Čtenářka Átéčko navštěvuje své rodiče každý týden. Pravidelně v pátek. A to i přes to, že na dětství nevzpomíná ráda a ani dnes od rodičů neslyší nic jiného než nářky...

Neuvěřitelnou trpělivost s rodiči má čtenářka Átéčko. Navštěvuje je každý týden a pomáhá, jak může, i když jí za to rodiče mnoho lásky neposkytují...

Páteční návštěvy u rodičů

S rodiči se vídám každý týden. Chci jim pomoci, přestože mi neudělali dětství, na které bych s láskou vzpomínala.
Otec se stará o matku, která už je čtvrtým rokem upoutaná na lůžko. Já nakoupím, co je třeba, co je třeba zařídit, zařídím. Trošku uklidím, ustelu, vypiju s rodiči kávu, seberu špinavé prádlo, abych je za týden přivezla čisté a vyžehlené. Víc nezvládám.
Nejhorší co je, jsou ty nářky, co vyslechnu u kávy.
Za mámou chodila její spoužačka, sousedka. Ale ona nikoho nechce vidět. Nikdy neměla kamarádky, a že je zahnala i teď, to skutečně nechápu. Ze stejného důvodu za ní asi nejezdí ani její mladší sestry.
Nikdy jsem neměla s rodiči takový vztah, že bych se mohla svěřit se svými starostmi, ani s radostmi. A je pro mě těžké naslouchat jejich problémům. A tak jen jedenkrát týdně posbírám nakoupené věci, vezmu vyžehlené prádlo a upečený koláč a jedu za nimi. Z povinnosti.

Átéčko

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 17. února 2012: Jak často se vídáte s rodiči?

  • Jak často se vídáte s rodiči?

Kontakt s rodiči, to je velké téma. Každý vnímáme jinak a každý k nim máme jiný přístup. Někdo kladný, někdo záporný. Pevně ale věřím, že nikomu nejsou rodiče tak říkajíc „jedno“. Pište mi své příběhy o tom, jak často se s rodiči stýkáte a proč. Modelů je mnoho, někdo vídá rodiče každý den, někdo další jednou za rok. Jsem zvědavý, jak je to u vás! Za svůj příběh můžete získat dárkový balíček čokolád Merci v hodnotě 500 korun s díkem pro rodiče za to, že jsou.

Váš příspěvek ať je dlouhý alespoň jako předchozí podstavec a zašlete ho nejpozději 17.2.2012 do 15.30 hodin na e-mailovou adresu redakce. Tedy chcete-li mít šanci na uveřejnění.

Merci

Reklama