Bulvár

Pojďte se podívat na Prašnou bránu

MUZEUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

www. muzeumprahy.cz

 

 

            TISKOVÁ ZPRÁVA

          ze dne 14. července 2005

 

 

FRAGMENTY VÝZDOBY PRAŠNÉ BRÁNY

29. 7. – 25. 9. 2005

Hlavní budova muzea na Florenci, Na Poříčí 52, Praha 8

Otevřeno denně kromě pondělí 9.00 – 18.00 hodin


Muzeum hlavního města Prahy představuje dosud nevystavované fragmenty z výzdoby Prašné brány, sejmuté při jejím restaurování na počátku 60. let 20. století, a modely soch, jimiž byla výzdoba doplněna při rekonstrukci na konci 19. století. Chybět nebude ani dobová dokumentace či materiály z nedávného restaurování vystavených předmětů.

 

EXPONÁTY

 

První skupinu exponátů tvoří fragmenty několika figurálních torz, části chrličů, kytek, krabů, akantových listů, žebroví, fiál nebo nápisových pásek. Všechny je lze s jistotou časově zařadit do poslední čtvrtiny 15. století, ale nelze stoprocentně určit,

ze kterého konkrétního místa Prašné brány pocházejí.

Druhou skupinu exponátů tvoří sádrové modely soch Panny Marie, světců, světic a křesťanských ctností. Podle těchto předloh, které vytvořil sochař Ludvík Šimek (1837 – 1886) v poslední čtvrtině 19. století, byly zhotoveny kamenné sochy, dnes osazené v prvním a druhém patře západního a východního průčelí a na nárožích věže.

 

RESTAUROVÁNÍ A KONZERVACE

Před uložením do nového lapidária a depozitáře zadalo muzeum restauraci

a konzervaci kamenných fragmentů i sádrových modelů restaurátorskému ateliéru ARCHKASO spol. s r.o.

Kamenné části byly poprvé od svého sejmutí očištěny od povrchových nečistot, byly dohledány a sceleny na sebe navazující fragmenty, drobná poškození se zatmelila kamenickým tmelem na minerální bázi. Narušený povrch byl zpevněn                          a zakonzervován a následně byla na potřebných místech provedena patinace povrchu.

Obdobně se postupovalo také při restauraci a konzervaci sádrových modelů.

 

                                                                                                                                      1/2                                                                                                                                                                                                                                                                

 

Z HISTORIE PRAŠNÉ BRÁNY

 

  Nová věž, známá později jako Prašná brána, byla postavena přibližně v místě, kde dříve stávala Horská brána, jedna ze sedmi bran staroměstského opevnění.

  Na konci 14. století, po přestěhování Václava IV. do Královského dvora, nabyla svého nového významu i pojmenování „turris regis“, tedy věž královská.

  V roce 1431 se o bráně pro zchátralost hovoří jako o bráně odrané – „valva lacerata“. 

  Po nástupu krále Vladislava II. Jagellonského (1471 – 1516) se staroměstská obec usnesla, že na své náklady nechá postavit novou věž, lépe odrážející její úctu a respekt vůči novému panovníkovi. K budování brány bylo přistoupeno 20. března roku 1475.

  Projektantem i stavitelem byl zednický mistr Václav ze Žlutic, o němž máme jen kusé informace. Následujícího roku přizvali staroměstští konšelé k výzdobě Nové věže Matěje Rejska z Prostějova, který se ujal vedení stavby po propuštění mistra Václava v roce 1478. Datum dokončení brány není známo. Je možné se domnívat, že dostavba byla ovlivněna událostmi roku 1483 – morovou epidemií a povstáním pražských měst. Zásadní dopad jistě měl i panovníkův odchod z Králova dvora na Pražský hrad, kde si budoval nové sídlo.

  K dalším úpravám došlo ve 2. polovině 16. století, kdy byla věž ukončena atikou a nárožními baštami.

Podle archivní zprávy z roku 1711 byl stav brány natolik špatný, že hrozila sesutím. Byly zřejmě provedeny nejnutnější opravy, aby mohla být využívána jako skladiště střelného prachuod roku 1715 se již zmiňuje jako brána Prašná.

  Při obléhání Prahy pruskými vojsky 1757 byla poškozena dělostřelbou.

  Roku 1817 některé výzdobné prvky opadaly a městská rada navrhovala jako jedno z řešení bránu zbořit.

V roce 1856 vypracoval návrh na rekonstrukci této památky architekt Josef Mocker, který byl pověřen i vedením rekonstrukce a jemuž vděčíme za dnešní podobu stavby. Stavební práce trvaly od roku 1879 do roku 1886. Nově nasazena byla dlátová střecha, na fasádě byly doplněny oblouky, došlo i k úpravě oken. Ikonografický program navrhl historik V. V. Tomek, který vycházel z Parléřova členění fasády Staroměstské mostecké věže na sféru pozemskou, sféru panovnické moci a sféru moci nebeské.

   
21.07.2005 - Kultura - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. [1] Angel79 [*]

    Tu miluju. Jako dítě tam mamina musela se mnou povinně vyšlapat, a tak mě takticky lákala do cukrárny. Já se však nedala. Výhled je výhled.

    superkarma: 0 21.07.2005, 14:17:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme