Vztahy

Pomoc! Nemám ráda své dítě.

Asi před půl rokem jsem se u lékařky, v poradně pro kojence potkala s maminkou z vedlejší vesnice. Má jen o tři měsíce staršího chlapečka, než je ten můj, a v mnohém podobný život jako já. Daly jsme se do řeči a rychle jsme zjistily, že bychom si mohly rozumět. Proto jsme se domluvily, že si co nejdříve zavoláme a navštívíme se.  

Opravdu jsme si zavolaly a sešly se od té doby hodněkrát. Oba naši chlapečci si padli do noty a i když se nedá říct, že by si spolu pohráli, tak se alespoň snesli vedle sebe. A my si tak můžeme v klidu sednou a povídat si.

Když u mě má kamarádka Eva byla naposled, zdála se mi nějaká smutná a hodně unavená. Takovou jsem ji neznala. Byla vždycky plná života, usměvavá a pořád se točila kolem svého chlapečka. Samozřejmě jsem se jí zeptala, co se děje, a byla jsem překvapená, že i když se z nás staly dobré kamarádky a povídaly jsme si snad o všem, tak tentokrát mi nechtěla nic říct. Nepřemlouvala jsem ji, povídaly jsme si o jiných věcech, ale ona se najednou rozplakala a konečně se rozpovídala.

"Víš, já nevím, co se to se mnou děje. Normálně už jsem si na všechno zvykla, ale v poslední době se to nedá vydržet. Už nevím, co mám dělat. Jsem zoufalá a bojím se říct si o pomoc. Mám strach, že mě každý odsoudí, že mě odsoudíš i ty. Já VÍM, že mi nemůže nikdo pomoct!

Já nemám ráda našeho Matěje. Nemám ho ráda už od chvíle, kdy se narodil. Mám pocit, jakoby to nebylo ani moje dítě.

Když jsem byla těhotná, tak jsem se na miminko moc těšila. Bylo mi jedno, jestli se narodí kluk, nebo holka, nenechala jsem si to ani říct, i když doktorka si byla jistá, že to jde krásně poznat. Těšila jsem se já, můj muž, jeho i moji rodiče. Prostě všichni. Manžel už byl jednou ženatý, asi pět let, jenže se rozvedl, protože jeho žena nechtěla mít děti. Takže teď se konečně splnil jeho i můj sen.

Ještě než se Matěj narodil, měl už zařízený svůj pokojíček, babičky i dědečkové nakupovali dárky, pomáhali, kde se dalo. A já jsem byla tak šťastná.

Hned po Matějově narození jsem ale cítila, že něco není v pořádku. Neměla jsem žádné problémy s kojením, s porodem, s ničím. Matěj byl od narození hodné miminko. V porodnici snad celou dobu prospal, ani jednou nezaplakal. A já jsem seděla u jeho postýlky a snažila se vzbudit nějaké mateřské city. Nějakou lásku k tomu malému tvorečkovi. Nic, věř mi, opravdu jsem nic necítila. Jen se mi líbil, byl takový hezoučký, ale to bylo všechno.

Po příjezdu domů se na nás všichni sesypali, mohli se z Matěje zbláznit. A já jsem se na všechny usmívala a tvářila se jako ta nejspokojenější milující matka. Asi mi to šlo a pořád jde, protože nikdo nic netuší. Ani můj muž.

Asi ve třech měsících se Matěj změnil z hodného miminka na šíleného nočního i denního křiklouna. Musela jsem ho pořád nosit a kojit, nosit a kojit. Uklidnil se snad jen v kočárku. Byla jsem strašně, strašně unavená. Manžel jezdí z práce až večer, mnohdy přes týden Matěje ani neviděl, protože spal. V noci jsem spala s Matějem v pokojíčku, abychom tatínka nerušili.

Bydlíme s mými rodiči, a tak jsem čekala, že mi moje maminka s Matějem pomůže. Je z něj přece tak nadšená, tak šťastná, že má konečně vnuka. To jsem se ale mýlila. Maminka i tatínek jsou v důchodu, a tak mají pořád hodně práce. Jezdí po nákupech a zájezdech, chodí za přáteli. Takže se na Matěje přijdou jen podívat, na chvíli si s ním pohrát a zase jdou.

Navíc Matěj od desíti měsíců chodí. Takže za ním celý den běhám, uklízím po něm hračky, tahám ho z míst, kde je to pro něj nebezpečné.

Jsem unavená, zničená a nemám ho ráda. Mám pocit, že mi úplně přetočil celý můj život. Nemám čas na sebe, nemůžu si v klidu ani umýt vlasy. Nezvládám domácnost, nejsem schopná s Matějem uvařit, uklidit. S bídou jej zvládnu v obchodě, abych nakoupila. A UŽ PROSTĚ NEVÍM, CO MÁM DĚLAT????"

Nejsem schopná Evě pomoci, poradit. Zdráhá se najít odbornou pomoc. Má pocit, že ji všichni za její nelásku k synovi odsoudí. Manželovi není schopná říct už vůbec nic. Jak by pochopil, že nemá ráda jejich vysněného syna?

Proto jsem Evě nabídla, že zveřejním její příběh tady, na našich stránkách. Protože vím, že vy vždycky poradíte a pomůžete. Souhlasila a čeká na vaše odpovědi.

Nezklamete ji a najdete pro ni řešení???

              
   
02.02.2004 - Láska a vztahy - autor: elly

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [115] anava [*]

    sunnynka: Je něco nového?

    superkarma: 0 24.02.2004, 14:32:36
  2. [113] Pidulina [*]

    Karla: skvělý

    superkarma: 0 14.02.2004, 16:22:15

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [112] Pidulina [*]

    Luciš: Můžeš všechno když budeš chtít
    moje ségra má kamarádku je jí "už" 38 let chtěla by moc a moc miminko ale protože bydlí v podnájmu s přítelem nechce se jí do toho. Takhle přemýšlí posledních 10 let a stále dává přednost všemu před dítětem protože ho podle vlastních slov "nechce přivést do podnájmu". Takže na to konto má dva psy o které se mimochodem stará jak o děti ale taký smutný oči když vidí někde kočárek. Nebo když přijede k nám na návštěvu a hraje si s našema dětma vidíš na ní že by taky
    Má už co rozhodovat vzhledem k jejímu věku ale nejspíš to nechá tak jak to je ....

    superkarma: 0 14.02.2004, 16:20:46
  2. [111] Pidulina [*]

    Petra: závidím ti že nad tím jestli mimčo "finančně utáhnete" vůbec přemýšlíš. Já v rámci zamilovanost nad první decrou vůbec nepřemýšlela. A to jsme neměli kde bydlet jen u rodičů. Jsi fakt zodpovědná ale někdy se zkus na tu zodpovědnost vykváknout a zkusit to bez ní.... Třeba zjistíš že mimčo jde i když na to finančně nemáš. Já vím řekneš si - blbý rady nějaký chytrý - ale třeba to vyjde

    superkarma: 0 14.02.2004, 16:16:45
  3. avatar
    [101] _Lucky [*]

    Teda, o existenci nějaké poporodní depky (tedy o jejích projevech) jsem neměl ani tušení.. Souvisí to nějak s depresí jako takovou? Moje má docela sklony k depresi.. tak to by se asi po porodu sesypala.. Žádná sranda, s čím vším musí člověk počítat. =

    superkarma: 0 03.02.2004, 12:26:31
  4. avatar
    [100] Dudlajlama [*]

    Motty, tvoje sestra . Eve preju obrat k lepsimu, nechapu ale, proc to vahani zajit k odbornikovi, bez nej to zrejme nepujde.

    superkarma: 0 03.02.2004, 03:01:25
  5. avatar
    [99] Libča [*]

    Alousku i to je reseni ja to taky ted obcas delam, me pomaha moje kuteni a tim se odreagovavam.. knizky.. a priznam se ze kdyz je vikend ze fakt dam syna manzelovi a reknu ted jsi na rade ty.. vsak se taky snazi protoze vi sam dobre jaky to bylo kdyz jsem byla mimo..

    superkarma: 0 02.02.2004, 20:08:53
  6. avatar
    [98] Alousek [*]

    Trosku mi ten pribeh pripomina moje "zacatky".Dve deti dost rychle po sobe(ale obe planovane a chtene),manzel vecne v pr...., tchyne v dome na prd a domu pres 400km.Mela jsem obe deti rada od pocatku ale nekdy jsem se ptala potaji samasebe, jake by to bylo kdybych je nemela...Nekdy jsem nevedela kudy kam.Nikdo je nepohlidal, nikdo je nevzal na par minut ven abych si mohla treba v klidu uklidit.Ted jsou uz trosku vetsi a ja jsem si dala zavazek, ze si kazdy den(nebo ob den) dopreju cas pro sebe.To je fantasticky jak to pomaha.Mozna by si maminka Mateje mela najit neco na odreagovani aby nebyla jenom v blizkosti sveho ditete.Obcas si koupit novy CD nebo knizku, zajit do kina nebo si zacvicit.Proste "zapomenout" ze ho ma.Potom se bude mozna o to vic radeji k nemu vracet.

    superkarma: 0 02.02.2004, 20:05:14
  7. avatar
    [97] Libča [*]

    Ja bych jen rekla a asi to tu bylo receno hodnekrat... vypada to na nejakou psychozu ci poporodni depku.. prozila jsme si to taky.. nejak mi to prislo jakoby sunnynka vypravela o me.... jenze ja jsem nakonec vyhledala pomoc odbornika.. nevim sunny ale Eva by se mela obratit na nekoho kdo tomu vic rozumi, nekdy jsou to hormony, stitna zlaza dokaze po porodu a kojeni delat psi kusy.... mela by zazadat o komplexni vysetreni a fakt nektera maminky na to braly nejaky cas leky, nebo jen pohovor.... by ji pomohl. Vim to sama od sebe.... a velmi rado se to vraci kdyz to neni odborne leceno.... znam to.... moc dobre to znam...... a drzim Eve palecky aby se z toho dostala a bylo ji casem lepe.
    Ja dneska jsem z Krystofa unesena a silim z nej jak je uzasny a priznam se ze ted teprve se na nej nekdy divam ze je tak krasny a ze je muj fakt mam to opozdene ale vychutnavam si to plnymi dousky......
    Eve preji jen to nej, mela by trosku vic premyslet o nejakem odbornikovi, nebo mozna vyzkouset si odpocinout formou vas a nebo znamych nebo nejake moc dobre overene studentky ktera by si rada privydelala..ale asi to taky financne nejde vid? proste si nekoho platit kdy by obcas ji maleho pohlidal a ona si odpocinula neb nejsme roboti jen normlani zenske.... a pokud ale bude i presto citit vysileni mela by najit odbornika. Nepreji ji aby dosla tak daleko jako ja.
    Dneska jsem byla u kozarky u te co jsem vypomahala pred tremi lety a nejak jsme se zase o tom bavily a ja ji rekla ze mi zachranila zivot nebyt ji a toho ze mi rekla ze mam vyhledat odbornika protoze uz videla jak jsem hotova tak bych asi dneska tady s vami nesedela a nepsala... fakt.
    tak a dost bylo povidani

    superkarma: 0 02.02.2004, 19:23:45
  8. avatar
    [93] Mánička [*]

    BTW kterou z nás občas ve vypětí sil nenapadne něco, co mi tak krásně napsala onehdá kamarádka... "dneska daruji komukoliv za odvoz"

    superkarma: 0 02.02.2004, 16:49:34
  9. avatar
    [92] Mánička [*]

    sunny chtěla jsem Ti poradit to samé co holky... jestli nemá, komu by dítko svěřila, je to supeřr řešení - a myslím, že se budeš divit, že starat se o dvě děti je skoro to samé jako o jedno... měla jsem tu taky jedno odpoledne k našemu parťáka.

    Jinak Evě bych doporučila volný čas strávit SPÁNKEM... vykašlat se na úklid, vaření, žehlení a vůbec takové ty domácí resty a zalézt do peřin..... taková spánková deprivace je hnusná věc... ať se trochu dospí

    superkarma: 0 02.02.2004, 16:48:33
  10. avatar
    [88] sunnynka [*]

    Sandy: samozřejmě dám vědět, jak to s Evou vypadá. Zatím jsem s ní domluvená, že sem opravdu příští týden Matěje doveze. Moje ségra mi s ním pomůže a Eva má celé dopoledne a kus odpoledne pro sebe Nejdříve o tom nechtěla ani slyšet, že mě nebude otravovat, že mám svých starostí dost....atd., ale nechala se ukecat Odkázala jsem se na to, jak tady čile diskutujete a že jí to všechny radíte Moc vám děkuje a těší se, až si vaše reakce přečte

    superkarma: 0 02.02.2004, 15:53:45
  11. [84] Bohdana [*]

    Myslím,že Eva je jen hrozně unavená.Před 12 lety se mi narodil syn,byl první. Ani nevím,jestli jsem ho hned milovala,ale hrozně jsem se o něj bála.Když si dnes vzpomenu na sobotní návštěvy na pohotovosti ..... Když začal chodit, byl hodně živý a já strašně unavená. Měla jsem pocit,že ho nemám ráda. Myslím, že Eva by potřebovala pomoc z okolí. Neboj se a uvidíš, že všechno bude dobré.

    superkarma: 0 02.02.2004, 15:25:42
  12. avatar
    [72] Ivanka [*]

    Motty: před tvou ségrou klobouk dolů , asi je to báječná a silná ženská

    superkarma: 0 02.02.2004, 12:35:51
  13. avatar
    [70] šája [*]

    imma: Možná by stačilo jednou v týdnu, tj. těch pět dní za měsíc, za které se ještě nebere rodičák....
    Ale myslím, že na jesličky je ještě malý )i když já tam své děti našoupala taky v roce )
    Lhasa: Snažím se, no

    superkarma: 0 02.02.2004, 12:24:36
  14. avatar
    [69] imma [*]

    A co zkusit třeba jesličky? Napřed je potřeba nějaké zvykání,ale třeba by to oběma prospělo.

    superkarma: 0 02.02.2004, 12:20:03
  15. avatar
    [68] Kocicka [*]

    nemám sice děti,ale cítila bych to asi podobně...! Možná,že je na čase říci si o pomoc pro sebe! Jak manželovi tak rodičům! Možná nejen s láskou,ale hlavně s odpočinkem"!!!

    superkarma: 0 02.02.2004, 12:15:38
  16. avatar
    [66] mamina [*]

    Sunny, pod skoro všechno co tu rozebírají holky bych se podepsala jen bych se ještě ráda zeptala...jestli při péči o chlapečka má Eva pocity lhostejnosti a vše okolo něj dělá protože musí, nebo má alespoň trochu radost, když se na ni usměje, když se mu něco podaří, když vidí, že má šikovný dítě.... Pak bych to viděla hodně nadějně, ale stejně bych ji směrovala do péče odborníka, nejlépe psychiatra psychoterapie by mohla hodně pomoct

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:56:19
  17. avatar
    [65] Motty [*]

    Všechny příspěvky jsem nečetla, je jich už moc a nemám čas, ale jen bych se chtěla vyjádřit k tomu, že Eva nic jinýho než dítě nezvládá. Sama dítě nemám, tak nesoudím podle sebe, ale podle ségry. Ta onemocněla před 13 lety leukémií, naštěstí (taky díky svý optimistický povaze) se z toho dostala, ale ne bez následků, má necitlivou celou pravou půlku těla, nemá cit v ruce, je handicapovaná. Když jí doktorka dovolila otěhotnět, otěhotněla a taky hned v začátku potratila. Byla z toho nešťastná, ale za nějakou dobu otěhotněla znovu, tentokrát to dopadlo dobře a narodila se jí Kristinka. Máme ji všichi strašně rádi, podobá se ségře i tou svojí povahou, nebrečí, je skvělá. Píšu to všechno proto, že ségra na ni byla od začátku sama, teda manžela má, ale myslím bez pomoci prarodičů, u nás třeba byla Kristinka poprvý přes noc až teď v jejích třech letech. Nikdy, ani jednou, jsem od ní ale neslyšela, že by to nezvládala, že by měla nějaké problémy s časem, nestíhala si umýt vlasy nebo tak. A to je, jak už jsem psala, handicapovaná. Asi to s tímhle článkem moc nesouvisí, tak se omlouvám, ale nějak se mi to sem zachtělo napsat

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:54:56
  18. avatar
    [64] Lhasa [*]

    šája: Nebuď netýkavka Mě na tom nejvíc znepokojuje tohle: "zdráhá se najít odbornou pomoc. Má pocit, že ji všichni za její nelásku k synovi odsoudí". Obávám se, že pokud je přesvědčená, že nemá chlapečka ráda, může to skončit fakt špatně. No prostě mi jde o to, aby se nebála a toho odborníka vyhledala

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:52:05
  19. avatar
    [63] šája [*]

    Lhasa: Když je jedno, co si myslíme, pak tady asi ani nemusíme psát... Snažím se najít řešení a příčinu problému. Ale odborník nejsem, to je pravda, ale to nikdo tady Tak že bychom se nevměšovaly? To je mi fakt líto

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:44:34
  20. avatar
    [62] Ladia [*]

    Lhasa: přesně tak

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:41:43
  21. avatar
    [61] kubikm [*]

    a ještě jak jsem na začátku psala o paní, co dítě nechtěla, ale na přání manžela měla
    o dítě se vzorně stará, učí ho na kole, lyžovat, je krásně oblečené...prostě vzorná matka
    ale
    mě říkala, že stejně by se starala třeba o psa, že jí to prostě nic neříká, ale cítí za něj odpovědnost
    takže jsou i takové ženy, možná je jich víc, ale takovou věc asi někdo těžko bude říkat

    myslím, že tu Evu nikdo neodsoudil, že se to snažíme normálně rozebrat, hledáme prostě proč to tak je a co s tím

    a sunnynce díky za to, že se o kamarádku zajímá

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:37:51
  22. avatar
    [60] Lhasa [*]

    šája: Právě že si to všechno jen MYSLÍME - a co si myslíme, je celkem jedno... Jestli je Eva přesvědčená, že chlapečka nemá ráda, musí jít za odborníkem.

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:36:32
  23. avatar
    [59] kubikm [*]

    a ještě jak jsem na začátku psala o paní, co dítě nechtěla, ale na přání manžela měla
    o dítě se vzorně stará, učí ho na kole, lyžovat, je krásně oblečené...prostě vzorná matka
    ale
    mě říkala, že stejně by se starala třeba o psa, že jí to prostě nic neříká, ale cítí za něj odpovědnost
    takže jsou i takové ženy, možná je jich víc, ale takovou věc asi někdo těžko bude říkat

    myslím, že tu Evu nikdo neodsoudil, že se to snažíme normálně rozebrat, hledáme prostě proč to tak je a co s tím

    a sunnynce díky za to, že se o kamarádku zajímá

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:36:03
  24. avatar
    [58] šája [*]

    Lhasa: Já si naopak myslím, že je v tom, co píše anonym, kus pravdy

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:31:59
  25. avatar
    [57] kubikm [*]

    vím o 2 případech, kdy matka vzápětí své dítě odmítla, totálně neschopná se o dítě starat, obě tedy zůstaly na léčení - jedna jen krátce, asi 3 neděle, jedna přes 1/2 roku, potom fungovaly úplně normálně, bez problémů, ta jedna si časem pořídila 2. dítě a tam už problémy neměla
    to jen tak pro doplnění tématu

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:30:55
  26. avatar
    [56] šája [*]

    Ladia: Já si myslím, že ho ve skutečnosti má ráda moc, ale vlastně to ani neví, jen se takhle brání. Taky jsem měla tohle období, před lidmi jsem o synovi mluvila jako o věci a v duchu jsem řvala POMOC. Už je to za mnou, pomohl mi manžel. Dnes je to se dvěma podobné, připadám si jako macecha, když o dětech někdy mluvím jako o parchantech. Ve skutečnosti je miluju a nedám na ně dopustit.

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:20:52
  27. avatar
    [55] Lhasa [*]

    Anonym č.47: A jak víš, že se "určitě nejedná o poporodní depresi"? Ty Evu znáš? My jsme si tady mohli přečíst (to zdůrazňuju, protože nonverbální komunikace je v těhle případech hodně důležitá) jenom zprostředkovaně Evino trápení v sunnynčině podání. A jestli Eva tak dobře maskuje svoje pocity, těžko lze vyčítat jejím rodičům nebo manželovi, že ji "nechávají ve štychu". Když je člověku tak ouvej jako Evě, nevím nevím, jestli to spraví kosmetika nebo kadeřník...

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:18:02
  28. avatar
    [54] gerta [*]

    Je jen unavena.Měla by toto sdělit manželovi i rodičům s obou stran.Všichni by ji měli pomoc.Chce to jen trochu odlehčit a pro Evu trochu jiného rozptýlení.Samozřejmě Eva to nesmí zneužívat.

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:17:11
  29. avatar
    [53] Běla [*]

    Eva by měla stejně vyhledat psychologa aby si mohla popovídat o problému a nebýt v tom sama.Manžel by se měl zapojit více je to přece i jeho dítě,nemůže to všechno nechat na ní.Může se taky stát že si partner najde jinou ženu,proto by si měla udělat na sebe čas,zkusit využít babičku a dědu když jsou zjejí strany požádat je o pomoc.TO neznamená když je na mateřský že to musí vzládat sama.Moc jí přeji aby došla k zdárnému cíli.

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:16:47
  30. avatar
    [51] danca79 [*]

    Sunnynko,
    určitě to Evě vytiskni a dej přečíst, jak je vidět, není v tom sama a zažilo si to dost lidí. Taky bych se přikláněla k návštěvě odborníka, třeba i anonymní, nebo by Eva klidně mohla i zavolat na krizovou linku, ať jí poradí. Zní to jako že je fakt hrozně moc vyčerpaná....Synka má určitě v hloubi srdce ráda, jen to přes tu vyčerpanost necítí. Moc moc moc držím palce, ať se z toho dostane co nejdříve!

    superkarma: 0 02.02.2004, 11:12:05

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme