Bulvár

Pomoc! PES!

Než jsem si pořídila svého prvního psa, měla jsem celkem slušnou fobii právě z nich. Zavinil to mstivý raťafák, kterému jsem nevinným gestem doslova pošlapala ego…

pBylo mi sedm a byli jsme na chatě v osadě Třešňovka blízko Chlomku. Protože šlo o chatovou oblast, bylo potřeba chodit na nákupy na zmíněný Chlomek, což bylo kolem baráčků, které lemoval z jedné strany les. Cesta vedla do kopce.

Na kopci se nacházel malebný malinkatý konzum a v něm stará paní.

Šla jsem tehdy se svojí maminkou.

Moje rachitické nožky vesele pohupovaly mou 17 kg „těžkou“ postavou. Celkově jsem vypadala jako reklama na koncentrák. Měla jsem kraťasy a tričko.

Těsně před koncem stoupání byla zarostlá zahrada. Nikdy jsem neviděla nikoho, kdo tady bydlí. Někdo tam ale bydlel. Zrzavý pes velikosti menšího vlčáka.

Když jsme míjely s mamkou branku, stál za plotem a strašlivě zuřivě štěkal. Jsa jinak hodné dítko, ten den jsem byla v žertovné náladě. Po té, co jsem si zkontrolovala pohledem, že pes je za plotem, vyplázla jsem na toho zlostníka drze jazyk a vesele odcupitala.

„Jsi ošklivý pejsek, že děsíš lidi,“ sdělila jsem zvířeti a dál se starala jen o maminku s vidinou slíbeného pytlíku višňových bonbonů.

Maminka nakoupila všechno potřebné a vydaly jsme se na cestu zpátky. S pytlíkem již otevřených bonbonů a bonusovým lízátkem od prodavačky jsem poskakovala po prašné cestě.

Blížily jsme se k zahradě s tím vzteklounem. Bylo ticho. Nebyl tam.

Omyl.

Stál připravený u veliké díry v plotě. Ve chvíli, kdy jsme šly kolem, jsem ho neviděla. Respektive jeho jsem viděla, díru ne.

Nechal trochu přejít mámu. Pak vyrazil, udělal oblouček a vší silou se mi zakousl do lýtka. Pak s pocitem dobře zorganizované pomsty odběhl stejnou cestou zpátky.

Řvala jsem jako tur, bonbony letěly směrem k lesu a v hubené nožce jsem měla dvě výrazné díry. Maminka rychle přiběhla a odnesla mě z dosahu toho zloducha.

Pak se chudák chtěla vrátit s tím, že zaškrtí psa a sesbírá bonbony. Dostala jsem kvalitní hysterický záchvat a vyrážela ze sebe něco jako: „Maminko, prosím tě, nechoď tam,  zabije tě!!“

Pak si toho už moc nepamatuju. Asi jsem ale vřeštěla na celou osadu.

Máma mě nesla až domů. Soused nás vezl rychle do Davle na pohotovost.

Na pohotovosti mamince sdělili, že psa je potřeba přivést okamžitě na veterinu a vyšetřit, jestli není nakažen vzteklinou. Soused nejevil ochotu si psa dát do auta. Maminka ano.

Reagovala jsem dalším hysterickým výstupem.

Měla jsem druhý den odjet na tábor. Do té doby bylo nutno vyšetřit zvíře. Nabídli se policisté, které bylo nutno zavolat po té, co se v bydlišti psa nepodařilo rodičům najít žádného majitele, který by předložil potvrzení o očkování.

Policie nakonec zjistila, že pes patří staré paní, která neměla ani očkovací průkaz ani velký duševní kontakt os realitou.

Prožila jsem velice hektické období, kdy jsem sice se zavázanou nohou odjela na tábor, kam jsem šíleně chtěla, ale s tím, že pokud se zvíře ukáže jako nakažené, přiletí pro mě helikoptéra do Třeboně.

Pes se sice ukázal jako zdravý, ale já si odnesla výraznou fobii.

Po několik let jsem lezla akčně po plotech při setkání s jakýmkoli psem. Přešlo mě to až ve chvíli, kdy jsem si sama od sebe pořídila středního pudla, protože mě stav, ve kterém jsem byla, začínal silně unavovat.

Ono když člověk začne dospívat a chce si vybudovat mezi kamarády nějaké postavení, je dost kontraproduktivní, když dvacetkrát denně visí na větvi a pod ním prochází jorkšír.

Máte rádi domácí mazlíčky? S redakčními "zvířecími" příběhy se teď budete setkávat několikrát do týdne. Čekají vás historky smutné, úsměvné i k zamyšlení. Nenechte si ujít redakční blog!

   
18.08.2009 - Blog redakce - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [22] Jindřich7 [*]

    ..cizí děcka a psy se nehladí Sml23 ..

    superkarma: 0 18.08.2009, 21:14:35
  2. avatar
    [21] átéčko [*]

    Děti mé kamarádky nemají rády psy. Babička je strašila, že jsou to vlci a že je sežerou.

    Jednou jsem ty tři mrňouse hlídala na náměstí, než si kamarádka něco vyřídí a úplně mě šokovalo, když kolem procházel bílý pudlík, děcka začaly řvát : "Vlk, vlk!" a lezly všechny na nejbližší lavičku.....

    Už vyrostli, ale nemají psy v lásce. Sml23

    superkarma: 0 18.08.2009, 15:26:36
  3. avatar
    [20] vladka006 [*]

    jastura — #18 Dík, tos mě potěšila. Jsem nedávno o svém psovi prohlásila, že pozbyl veškeré zbytky inteligence, když se nechal tyranizovat od malého caparta a musela jsem zasáhnout já. Zmlátit caparta, aby nechal psa.

    superkarma: 1 18.08.2009, 13:22:35
  4. avatar
    [19] wich [*]

    Odemětobě — #8 Taky nemám ráda přehnané strašení. Protože právě ten nadměrný strach kolikrát psa provokuje víc. Razím teorii, že cizího psa se nemá dráždit, i k návštěvě si najde cestu sám a ani zbytečně sahat - s tím mají problém hlavně naši s čivavou, nějak lidi nechápou, že i když je mírumilovná a roztomilá, nemají se co k cizímu psovi lísat, tak je táta radši za morouse...

    superkarma: 0 18.08.2009, 12:55:16
  5. [18] jastura [*]

    Tvrdím, že za útok nemůže pes ale majitel. Pes se řídí instinkty, páníček má být ten, kdo myslí a hlídá. Pes je obraz majitele, dle mého.

    1. na komentář reaguje vladka006 — #20
    superkarma: 0 18.08.2009, 12:09:54
  6. avatar
    [17] elephant [*]

    vladka006 — #14 Ježiš, proč hned tak útočně? Snad jsem to napsala slušně, jen jsem chtěla ukázat, že i s malým psem to může jít jinak.

    superkarma: 0 18.08.2009, 11:20:29
  7. avatar
    [16] vladka006 [*]

    jastura — #11 Už se o tom uvažuje, že bojová plemena budou moct mít lidé jen na zvláštní průkaz a budou muset psa podrobit výcviku. My měli dobrmanku, byla v pohodě, poslušná, hlídala, taky jsem jí venčila jen s náhubkem a na vodítku, věnovali jsme se jí. Sousedovi se líbila její drsná povaha, nic o psech nevěděl a pořídil si taky dobrmana. Psa necvičil a divil se, že z něj vyrostl trhač lidí, dětí a ostatních psů.

    superkarma: 0 18.08.2009, 11:09:30
  8. avatar
    [15] elephant [*]

    jastura — #11 Sml15

    Odemětobě — #12 Lidé jsou různé - blbé a pitomé. A to co jsi psala o těch dětech - s tím naprosto souhlasím, taky mi vadí, když se k nám hrnou cizí děti a sápou se po psovi, kterýho vůbec neznají, teda v našem případě spíš hrozí, že dítě ublíží psovi, než naopak, ale stejně. Ono je opravdu všechno o lidech, jejich zodpovědnosti a jejich ohleduplnosti k druhým.

    superkarma: 0 18.08.2009, 11:08:49
  9. avatar
    [14] vladka006 [*]

    elephant — #10 Nevšimla jsem si, že by tady psal někdo o všech majitelích malých psů. Osobně jsem psala o těch, kteří ty malinké psy nemají na vodítku a ječí na ty co mají psy velké, jsou na vodítku, ale ječí jen proto, že mají velké psy.

    1. na komentář reaguje elephant — #17
    superkarma: 0 18.08.2009, 11:06:29
  10. avatar
    [13] Odemětobě [*]

    jastura — #11 jde o to, že v útulku jsou rádi, když udají každého psa a moc se neptají. Ten náš byl v útulku 5 měsíců, takže ho měli přečteného a já jsem tedy byla podrobená pohovoru.Pes byl v pohodě do útoku bandoga, teď už bych si vůbec nedovolila jít s ním navolno. Do hlavy psovi nevidíme, může provést cokoliv. Já osobně se k psovi chovám obezřetně-furt ve střehu.Sml52 Na zahradě je to mazlík,ale v parku skoro zbraň. Kolem naší zahrady chodí venčit brazilskou filu, je to krásný mohutný pes. Když je s pánem, tak v pohodě, ale paní váží polovinu toho co pes, takže v terénu bych se s nimi potkat nechtěla.

    superkarma: 0 18.08.2009, 11:05:19
  11. avatar
    [12] Odemětobě [*]

    elephant — #10 Samozřejmě jsem nechtěla všechny házet do jednoho pytle, pes se chová tak,jak ho to pán naučí. Mně jen vadí, že někteří majitelé malých psů si myslí, že všichni ostatní psi s tím jejich budou kamarádit a hrát si, Vůbec je nenapadne, že ten velký pes má třeba psychický problém a na malého zaútočí.

    1. na komentář reaguje elephant — #15
    superkarma: 0 18.08.2009, 10:57:15
  12. [11] jastura [*]

    Já mám dva pejsky - útulkové. Jsou to zlatíčka, sice poslouchají na baterky, ale tím pádem nelítají mezi lidmi. Měla jsem je na vodítku, přiběhl staford křížený s ridgebagem (či jak se ta potvora hnusná píše), k fenečce jen čuchl a šel po psovi. Bez hluku bez varování na něj zaútočil a nepustil ani přes mé kopance. vypadalo to, že ho chce zaživa stáhnout z kůže, když se mu přes silné chlupy a mrštnost mého voříška nepodařilo prokousnout krk. Naštěstí přítel doběhl pro policajta a ten to psisko postřelil. Jeho panička si v klídku přikráčela a ještě nadávala, že jsme jejího psa zabili (už je utracený). Měla ho 10 dní z útulku, prý se jí vysmekl. Měsíc se bobaš léčil, hadičku měl v noze, byl statečný. Na tyhle psi by měl být zákon a povinný cvičák a prokázat, že ho majitel zvládá. Mám hrůzu z každého velkého psa...

    1. na komentář reaguje Odemětobě — #13
    2. na komentář reaguje elephant — #15
    3. na komentář reaguje vladka006 — #16
    superkarma: 0 18.08.2009, 10:56:34
  13. avatar
    [10] elephant [*]

    Odemětobě — #8 vladka006 — #9 Já jsem majitelka malého pejska (toho nejmenšího), neházejte nás ,prosím, všechny do jednoho pytle, naše čubina je vychovaná, i v přírodě, kde jí pouštím na volno, si jí zavolám a přivážu na vodítko, když jde proti nám pejsek (tedy i s páníčkem), kterého neznáme. Mně se zase stalo, že mi jí nakop rozdováděnej retvrívr, já si jí zavolala, měla jí na vodítku, retvrír se k nám přiřítil, na volání paničky nereagoval a chtěl si hrát, než jsem našeho skřeta stihla zvednout, tak jí nakopl tak, že pět metrů letěla. Sml80 Ani přesto neházím všechny velké psy ani jejich pány do jednoho pytle.

    1. na komentář reaguje Odemětobě — #12
    2. na komentář reaguje vladka006 — #14
    superkarma: 0 18.08.2009, 10:19:38
  14. avatar
    [9] vladka006 [*]

    Odemětobě — #8 Mám chodského psa. Je velikostně jako německý ovčák. Je moc milý, taky mazel, naprosto neškodný. Švagrové syn je hrozně zlé dítě, našeho Roníka mlátil po hlavě konví, najížděl na něj motorkou, házel šutry. Pes se ani nebránil, nevrčel, neohnal se, jen hodil smutné oči a před tím spratkem utíkal. Stejně si nedovolím ho mezi lidma mít na volno. O to víc mě pak vytáčejí lidi s menšíma psíkama, psa na volno, bez košíku a už z dálky na mě řvou, ať si toho psa hlavně držím. Svého psa mám u nohy a ty ratlíci na volno se do něj začnou pouštět, štěkají, no tak se Rony ožene. Lidi samozřejmě začnou  ječet na mě, co ta s tak velkým psem dělám.

    1. na komentář reaguje elephant — #10
    superkarma: 0 18.08.2009, 09:36:12
  15. avatar
    [8] Odemětobě [*]

    já se netajím tím, že jsem pso-a kočko-milka.Od naší kočky bytové válecí nebezpečí nehrozí, se psem je to ovšem jiné. Mám psa velikosti menšího telete, ale povahově je to neskutečný mazel. Od doby, kdy ho pokousal pes na cvičáku vyjíždí po psech, musím tedy být ve střehu.Lidé se ho taky bojí, proto se snažím držet psa bokem, nechám lidi projít, necpu se do davu, respektuji, že se lidí po všech těch mediálně zveličených kauzách bojí velkých psů. Co nechápu je, jak může přijít ke strachu ze psa dítě ve věku 1,5 roku.Babička tu holčičku nesla v náruči,maminka tlačila kočárek.Holka skoro hysterická.Mamince se pes líbil,tak jsem ho posadila a povídali jsme si. Až po nějaké chvíli se holčička zklidnila.Kdo v tom děcku pěstuje strach? Slyší od babičky:pozor pes,nesahej na něj, kousne tě, sežere tě? Nelíbí se mi ani tento extrém, ani to, že se děti hrnou k cizímu psovi.A do zadku bych nejraději nakopala těm páníčkům, kteří svého mazlíka mají navolno a tvrdí mi,že se nemám bát, že si jen chce hrát. Takového jorkšíra má ten náš na jedno kousnutí. Nedají si ti lidi říct a nedají.

    1. na komentář reaguje vladka006 — #9
    2. na komentář reaguje elephant — #10
    3. na komentář reaguje wich — #19
    superkarma: 0 18.08.2009, 09:26:30
  16. avatar
    [7] wich [*]

    KDee — #4 Strašné. Soucítím s vámi, ať se prcek brzy uzdraví a hlavně bez bolestí. Já cítím despekt k německým ovčákům. Naši labradorku 4x napadl pes, z toho 3x ovčák. Nemám je ráda a bojím se jich. A v případech, kdy pes proleze pod drátěným plotem, neposlouchá vlastního pána, je úplně jedno, že ta naše je miloučká, na slovo poslušná a na vodítku Sml80

    superkarma: 0 17.08.2009, 22:57:35
  17. avatar
    [6] Alka1 [*]

    superkarma: 0 17.08.2009, 18:04:32
  18. avatar
    [5] Věrulinka [*]

    Michaela Kudláčková — #2 Sml79 krásně napsaný, jako vždy Míšo Sml67, i přes smutné dění Sml79

    superkarma: 0 17.08.2009, 17:48:09
  19. [4] KDee [*]

    nedivím se reakci, ale já mám kapku jinou zkušenost mé štěně, které bylo na vodítku potrhal po ulici volně pobíhající pes je to 8 dní a máme z toho trauma všichni já, přítel  i to naše mrňavé stvoření, které to přežilo byť léčba bude dlouhodobá

    1. na komentář reaguje wich — #7
    superkarma: 0 17.08.2009, 16:53:38
  20. avatar
    [3] femme [*]

    je ne smutné historky Sml23

    superkarma: 0 17.08.2009, 14:37:48
  21. avatar
    [2] Michaela Kudláčková [*]

    13042000 — #1 ...uvažovala, už dva roky ji píšu nejsem schopná ji dokončit....

    Děkuju moc.

    1. na komentář reaguje Věrulinka — #5
    superkarma: 0 17.08.2009, 13:32:56
  22. avatar
    [1] 13042000 [*]

    Míšo, to je neuvěřitelné, ty umíš tak krásně podat cokoliv, neuvažovala jsi o sepsání svých zážitků do nějaké knížky? Myslím, že by to bylo skvělé čtení. Určitě bych si ji pořídila.

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #2
    superkarma: 0 17.08.2009, 13:29:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme