V našem domě žije podivný pár - nesezdaní, ona s mladým dítětem, on starší pán, oba volnějších mravů. Oba si rádi přihnou, oba mají svoje známé, kteří se vzájemně nesnáší. A občas u nich padne nějaká ta facka.  

Když nás v noci probudilo zoufalé zvonění, nechtělo se nám z postele ani jednomu. Nakonec jsem přece jen otevřela - uplakaná paní v nočním oblečení, dlouhou košili narychlo nacpanou do kalhot, žádný svetr... Vzala jsem ji dál a začala z ní opatrně dolovat, co ji vede k tomu, aby se v noci potulovala po domě. Jak už tušíte, byla napadena svým druhem - výjimečně střízlivým. Ten jí udělil pár "výchovných" facek, zamknul byt a prohlásil, že už ji dovnitř nepustí, protože ji tam nechce. A jestli se tam přece jen dostane, tak ji na místě zabije. Řešit tuhle situaci ve tři ráno bylo nad naše síly - paní jsme uložili kam to šlo a uznali, že ráno budeme moudřejší.

Nebyli. Byt zamčený, za dveřmi agresivní chlap, venku polonahá a zoufalá ženská a do toho malé dítě, zavřené v bytě dožadující se snídaně. Po půl hodině jsme dokázali přesvědčit onoho "chlapáka", aby aspoň odemkl. Stoupl si mezi dveře a opakoval svoje. Paní mu několikrát pohrozila, že zavolá policii - nakonec vyběhla do budky před dům a skutečně policii zavolala.

Přijeli asi za hodinu. Dva policisté - jeden muž a jedna žena. Mezitím jsme neustále mluvili s oběma aktéry, aby náhodou zase nedošlo k tomu, že se jeden z nich zabarikáduje v bytě a hlavně abychom viděli, že dítě je v pořádku. Policisté situaci rozebrali poměrně poctivě s oběma stranami - to jest ověřili totožnost (pokud to šlo, protože pán prohlásil, že žádné doklady nemá a mít nebude), a pak udělali totéž, co my - dali se do diskuze. Spočívala ve velmi trpělivém vysvětlování, že vlastně nemohou nic dělat, protože nikdo není viditelně zraněný. Po asi půl hodině si zapsali i naše údaje, slíbili poslat sociální pracovnici a odjeli, aniž by jakkoliv zasáhli. Je pravda, že paní se mezitím dostala do bytu a stihla se obléci, ale je také pravda, že za dvacet minut po odjezdu policistů byla opět vyhozena ven a domů se vracela oknem ... naštěstí ve zvýšeném přízemí.

A jaký byl můj dojem? Značně zmatený - čekala bych rozhodně "úřednější" zásah. A tak se ptám: opravdu je u nás tak nemožné zasáhnout, nebo aspoň začít vyšetřovat? 

V současné době platí novela zákonů, týkajících se dané problematiky a policie by měla mít možnost zasáhnout proti pachateli domácího násilí razantněji než dřív. Přiznám se ale, že jsem od té doby policii volat nepotřebovala...

   
Reklama