na schodech a spadla. Ten den přišla nejen o ideály a svou velkou lásku, ale i o toho již předem milovaného drobečka.

Ležela v nemocnici celkem dlouho, rezignovala a toho parchanta, který by podle mého soudu zasloužil vykastrovat, prostě nechala být....

A v tu chvilku jsem neodolala já.... mám známou, která je povahově úplně to samé co Simonka z rodinných pout.... prostě mrcha pelešivá peněz chtivá, co jde přes mrtvoly .o))

Stačilo jí říct ve vší tajnosti, že dotyčný má zdědit pohádkové bohatství včetně nemovitostí, ale že je to neskutečně tajné a že je ze staré školy, tak hraje chudáka a hýčkat si bude ženskou, až bude jeho právoplatná .o)))

Do půl roku ho zmíněná fešanda uhnala k oltáři ( stejně jako Síma je cílevědomá a krásná ženská),  a pak začala mela.... jakmile zjistila že má její drahoušek holou prdku, jala se ho dusit pod heslem "když nezdědíš, tak teda vyděláš" .... a já jen spokojeně koukám na to, jak moje bezva kamarádka vozí kočárek s miminkem někoho, kdo si ji zaslouží, a proutník maká jak barevnej pod taktovkou své krásné saně.... no není ten život krásnej? :o))))


Opravdu dobrá pomsta, takříkajíc celoživotní :-) Trošku jste těm božím mlýnům pomohla, ale nemyslím si, že by si to nezasloužil. Hlavně, že vaše kamarádka už je v pořádku a spokojená. To je víc než všechny pomsty světa:-) Díky za příspěvek.

Reklama