Domácnost

Pomocný podavač dudlíku

Existují různé profese. Jsou profese důležité, veledůležité, společensky ceněné či zatracované, státně utajené, prestižní, fyzicky náročné, nebezpečné a psychicky vyčerpávající.
Jsou zaměstnání časově náročná, jsou ranní směny, odpolední směny, noční směny, druhé směny či víkendové směny a bůhví jaké ještě jiné směny.
Jedno z takových důležitých zaměstnání je pomocný podavač dudlíku.
Že nevíte co to je, že jste o tom nikdy neslyšeli?

To je panečku velice důležité, společensky nedoceněné a málo placené zaměstnání.
Jen považte.
Zpravidla se toto zaměstnání vykonává v nočních směnách, zcela ojediněle i v ranních či odpoledních.
Pracovník na takovouto práci musí být předem řádně vyškolen a s certifikátem opravňujícího vykonávat tuto profesi. Pracovní náplní je pak noční vstávání a podávání dudlíku plačícímu dítěti v postýlce.
Jestli jste teď nabyli dojmu, že toto zvládne opravdu každý , tak se mýlíte. Vše se musí odehrávat v naprosto synchronizovaném pohybu na raz - dva - tři - čtyři, maximálně pět dob.

Signálem k zahájení akce je dětský pláč, vyskočit z postele – raz, skok k postýlce – dva, zarazit ucpávku – tři, skok zpět do postele – čtyři.
Přípustná je ještě doba pět – tj. hledání dudlíku, ale šest a sedm je již známkou naprosto neprofesionálního přístupu zaměstnance.
V takovém případě, se totiž ozve z postýlky okamžitý nesouhlas zaměstnavatele v podobě křiku, který upozorní lehčí spáče v prvním, v druhém, popřípadě i v třetím podlaží panelového domu, že zaměstnanec v přízemí zase něco zvoral.
Ti zkušenější podavači spí již předem s dudlíkem v ruce, profíci pak s jedním dudlíkem na každém prstě. Vyvarujete se tak situací, kdy ve čtyři ráno zběsile pobíháte po bytě a hledáte aspoň jeden ze stopadesáti dudlíků, které se někde v bytě zaručeně nacházejí, včetně dalších tří, co večer bezpochyby byly v dětské postýlce.
A zaměstnavatel na vás mezitím řve a řve. ..

Stejně jako jsou dobří či špatní zaměstnanci ve funkci podavače na straně jedné, tak jsou i dobří či špatní zaměstnavatelé na straně druhé. Někteří Vás nepovolají do práce za celou noční směnu a Vy můžete v klidu spát, druhý vyžaduje Vaší přítomnost tak 1-2x za noc, ale existují i zaměstnavatelé, tak zvaní prudiči, kteří vykořisťují své zaměstnance prakticky celou noc.
Všichni zaměstnavatelé mají však jedno společné. Naprostá ignorace zákonem stanovených půlhodinových přestávek na odpočinek, překračování 40 hodin práce týdně a více jak 12 hodinové denní či noční směny. Jsou to malí novodobí vykořisťovatelé, kterým je úplný šumák, že zaměstnance ráno postaví na nohy už jen litrové kafe, kde je víc kofeinu než vody.

A víte, co je na tom to nejhorší ? Že Vás ani nenapadne podat výpověď.     

    
   
31.12.2003 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [33] Gabi [*]

    Saturninka: moje zkušenost naopak říká, že spaní ve společné posteli má jen samé výhody. Bohužel jsem na to přišla až u druhého dítka (ale muž mi to meldoval i u prvního, ale musela jsem nějak vymotat ze svých hloupých předsudků).

    superkarma: 0 06.01.2004, 12:28:34
  2. avatar
    [30] Lesana [*]

    Tearstief: Taky máme jen dvě místnosti... a dvě malé děti. Takže si právě necháváme vyrobit do kuchyně sklápěcí postel pro nás :oD Naštěstí máme pokoje relativně velké, takže se tam i s naším dvojlůžkem vejde, a když bude přes den nahoře, tak ani nebude překážet :o)

    superkarma: 0 04.01.2004, 11:40:56
  3. avatar
    [25] kacaba [*]

    Lesana: Presne tak to delame taky. Bereme si malou do postylky jen, kdyz na to opravdu mame chut.

    superkarma: 0 03.01.2004, 17:43:02
  4. avatar
    [24] Lesana [*]

    Saturninka: Proč bič? Starší dítko se mnou spalo v posteli od narození do cca devíti měsíců, pak si během dvou nocí zvykla na svoji postýlku. Mladší zase odmalička chtěla spát ve své postýlce, kolem devátého začala mít období, kdy se přemístila k nám do postele, ale teď je to asi měsíc... a už to zase vypadá, že zakotví zpátky ve své. Ne, že dobrovloně :o) Ale prostě jí v noci nakrmím a vrátím do posýlky, odejdu spát VEDLE do pokoje, malá tak půl minuty ječí, pak mi chvíli "nadává", spokojeně si zabrumlá a usne :o) Předtím to bylo tak, že když jsem ji vrátila do postýlky a lehla do do postele ve STEJNÉM pokoji, tak se mojí postele dožadovala tak, že jsem neodolala a vzala si ji. Jako bič to nepovažuju, když jsem začala mít u holek pocit, že společnho spaní mám plné zuby, tak jsme prostě přešli na svoji postýlku :o)

    superkarma: 0 02.01.2004, 22:21:28
  5. avatar
    [23] Saturninka [*]

    Tearstief: Nejlíp NIKDY nezvykat mrňouse na spaní v posteli rodičů . Já dávala děti vždy do jejich postýlky, kolíbky či košíku a tak jsem taky neměla problém s tím, že by vyžadovaly spaní u nás v posteli.
    Malej spal se mnou jen párkrát vždy na chvíli, než usnul, když mu lezly zoubky a on už 3. týden po nocích řval - usnul sice ve svém, ale po půlnoci se probral a řval a já byla utahaná, tak jsem si ho vzala, počkala až usne a šup ho zpět. Zoubky vyrostly a malej pak už neměl problém. S dcerkou to bylo podobné, akorát že jsem ji v posteli v noci i kojila, ale u toho stejně spala, ani nevěděla, že jí .
    Já vím, že ono to mimi je takové roztomilé, že by to jeden umačkal a užužlal a upusinkoval a nejradši by to měl vedle sebe ve dne v noci.... Pozdě si pak maminy uvědomují, že si pletou bič.

    superkarma: 0 02.01.2004, 19:35:22
  6. avatar
    [20] Saturninka [*]

    kacaba: Já bych ji na dudlík nepřemlouvala, jsou děti, které prostě dudlík nechtějí, páč jim je z nich na .
    A díky mám zkušenost, že ONA dudlík chtěla- ale jen jeden jediný druh, ne silikonový, ale ten klasický ze žluté gumy, ale pozor - musel to být ten, co měl jednu stranu zploštělou, klasický kulatý nechtěla .

    superkarma: 0 02.01.2004, 12:17:03
  7. avatar
    [19] kacaba [*]

    Muze mi nekdo poradit s dudlikem? Nase mala Anicka (6 tydnu) dudlik odmita, ale pritom si zacala cumlat pesticku a to ne pouze, kdyz je hladova. Mam ji na dudlik "premlouvat"? Ten popis dudlikoveho podavace mne mirne odrazuje. Jinak - krasny clane, uplne jsem ho hltala.

    superkarma: 0 01.01.2004, 23:48:52
  8. avatar
    [16] Beaute [*]

    superkarma: 0 01.01.2004, 13:06:14
  9. avatar
    [15] Lesana [*]

    Jéjda, ještě štěstí, že první dítko dudlík nechtělo a vytrvale požadovalo prso... a druhé dítko by si sice dudlík i vzalo, ale já po první dudlíkové probdělé noci odmítla uvěřit, že "časem se to zlepší", takže jsem opět přešli na prso... A byl klíííd

    superkarma: 0 01.01.2004, 12:15:28
  10. avatar
    [14] koule [*]


    superkarma: 0 01.01.2004, 09:07:45
  11. avatar
    [13] Saturninka [*]

    malá si dudlík, když se nááhodou jednou za uherskej rok v noci probudila, hledala sama. Já se sice vždy při jejím zavrtění probrala a poslouchala, CO je - malá se zavrtěla, pak chvíli šmátrala packama po prostěradle, našla špunt, ucpala pusenku a spinkala dál . Horší bylo, když jí v noci spadnul na zem - ozvalo se cvak, které mne probralo, ae ne zas tolik, abych vylezla z pelíšku a šátrala kol postýlky . Takže když se potom za čásek případně probudila, zašátrala packama a NIC - ozvalo se důrazné zavolání "gngn!!!!" Po čase i vytvořila souvětí a tím tvrdě specifikovala, komu je její žádost určena - volala totiž: "mama - gngn!!!" Naštěstí to bylo vážně tak 1 - 2x do měsíce .

    superkarma: 0 31.12.2003, 23:13:14
  12. avatar
    [12] Běla [*]

    Super článek,je to pravda doma jsme měli taky to samé,dneska je to už lepší.

    superkarma: 0 31.12.2003, 20:13:12
  13. avatar
    [11] Eva_CZ [*]

    Vivian: no jisteeeeeee, nejlepe mu tu snuru dat rovnou okolo krku! A byl by klid....

    Adamek spaval s 2 dudlikama - kazdy v jedne ruce. Pri spanku je neuveritelnou rychlosti stridal...

    superkarma: 0 31.12.2003, 12:06:01
  14. avatar
    [10] mam-ča [*]

    Rada k nezaplacení : Pořiďte sadu chrasticích dudlíků.
    Takhle nás vyškolil starší syn. V podávání dudlíků jsem byla šampión, jednou jsme ale oblíbený dudlík ztratili a veškeré náhražky (anatomické, větší, menší, vyvařené v heřmánku, apod.) byly uchopeny, bylo s nimi zatřepáno a odhozeny. Chvíli nám – hlupákům trvalo, než jsme pochopili, že je ani „neochutnal“. Chrastící dudlík byl tehdy rarita darovaná vzdálenou tetou. Než teta dodala další sadu, syn se dudlat odnaučil.
    U dvojčat jsme byli už připraveni : Napřed se ozvalo kňourání, pak chvíli šátrání po postýlce, zachrastění kýžené ucpávky a KLID.
    Vřele doporučuji.

    superkarma: 0 31.12.2003, 09:25:02
  15. avatar
    [9] Lotka [*]

    superkarma: 0 31.12.2003, 08:58:29
  16. avatar
    [6] imma [*]

    My jsme zase od podávání dudlíků pokročily se zaměstnavatelkou k podávání nočníčku. Přes den si na něj krásně zvykla a teď volá,že chce čůrat i v noci. A to je teprve dob. Podat nočník, vyndat dítě, svléknout pyžamo a plínku, přidržovat dítě, protože se kymácí, posadit, počkat, utřít, obléct plínku a pyžámko uložit, podat dudlík, vynést nočník a pousit se rychle zvnovu usnout. Pokud se akce odehraje k páté ráno, mám s usínáním dost problém (proto tu už teď sedím).

    superkarma: 0 31.12.2003, 06:52:06
  17. avatar
    [3] Jarunka [*]

    V dudlikach jsem byla take profi, ale stavalo se mi, ze jsem obcas z tech 50 nenasla v noci, ani jeden. Ted mam zmenu, maly nechce dudlika, ale flasku s cajem. Takze se musim hnout z postele i kdyz se mi nechce a naplnit jeji obsah. A obcas se stava, ze nemuzu zadnou falsku najit a to vetsinou v noci

    superkarma: 0 31.12.2003, 01:17:46
  18. avatar
    [2] Vivian [*]

    Já teda zaměstnavatele tohoto druhu nemám, ale z tohoto titulu bych si dovolila poradit - ten dudlík by mohl bejt přivázanej na provázku, abych ho nemusela hledat. Napadlo mě taky, že by ho mohl mít kolem krku na šňůrce nebo gumičce, ale to se nám zaměstnavatel mohl taky snadno oběsit, že... A nebo ho nechat řvát tak dlouho, až se unaví a únavou usne. Zaměstnanec má přece taky nějaká práva, ne?

    superkarma: 0 31.12.2003, 00:56:47
  19. avatar
    [1] Adi [*]

    Tak to se dovoluji prohlásit za profi podavače dudlíků. Při ruce jsem jich měla vždy několik, protože jsem nechtěla ztrácet čas s hledáním. A postýlku jsem měla přistrčenou ke své posteli, takže celá akce se "smrskla" jen na bod: zarazit ucpávku .

    Jinak moc hezký článek . Nepsal to náhodou ten samý autor jako včera článek "O šmejdech"??

    superkarma: 0 31.12.2003, 00:14:20

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme