Rodina

Pomóc, čekám druhé dítě!

 

Těšíte se z prvních krůčků vašeho drobka, lapete každičké nové slůvko a kocháte se prvními úsměvy. Jste maminkou na plný úvazek, když těhotenský test mluví jasně – budete mít druhé dítě. Většinu z nás, samozřejmě vyjma těch, které toto plánují, asi zachvátí panika. Strach z toho, jak to všechno zvládnou, jak se jim podaří skloubit miminko a sotva odrostlé batole, jak zvládnou domácnost, jak docílit toho, abyste nezanedbávala starší dítě, aby se necítilo miminkem ohrožené.

Pojďte si s námi odpovědět na pár nejpalčivějších otázek.

  1. Jak to zvládnu?
  • Skloubit dohromady domácnost, manžela, dvě děti a ještě vypadat k světu a mít pocit, že nejste otrokem domácnosti, dokáže málokterá z nás. Vězte však, že je to jen otázka organizace času.
  • Důležité je si udělat jasno, co jsou věci důležité a co ne. Nikdo po vás nechce, abyste měla byt naprosto sterilní, nemusíte každý den uklízet, naučte se uklízet efektivně.
  • Nebojte se požádat o pomoc tatínka, babičky, dědy nebo svobodnou kamarádku. Sama se hned při volném čase nevrhněte na žehlení a dopřejte si vanu plné vody a přečtěte si knížku, na kterou celou dobu nemáte čas.
  • Pokud jste nevypadala jako modelka z reklamních plakátů před porodem, těžko toho docílíte po porodu, navzdory úspěšným, usměvavým maminkám, smějících se na nás z titulních stran časopisů.
  1. Budou dva, budu je mít stejně ráda?
  • Jednoznačně ano! Problémem bývá žárlivost staršího na nově příchozí miminko. Dosud bylo zvyklé na plnou pozornost každé návštěvy. Jemu se nosily sladkosti a na něj se všichni usmívali. A najednou je tu malý ukřičený vetřelec, na kterého všichni dělají cukrbliky a kterému se najednou všichni až moc věnují.
  • Vysvětlete malému rozumbradovi, že to ještě neznamená, že by ho babička s dědou už neměli rádi, a zapojte ho do běžné péče o miminko. Dovolte mu asistovat u přebalování, dopřejte mu ten pocit důležitosti při podávání plínek. Nechejte ho opatrně ošplíchat malého sourozence vodou při koupání a podat ručník. Dovolte mu dotýkat se jej. Nabude dojmu ohromné důležitosti.
  • Začněte s přípravou na příchod miminka už před porodem. Hodně si s ním o miminku povídejte.
  1. Kde na to mám brát?
  • Pravdou je, že hmotné zabezpečení maminek je pro většinu z nás nedostačující. Vystačit s jedním platem, minimální mateřskou a uživit čtyřčlennou rodinu je občas husarský kousek. Není proto divu, že věk maminek stoupá a rodiče se na příchod děťátka připravují i po finanční stránce.
  • Pokud přijde druhé miminko nečekaně, nevěste hlavu a nepropadejte hned panice při vzpomínce na to, kolik stálo peněz miminko první. Zvláště pokud jste všechny věci neprodala, ale uklidila do horních skříní pro případ, že se ještě budou hodit.
  • Máte-li výbavu po starším dítku, máte vyhráno.
  • Máte-li možnost a doma počítač, porozhlédněte se třeba po nějaké práci doma.

A jak se k tomu staví maminky?

Dana, 29 let, Hanička 2 roky a Petřík 3 měsíce:

První dny po návratu z porodnice byly opravdu krušné. Nespala jsem více než tři hodiny v kuse, Petřík neustále křičel, Hanička žárlivostí neviděla a manžel pracoval od rána do noci. Myslela jsem, že skončím v blázinci. Dodnes se v tom plácám a snažím se skloubit vše dohromady.”

Pavlína 35 let, David 4 roky a Janek 1 rok:

“První rok byl asi nejhorší v mém životě, padala jsem na hubu únavou a snažila se přežít den po dni. Ale dnes, kdy si kluci spolu hrají a já si můžu dvacet minut v klidu pročíst oblíbený časopis a dát si kafe, toho nelituji. Kluci mají jeden druhého, a kdybych měla znovu volit, rozhodla bych se stejně.”

Květa 48 let, Petr 30 let a Dora 28 let:

“Měla jsem děti po sobě rok a půl v době, kdy papírové pleny neexistovaly, o příspěvku do čtyř let jsme si mohly nechat zdát a nechtěla bych to ani, kdybych měla tu možnost být znovu mladá."

A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti, trápení i radosti?

 
   
03.10.2005 - Těhotenství a porod - autor: Eliška

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [88] Alenka0010 [*]

    Gabi: na tento zákrok má bohužel stejný názor jako já - je to příliš definitivní.

    superkarma: 0 05.10.2005, 14:16:59
  2. avatar
    [87] Gabi [*]

    Alenka0010: a co kdyby se nechal sterilizovat manžel? - jednoduché osvědčené řešení

    superkarma: 0 04.10.2005, 22:54:51
  3. avatar
    [86] Meander [*]

    kakatko: Takže tě zbouchne, abys nemohla jít do kina? No toto...
    Někoho holt uspokojuje, když ho lidi litujou

    superkarma: 0 04.10.2005, 13:38:53
  4. avatar
    [83] Alenka0010 [*]

    Gabi: nevím, co jsi tenkrát používala ty, ale pro mě byl dostupný jen ten kondom a ten bohužel selhal, tenkrát ještě nebyla taková kvalita. A pesar, tak ten jsem neznala, přiznávám. Byla jsem holka z vesnice na jižní Moravě a většina žen z mého okolí používala jen DANU, případně kondom, velice často přerušovanou soulož (pro mě nepřijatelné) a po plánovaných porodech často i sterilizaci. O pesaru mě poučila až po mých dvou porodech asi padesátiletá paní v zaměstnání, to už jsem ho nepotřebovala. Měla jsem DANU, kterou jsem ovšem nesnášela, při menses jsem měla hrozné bolesti a moc jsem krvácela, pořád jsem se léčila s chudokrevností. Přešla jsem na HA, tenkrát pouze dva druhy Neogest a Biogest, s vysokým obsahem hormonů, které jsem musela také vysadit, nesnášela jsem je - migrény a bolesti v prsou. Před posledním porodem jsem asi 4 roky brala Cilest, ten jsem bohužel musela také vysadit, opět úporné migrény. Po porodu jsem asi rok nebrala nic. Dost nezodpovědné, že? Ale neměla jsem na výběr. Při každé návštěvě gynekoložky jsem odešla s nepořízenou. Ona mi nabízela sterilizaci, kterou já zatvrzele odmítala . Pak jsem změnila lékařku, hned jsem dostala HA, ale i tu jsem musela od té doby 3x změnit - krvácení uprostřed cyklu, opět migrény. Blíží se mi čtyřicítka a dle lékařky mně čeká opět změna. Tak nevím, jestli se nevrátíme opět ke kondomu. I když tři děti mi už stačí, tak sterilizaci tedy opravdu ne.

    superkarma: 0 04.10.2005, 08:33:55
  5. avatar
    [82] femme [*]

    moje sousedka měla jednoho kluka v lednu a druhého na začátku prosince toho samého roku

    superkarma: 0 03.10.2005, 22:53:11
  6. avatar
    [80] femme [*]

    mám tři děti, první dvě jsou od sebe 20 měsíců bylo to někdy hektický, ale dalo se to zvládnout a to i bez pomoci babiček, tehdy ještě pracovně činných, a mangela, který chodil z práce dom, když už většinou dětičky spaly, ale peníze prostě byly potřeba

    superkarma: 0 03.10.2005, 19:39:17
  7. avatar
    [79] Suzanne [*]

    kakatko: Můžeš zůstat sama, proč ne? Dokonce si myslím, že bys to zvládla líp než s ním Ale je to tvoje volba

    superkarma: 0 03.10.2005, 18:43:34
  8. avatar
    [78] Meander [*]

    Nyotaimori: To mě taky napadlo...

    superkarma: 0 03.10.2005, 17:29:08
  9. avatar
    [76] peguša [*]

    kakatko: A co nitroděložní tělísko nebo tyčinka, která se dává pod kůži, nebo pesar, nebo prezervaiv, tn bych já preferovala. Možností je přece víc. Ovšem nejlepší antikoncepce je, promiň mi ten výraz, nešukat.
    Nenech se vydírat ani přes dítě. Malý přece můžeš říct, že táta na nějakou dobu odjel nebo tak něco. Takhle malé dítě většinou rychle zapomíná. I když by měla vědět, kdo je její táta. Teď to bude znít trochu morbidně, ale co bys dělala, kdyby měl třeba smrtelnou nehodu. Taky bys jí to nějak vysvětlit musela. On ví, že přes dítě tě dostane, o to větší grázl to je. Já bych s ním nebyla za nic. Jen tě nervuje a ještě tě podvádí, to bych nesnesla.
    Přeju ti, abys našla to správné řešení.

    superkarma: 0 03.10.2005, 16:32:08
  10. avatar
    [75] Aktij [*]

    Můj je narozený v únoru a jeho brácha je na Silvestra téhož roku . Někdy jeho mámu obdivuju, jak je zvládla..

    superkarma: 0 03.10.2005, 16:13:31
  11. avatar
    [74] Kytka [*]

    Nedá mi to nepřispět svou troškou do mlýna:
    Starší kluci jsou o 18 měsíců od sebe, začátky byly poměrně náročné,obnášelo to dvoje plenky(papírové u nás tehdy ještě jaksi neexistovaly). Ale starší Kubíček byl šikovný , já mladičká a plná elánu - nervy neopotřebované a tak jsme to vše v pohodě zvládli .(I bez babiček, ty byly ještě mladé a o nějaké pomoci co by stála za řeč jsme si mohli nechat jen zdát )Ale v mých vzpomínkách je to nádherné pohodové období, asi jsem to nepříjemné zapomněla. Když už jsme si začali připadat úplně za vodou, klukům bylo 3+5 - všechno možné jsme s nimi podnikali(výlety atd. - bez auta - kde bychom na něj vzali) zjistila jsem, že jsem zase těhotná... A tak jsme se začli těšit na holčičku. No a přišly dvojčata - opět dva chlapečci. Papírové plínky nás zase o fous minuly, babičky stále v pracovním procesu, no nebylo to vůůůbec jednoduché. Ale zvládli jsme i tohle období i když mi bylo občas hodně krušno. Teď už jsou kluci velcí, někdy mi je trošku smutno, že jsem si vlastně žádného v tom kolotoči praktických starostí pořádně nevychutnala. Ale jsem šťastná - mám krásné 4 syny, všichni studují, s manželem jsme vše ustáli - a že to nebylo vždycky jednoduché. Naše paní Božena N. by řekla Šťastná to žena.
    Takže holky - ženská pokud je tedy normální vydrží víc než ZVÍÍÍŘe - žádnou depku, ono to nějak dopadne.

    superkarma: 0 03.10.2005, 15:09:46
  12. avatar
    [73] Suzanne [*]

    7kraska: můžeš s ní prožít 30 i 40 let. Ani některé děti mladších rodičů tohle štěstí nemusejí mít.

    superkarma: 0 03.10.2005, 15:09:32
  13. [72] 7kraska [*]

    tatkam, ja mam 4-mesicni dceru v 38 letech, je krasna a zdrava a moc roztomila, ale nikomu to nedoporucuju, jednak s ni objektivne proziju min let nez kdybych ji mela pred 10ti lety a jednak mam urcite min energie nez tehdy...a navic jsem vzdycky chtela mit 2 deti a to ted uz asi nestihnu, jeste nevim, jestli to zkusim; ale zalezi na tom, kdy clovek koho potka a jak se mu ten zivot vyvine, zejo, uplne sama bych si dite neporidila ani zanic a "myho staryho" jsem potkala az pred 2 lety, predtim jsem se s nikym na dite necitila

    superkarma: 0 03.10.2005, 14:53:56
  14. avatar
    [68] Meander [*]

    "vanu plné vody" Ona je taky nějaká prázdná voda?

    superkarma: 0 03.10.2005, 14:15:58
  15. avatar
    [67] kuzle [*]

    tatkam: ja mela prvni dite ve 30, nemyslim si, ze by to bylo horsi nebo lepsi nez v 26 ... jenomze v te dobe jsem deti jeste mit nechtela zalezi na tobe a tvem partnerovi kdy se budete citit na to, mit rodinu ... nejakeho gynekologa posli hadej kam

    superkarma: 0 03.10.2005, 14:14:12
  16. avatar
    [64] Gabi [*]

    Alenka0010: co kondom, pesar, antikoncepční pěny, želé a čípky, dokonce i HA ? - to bylo i za totáče. Jediné, co se doporučovalo až po "splnění závazku", bylo nitroděložní tělísko (tehdy známá DANA).

    superkarma: 0 03.10.2005, 14:00:44
  17. avatar
    [59] kuzle [*]

    kakatko: to zvladnes neboj, vsak to neni naporad vstavani po 3 hodinach, navic ti mali prece zpocatku dost spinkaji i pres den a tak budes mit na Kristynku dost casu navic ten mrnousek muze klidne chrupat celou noc, rika se, ze nema cenu je potom budit na jidlo Paja mi v noci taky nechtel jist, stacil mu dudlik a spinkal dal rozhodne bud v klidu, zadne stresy

    superkarma: 0 03.10.2005, 13:27:58
  18. avatar
    [58] peguša [*]

    kakatko: Ježíš a proč nebereš antikoncepci? Dnes je tolik možností a finančně ti tak náročné není. Já mám antikon. na 3 měsíce za dvě stovky.
    Zvládneš to, mysli na mrně a snaž se být v klidu. Nic jiného ti nezbývá. Ale po porodu šup na gyndu a nech si něco napsat. teď už existují pilulky i při kojení. A jestli je takový, jak říkáš, tak bez prezervativu ani ránu, kdoví, co by ti mohl domů "přinést"? Já na mou náturu bych s ním nespala ani omylem.
    Ale každá jsme jiná. Ty se ale musíš chránit, protože nikdo nemá právo tě ohrožovat a trápit. Fyzicky nebo psychicky, to je jedno. Braň se, navštiv psychologa, zavolej linku bezpečí, ale něco s tím dělej. Držím palečky .

    superkarma: 0 03.10.2005, 13:15:57
  19. avatar
    [56] peguša [*]

    Mám děti od sebe 3 a 1/2 roku. Chtěla jsem druhé ještě dřív, ale prostě to nešlo. Příroda si, zkrátka, poručit nedá.
    Nikdy jsem neměla pocit, že bych jedno dítě měla raději než druhé. Starší trochu žárlila, ale to je asi úplně normální. Už v těhotenství jsem si s ní o povídala a připravovala jí na to, že budu mít trochu míň času. Ale když mi bude pomáhat, bude času víc. Docela pochopila a důležitě mi nosila suché plenky, dupačky a hlídala, aby mělo mimi vždy po ruce čistý dudlík. Když spadl na zem, šla ho umýt a pak ho teprve ségře dala. Fakt jsme to zmákly celkem v pohodě. I když je pravda, že starší dcera byla zlaté dítě. Krásně spinkala od pěti neděl a tak jsem do druhého šla bez obav. Po porodu druhé dcery jsem myslela, že se zcvoknu. Řvala jako tur (ne plakala, ale doslova řvala hned na plnou pusu uprostřed noci i ve dne) každé 2 hodiny a nelítostně se dožadovala jídla. Mít tuhletu jako první, asi bych o druhém ani neuvažovala. Poprvé jsem se totiž vyspala celou noc až v jejích třech letech.

    superkarma: 0 03.10.2005, 13:07:42
  20. avatar
    [55] zrza [*]

    kakatko: držím palce, ať to zvládneš

    superkarma: 0 03.10.2005, 13:00:07
  21. avatar
    [54] kuzle [*]

    kakatko: neboj, to zvladnes ja se na to druhe asi taky tesim mnohem min nez na Paju, urcite si s nim min povidam, min hladim brisko mozna to bude tim, ze si to jeste moc neuvedomuju, prece jenom je to jeste moc malicke, treba az zacne kopat tak to bude jine zda se mi, ze se na to tesi, i kdyz si asi neuvedomuje, ze bude mit mnohem vic povinnosti nez ted ... a to i ve vsedni dny a ne jenom o vikendu

    superkarma: 0 03.10.2005, 12:52:30
  22. avatar
    [53] Alenka0010 [*]

    Gabi:zajímavá otázka - A co takhle antikoncepce? - pro nás, které jsme porodily děti ještě za totáče. Já ji chtěla, ale gynekolog na to : Až po druhém dítěti, maminko! Takže mám syna a dceru 16 měsíců po sobě. Nikdy mi to zas až tak hrozné nepřipadalo, ale teď, kdy je jim 16 a 17, je to na zabití. Spolu ovšem vychází dobře, kolikrát drží spolu basu proti nám rodičům. S odstupem času mi ale fakt připadá, že jsem se ani jednomu nemohla věnovat tak, jako teď jejich nejmladšímu sourozenci, čtyřletému Štěpánkovi.

    superkarma: 0 03.10.2005, 12:51:21
  23. avatar
    [50] koza roza [*]

    Tak já jsem měla v necelých jedenadvaceti letech dvě děti s rozdílem 16,5měsíců ještě v době látkových plen.Je pravdou,že je to zápřah,ale nikdo přeci netvrdí,že výchova a starost o děti je procházka růžovým sadem...no a teď máme doma dvacetiměsíční .Všechno má svoje pro a proti...

    superkarma: 0 03.10.2005, 12:16:23
  24. avatar
    [49] gavi [*]

    tomáš: Kde je láska a vzájemná pomoc a porozumění, tam není v počtu dětí asi problém lépe bych to nenapsala

    superkarma: 0 03.10.2005, 12:04:08
  25. avatar
    [47] Dása [*]

    Já si myslím, že vztah dětí stejně závisí na povahách dětí a na výchově a nejde říct, že existuje ideální věkový rozdíl. Svoje děti zatím nemám, ale soudím podle vztahů dětí z okolí i třeba už odrostlejších z odstupem času. Takže záleží na každém, jak mu to vyhovuje a vyjde a tak všechno

    superkarma: 0 03.10.2005, 12:02:56
  26. avatar
    [46] grice [*]

    Mám holku a kluka od sebe necelé dva roky,je super. Ze začátku jsem měla docela honičku a litovala jsem toho že je mám tak brzo,ale ted když Niki chodí do školky a já mám na Deniska dost času jsem úplně v pohodě a spokojená

    superkarma: 0 03.10.2005, 11:54:27
  27. avatar
    [45] tomáš [*]

    Naši kluci jsou od sebe 7 let,vzápětí rozvod - a tak se starší stal pro mladšího jakýmsi "tatínkem".I když jsou oba dnes už dospělí, ještě stále je ta podřízenost ve vztahu jasně vidět.
    Příbuzní mají holky za rok po sobě - byly na sobě šíleně fixované a všichni jsme si je pletli (Sabina/Sandra). Dneska už se víc diferencují - 16/15. Ta starší je víc "slečna". Maminka to zvládla a pro radost si po 12 letech nadělila ještě kluka.
    Kde je láska a vzájemná pomoc a porozumění, tam není v počtu dětí asi problém...Přeji všem krásné a úspěšné děti a k tomu pevné nervy!

    superkarma: 0 03.10.2005, 11:50:35

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [44] Gabi [*]

    berussskaa: žádné štěstí, věděla jsem koho si beru a "dělba práce" u nás fungovala úplně od začátku, dávno před tím, než se narodily děti. Nejsme zrovna typy "ochránkyně rodinného krbu" a "lovec".

    superkarma: 0 03.10.2005, 11:43:57
  2. [43] kamikaze [*]

    Já mám holky 4 roky a 11 měsíců po sobě, je to úplná pohoda i když mám občas pocit, že absolutně nic nezvládám a vládne u nás totální chaos. Kristýnka se na Anežku moc těšila a celé těhotenství ji pozorovala na ultrazvuku jak roste a když se Anežka narodila hned mi pomáhala přebalovat (akorát pokaděný plíny nechtěl měnit), koupat, oblíkat no zkrátka se starala a stará jako malá máma. Dnes je Anežce necelých 11 měsíců a holky si spolu báječně vyhrajou a jsou na sobě závislé. Závislost hlavně pozoruji, když ráno odvedu starší dceru do školky a s mladší si doma hraju, je celá nesvá a trochu posmutnělá, ale tot se změní, když jdeme po obědě pro tu straší, hned se Anežka začne řehtat na celé kolo a dělá lumpárny až mám pocit, že zboří kočárek. Občas sice vypomůže mamka, ale to není zas tak často neboť bydlí asi 150 km od nás a tchýně nefunguje, ale mě to vůbec nevadí. Manžel také občas vypomůže, ale zas tak často to není, je od rána do pozdního odpoledne v práci, takže je ještě na mě 2x denně venčení za každého počasí, alespoň se člověk trochu odreaguje a holky jsou taky na "čerstvém" vzduchu.

    superkarma: 0 03.10.2005, 11:32:09
  3. avatar
    [38] gavi [*]

    Syn měl 7 let když se mu narodila sestřička a on si ji tak přál že byl nejlepší chůva pod sluncem .Když se nám po dvou letech narodila naše nejmladší byl nadšený ještě víc i když si trošku přál bráchu .Dneska jim je 11 , 4 a 2 roky a holky s radostí staršího brášku týrají a on je chudák tak miluje ..Nejsem schopná říct že by bylo lepší mít děti po sobě nebo s větším rozdílem .

    superkarma: 0 03.10.2005, 11:17:32
  4. avatar
    [37] Andula [*]

    Gabi: kupodivu jsem to přežila Vražedného mi na tom nepřijde vcelku nic.

    superkarma: 0 03.10.2005, 11:09:29
  5. avatar
    [36] Anazuz [*]

    Měla jsem děti hodně mladá, Vojtu v 19ti a za dalších dvacetjedna měsíců Jakuba. Oba plánované a chtěné. Je pravda, že když se narodil Vojta, měla jsem dojem, že se už v životě nevyspím, neuklidím, nemluvě o jakékoliv aktivitě, která by se týkala jenom mě(divadlo, nákup v klidu bez kočárku s uplakaným děckem...) Ale jak vidno, brzy jsem změnila názor, když byl Vojtovi rok a rozhodli jsme se s manželem pro druhé. Sice si nejezdíme na dovolenou do zahraničí a máme i nějaké ty splátky, ale nikdy jsem nelitovala toho, že mám kluky tak blízko u sebe, naopak to vidím jako velkou přednost. Dnes spolu chodí do školy a já se o ně nemusím bát, protože vím, že mají jeden druhého. S odstupem času vidím, že jsem to tenkrát všechno zvládla, a to nemám žádné použitelné babičky kolem sebe, jak by si někdo mohl myslet. Celé jsme to završili po pěti letech od Jakuba holčičkou, a jsme nejšťastnější rodinka v okolí. Přeji všem, aby byli spokojené s dětmi nebo bez nich.

    superkarma: 0 03.10.2005, 10:35:14
  6. avatar
    [35] Gabi [*]

    Jéžíš, to je zase článek "Nebojte se požádat o pomoc tatínka" - to je snad samozřejmé, že se manželé dělí o péči o děti a domácí práce. A co takhle antikoncepce? Rozdíl méně, jak 3 roky, mi přijde vražedný.

    superkarma: 0 03.10.2005, 10:16:44
  7. avatar
    [34] Andula [*]

    Nebo jinak, fakt nemám moc ráda argument, že když má někdo děti brzy po sobě, nemůže se jim věnovat oběma stejně

    superkarma: 0 03.10.2005, 10:09:13
  8. avatar
    [33] Andula [*]

    Žábina: já se dětem taky věnuju na 100%

    superkarma: 0 03.10.2005, 10:08:32
  9. avatar
    [32] Žábina [*]

    já vyloženě nechtěla mít děti pár roků od sebe..jako odstrašující příklad jsem měla kamarádku, která měla kluka za dva roky holku
    byla z nich na prášky
    já mám rozdíl mezi dětmi 8 let a jsem spokojená
    mohla jsem se na 100% věnovat nejdřív jednomu a pak druhému
    vše má své klady i zápory

    superkarma: 0 03.10.2005, 10:03:58
  10. avatar
    [31] kuzle [*]

    Andula: my jsme se segrou o 5 let, jako male jsme si moc nehovely, kazda mela jine zajmy, ale ted coby dospele k sobe mame dost blizko i pres to, ze segra je ted muslimkou a pekne to sve nabozenstvi, kteremu ja vubec nefandim, prehani v dodrzovani vsech tech jejich pravidel

    superkarma: 0 03.10.2005, 10:02:51
  11. [30] Pidulina [*]

    mám kamarádku, která má syna a dceru s věkovým rozdílem 10,5měsíce!! Vím že to pro ní byl první rok dost velký zápřah, ale všechno zvládli a dnes je dětem 16 a 15let a ve všem si vypomáhají! Samozřejmě nějaké ty sourozenecké bitky jsou na denním pořádku, ale kde nejsou ....

    superkarma: 0 03.10.2005, 10:01:07
  12. avatar
    [29] Andula [*]

    Lubar: přesně čtyři až pět let jsme od sebe se ségrou a nerozumímě si velmi, nicméně to stejně nepřisuzuju věkovému rozdílu.

    superkarma: 0 03.10.2005, 09:45:41
  13. avatar
    [28] kuzle [*]

    mame doma 9 mesicniho spunta a v kvetnu k nemu pribyde pokud vse dobre dopadne sourozenec chtela jsem to tak, nebrala jsem po porodu zadnou antikoncepci a nechala to na nahode budou od sebe o 15 mesicu plus minus ... nastesti Paja je velice pohodove miminko, vecne rozesmate, spi krasne celou noc, jediny problem u nej je s jidlem a pitim ... takze se na to druhe s tesime i kdyz je nam jasne, ze to muze byt poradny vsak uvidime a nechame se prekvapit

    superkarma: 0 03.10.2005, 09:42:25
  14. [27] louže [*]

    Ti moji jsou od sebe necelé tři roky a bylo to celkem v pohodě, jen si vzpomínám, že ten starší musel brzy sám chodit, protože jsem netahala dva kočáry a s tím byl občas problém. Také spaní po obědě bývalo složité a občas jsem byla nucena nechat na chvíli miminko doma bez dozoru (spící) a běžet pro stašího do školky... Naštěstí jsme to všichni zdárně přežili, ale už bych to opakovat nechtěla, třetí ani náhodou!!

    superkarma: 0 03.10.2005, 09:37:21
  15. avatar
    [26] Lubar [*]

    Januka: mám bratra o šest a půl let mladšího než jsem já a potvrzuji, že jsme si spolu nikdy extra nehráli ..
    ALE není to pro mě důvod, abych synovi "pořizovala" sourozence co nejdřív... osobně vím, že na to, abych měla dvě děti do tří let od sebe nemám, resp. mám s naprostým vypětím všech sil a za to mi to nestojí
    Samozřejmě, pokud by se to stalo, tak to řešit nebudu, ale plánovat si dvě děti blízko u sebe proto, aby si vyhrály, taky ne. Mám představu, že ideální by byl věkový rozdíl čtyř až pěti let ...

    superkarma: 0 03.10.2005, 09:30:33
  16. avatar
    [25] Andula [*]

    Januka: to jo, ale mohou se ti nakone czadařit i dvojčata s absolutně rozdílnými povahami a zájmy

    superkarma: 0 03.10.2005, 09:28:42
  17. avatar
    [23] Suzanne [*]

    Já chci taky druhý Staršímu bude 14

    superkarma: 0 03.10.2005, 09:23:50
  18. avatar
    [20] Andula [*]

    Januka: potvrzuji, věkový rozdíl nemusí mít žádný vliv na to, jaký je mezi sourozenci vztah v tom smyslu, dza s ebudou nebo nebudou mít rádi. Znám lidi s osmiletým věkovým rozídlem, kteří se a vždycky tomu tak bylo a naopak, sourozence dva roky od sebe, co se v podstatě nenávid a rovněž tomu tak bylo vždycky\.

    superkarma: 0 03.10.2005, 09:00:27
  19. avatar
    [19] Andula [*]

    Mám dva kluky dva roky o sobě a nelitovala jsem toho ani minutu, je to skvělý A že to fakt nejsou žádní mouchy snězte si mě.

    superkarma: 0 03.10.2005, 08:56:11
  20. avatar
    [16] Odemětobě [*]

    Januka: my jsme se sestrou 6 let a povahově úplně rozdílné,takže s tebou plně souhlasím.

    superkarma: 0 03.10.2005, 08:52:12
  21. avatar
    [15] Odemětobě [*]

    Teď se na mě vrhnete,že podle mě chlap doma nemusí pracovat.Spíš jsem chtěla říct,že jeho pomoc musí být soustavná,každodenní.Můj muž se třeba staral o vyvařování plenek,to dnes odpadá,ale dá se najít jakákoliv jiná práce.

    superkarma: 0 03.10.2005, 08:49:27
  22. avatar
    [12] Odemětobě [*]

    Moje děti jsou od sebe 20 měsíců.Zvládla jsem je v klidu,starší dcera byla moc hodné a šikovné děvčátko a syn hodně spal.Ale prvního půl roku,co se kluk narodil,se dceři víc věnoval manžel,bral ji všude s sebou,tak se mi trochu odcizila.Bylo období,kdy se s bráchou nenáviděli,teď si výborně rozumí.Studují na stejné škole,vypomůžou si.Když už se děti narodí brzy po sobě,chce to zapojit do domácnosti i manžela,protože na samotnou ženskou je ten nápor velký,i po psychické stránce.

    superkarma: 0 03.10.2005, 08:46:12
  23. avatar
    [11] lumpici [*]

    Holky mám od sebe necelých 7 let a potom kluka o 21 měsíců od holčiny. Když můžu srovnávat tak lepší byl ten menší věkový rozdíl, protože sice to bylo prvního půl roku hodně náročné, ale potom už si solu trošku začínali hrát. I teď vidím že si spolu ty mladší víc rozumí, jak s oblibou říkám, jeden vymyslí lumpárnu a ten druhý jí jde realizovat a ani se nemusí u toho moc domlouvat. U holek byl problém že když šla nejstarší do školy, tak jí potom Janina malovala po sešitech které občas našla, u učení nám asistovalo miminko a to zrovna pro nás nebylo ideální. Nejstarší dcera je hypoaktivní, stačí jí málo a už jí to vyruší a nevrátí se k práci kterou dělala.
    Hlídání od babiček jsme taky neměli, chodila jsem do práce od synovo dvou měsíců, s manželem jsme se střídali na protisměně a šlo to zvládnout. Prostě v domácnosti jsme museli fungovat oba, vaření úklid a tak.
    Evka

    superkarma: 0 03.10.2005, 08:35:21
  24. avatar
    [9] Amálie [*]

    Bridgetj: to ne, ale prostě čtyřletý dítko už mě docela "baví", kdežto minimo či batole mi nic neříká

    Kamarádek smradi se mnou vždycky po návštěvě nasedaj do auta, že se mnou prostě jedou domu a hotovo Ale jedna má teď 1Oti měsíční a já si ho minule ani nepochovala, to jsem raději stavěla hrad pro Spidermana s tim větším

    superkarma: 0 03.10.2005, 08:05:04
  25. avatar
    [8] OLKE [*]

    Tak tuto situaci znám, mám dva kluky bez dvou měsíců dva roky od sebe, starší je hyperaktivní a mladší po narození trpěl refluxem (nedomyká klapka nad žaludkem a mléko mu lítá zpět) - do 1 roku mladšího jsem vstávala každé 3 hodiny a musela ho nakrmit, protože řval hlady..."nakrmit" dítě, které vám vše do 20 minut vyhodí zpět je docela náročné. Byla jsem naprosto vyčerpaná ... ale dnes je klukům tento měsíc 9 a za 2 měsíce 11 staršímu a je to celkem v pohodě, starší měl ve škole odklad, mladší ne, tak chodí jen o ročník od sebe...jeden ze třídy odejde a druhý do ní jde... je to všechno tak "z jedné vody načisto"....jsou poměrně samostatní, takže je to docela fajn...jak už tu bylo řečeno...první rok je opravdu náročný, ale když kapku povyrostou už je to dobrý.... , ani já bych tedy neměnila.....

    superkarma: 0 03.10.2005, 08:00:13
  26. avatar
    [6] emmap [*]

    Já zase tuhle situaci znám dost dobře.K 10-letému a 1,5 letému synovi se mi narodil předčasně třetí syn.Bylo mi 34 let a musím souhlasit,že první rok byl opravdu záhul.Teď mají 4 a 2,5,jsou jedna duše a jsem ráda,že jsem se rozhodla třetí dítě/bylo neplánované/mám.

    superkarma: 0 03.10.2005, 07:39:38
  27. avatar
    [5] Amálie [*]

    Blázinec, ale jaký si to uděláte, takový to máte

    Teď mi chlap říct, že bych měla mít dítě, tak zdrhnu, jedno jestli dveřma, oknem či komínem A představa dvou uřvaných mrňat mi nahání husinu. Třeba se to jednou změní a já děti chtít budu, ale pak leda s chůvou a po porodu šup do práce Nejlíp, kdyby se dokázaly narodit už chodící a mluvící
    Mam děti ráda, ale u kamarádek je to nejlepší - vim, že je můžu pochovat a vrátit

    superkarma: 0 03.10.2005, 07:30:21
  28. avatar
    [3] svetluszka [*]

    .... ...kamarádky, co maj děti hodně rychle po sobě si to nemůžou vynachválit.... ...... teda od určitýho věku...

    superkarma: 0 03.10.2005, 05:42:47
  29. avatar
    [2] Mici [*]

    Blueberry: šťastná to žena

    superkarma: 0 03.10.2005, 01:09:01
  30. avatar
    [1] Blueberry [*]

    Ja jsem mela kluky 16 mesicu po sobe a nepripadalo mi to jako nejaky sileny zahul. O svobodnych kamaradkach a babickach jsem si mohla nechat, jsa asi 10 tisic kilometru daleko, jen zdat. Kluci si odmalicka spolu hrali a dnes (17 & 16) bez sebe nemuzou byt.

    superkarma: 0 03.10.2005, 00:48:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme