Bulvár

Pojďte se mnou po žebrotě!

Přeji krásné ráno všem! Na improvizovaném lůžku z podložek od křesel jsem se na dnešek vyspala v redakci, abych s vámi mohla již od skutečně vražedné hodiny po celý den být. Téma, které jsem pro vás vybrala, se týká naší míry soucitu a těch, kteří jej potřebují. Tedy vzhůru do pátku o žebrácké holi!

…ono, mezi námi, jestli to s naší ekonomikou půjde takhle dál, budeme tu hůl potřebovat možná všichni. To jen na okraj.

Dnešní denní téma by se ale mělo točit kolem opravdové dobročinnosti, které jsme schopni. Pojďme si povídat o těch, kdo se jednak žebrotou úspěšně živí, o těch kdo naši pomoc skutečně potřebují, a hlavně o nás.

Kolik jsme schopni pro potřebné udělat?

Nebudeme ale jen plakat nad osudy druhých. Budeme se také usmívat sami sobě. Je mi naprosto jasné, že valná většina z vás není lhostejná k různým nadacím, DMS zprávám, kontům určeným na pořízení invalidních vozíků, specielních lůžek a podobně. Jsme přece lidé.

Už jste ale například v dobré víře, že konáte dobrý skutek, sklidili výživné nadávky v Rumunštině?

Praha, Kaprova ulice, rok tuším 2000

Už z dálky jsem ji viděla. Maličká, umouněná, zhruba čtyřletá holčička navlečená do, dnes bychom řekli, vrstveného oděvu, který ledabyle plandal. Pobíhala od jednoho člověka k druhému. Okamžitě jsem vyhodnotila, že se to ubohé dítě ztratilo.

„Mám hlad,“ pravila, když jsem k ní s kamarádem došla. Měla překrásné, obrovské, téměř černé oči, které na mě nešťastně hleděly ze snědého obličejíčku.

„Bože, dítě, jak dlouho tady pobíháš, beruško?“ divže jsem se nerozbrečela.

 „Hlad,“ opakovala.

Hlavou mi proběhl okamžitý plán bleskové akce. Napřed tomu ubohýmu dítěti opatřím něco k jídlu a pak zavolám policii.

Vzala jsem ji do náruče a očima vyhledala obchod s potravinami. Držela mě kolem krku a já měla intenzivní potřebu ji v ten moment adoptovat.

„Neboj se, miláčku, půjdeme teď papat.“

V ten samý okamžik se ovšem přihnala tlustá žena a přiopilý muž a na celou Kaprovku vřískali rumunsky. Rvali mi mého naleznece z rukou a v lámané češtině jsem identifikovala slovo „únos“ a záhy „peníze“.

Došlo mi to. Pozdě, ale přece.

„Jak si to představujete, vy jedna zlá osobo, posílat takhle malé děcko žebrat, aby se ten váš mongol mohl zpíjet do němoty?“ oplatila jsem ji česky a rovněž patřičně nahlas.

To už jsme působili jako parádní atrakce pro řadu turistů i místních. Kamarád mě vláčel pryč se slovy „Tohle tady vážně nevyřešíš.“

„Chci to řešit,“ bojovala jsem srdnatě.

 „Nechceš!“

V poslední chvíli jsem té malé vtlačila do ruky stovku.

A co vy? Vyžebrám u vás nějakou historku na téma dobrodiní?

Pište své zážitky na redakce@zena-in.cz

   
06.11.2009 - Blog redakce - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. [18] FAXÍK [*]

    bohužel žádnou historku o žebrání neznám Sml80

    superkarma: 0 08.11.2009, 07:40:44
  2. avatar
    [17] evelyn [*]

    tahle rumunska verbez je roztazena po cely Evrope, zasadne jim nedavam, ac jinak zebrakum ano, tohle je organizovana tlupa, jejich sefove si za vyzebrane penize ziji prepychove

    superkarma: 0 07.11.2009, 11:05:44
  3. [16] lidicka [*]

    tahleta rumunská pakáž se vyskytuje i v Brně. Sedící na zemi v náručí děcko a s tabulkou napsanou v češtině žebrají! Líto mi jich tedy vůbec není...

    superkarma: 0 07.11.2009, 10:28:54
  4. avatar
    [15] cicinka [*]

    Jeden čas se rumuni vyskytli i tady u nás v chebu. Jednou jsem cestou na nádraží ,kde jsme čekali na taťku, koupila plínky pro mladšího. Jenže už jsme věděli co jsou zač. Takže ač paní ukazovala na plínky a malou, nedala jsem. Kupodivu nám ani nenadávali.Ufff

    superkarma: 0 07.11.2009, 10:00:06
  5. avatar
    [14] marcela-1 [*]

    hrůza,nejsou rodiče jako rodiče Sml80

    superkarma: 0 06.11.2009, 17:01:17
  6. avatar
    [13] Barunka [*]

    Do Prahy zavítám málokdy, ale kdysi nás na nádraží otravovala děcko, jednu ručičku nataženou, v druhé drahé sušenky, jaké jsem svým dětem nikdy nekoupila. Děcko nedostalo nic. Sml24

    S prstýnky máte také zkušenosti a mě chtivou zachránilo jen to, že jsme jeli z dovolené a v peněžence jsme měla jen dvě stovky.

    Vymakanější je situace, kdy nás na silnici stavěl řidič u auta - první, co napadne - kolega motorista v nouzi. Ale pak už byly obvyklé řečičky - tihle měli "zlaté "řetízky. Cpali nám je okénkém, nevěděli jsme, jak rychle ujet. Byli tři a docela nadělaní. Až z nich šel strach.

    Takže až uvidím motoristu v nouzi, nezastavímSml24Předem se omouvám!

    superkarma: 0 06.11.2009, 11:40:04
  7. avatar
    [12] RenataP [*]

    strašný....

    superkarma: 0 06.11.2009, 10:56:24
  8. avatar
    [11] Lukáš Čejka [*]

    janina01 — #9 to nejsou svine, to jsou jenom rumuni Sml57

    superkarma: 0 06.11.2009, 10:47:42
  9. avatar
    [10] femme [*]

    SENSITIVESKIN — #8  já se nahoru na Václavák dostanu teď jen sporadicky, ale stačí mi úplně tahle pakáž dole kolem Můstku a kolem Karlova mostu Sml68 Sml31

    superkarma: 0 06.11.2009, 10:43:47
  10. [9] janina01 [*]

    Míšo, po přečtení bych brečela vzteky, co jsou ti rodiče za svině! Sml57

    1. na komentář reaguje Lukáš Čejka — #11
    superkarma: 0 06.11.2009, 10:35:34
  11. avatar
    [8] SENSITIVESKIN [*]

    femme — #7 nahoře Václaváku fungujou hlavně fetky, tam je to kSml43a švestky tam stojí, jako tupouni a NIC

    1. na komentář reaguje femme — #10
    superkarma: 0 06.11.2009, 10:11:54
  12. avatar
    [7] femme [*]

    Michaela Kudláčková — #2  já jsem několikrát viděla klečet nahoře na Václaváku hubené a odrbané cikáně na schodech do podchodu, které ze shora bedlivě sledoval dobře oblečený a živený cikánský "rodič" Sml31Sml45

    1. na komentář reaguje SENSITIVESKIN — #8
    superkarma: 0 06.11.2009, 09:58:21
  13. avatar
    [6] vladka006 [*]

    SENSITIVESKIN — #5 No a budeme rádi i za slepeckou, aby nás nešlehlo hned po příchodu do krámu a přečtení cenovek.

    superkarma: 0 06.11.2009, 08:52:13
  14. avatar
    [5] SENSITIVESKIN [*]

    "…ono mezi námi, jestli to s naší ekonomikou půjde takhle dál, budeme tu hůl potřebovat možná všichni"

    TAK S TÍM NAPROSTO SOUHLASÍMSml15

    1. na komentář reaguje vladka006 — #6
    superkarma: 0 06.11.2009, 08:50:12
  15. avatar
    [4] DanaD [*]

    ja proste ze zasady prispivam jen na opustena zvirata.. jejich situaci zavinili lidi

    superkarma: 0 06.11.2009, 08:19:44
  16. avatar
    [3] vladka006 [*]

    Sice se to nestalo mě, ale mému známému. Potkal taky v Praze a zřejmě se jednalo též o Rumunské děvčátko. Holčička, asi tak 12 letá prodávala zlaté snubní prstýnky po rodičích. Chudinka, bydlela prý u tety a nutně potřebovali na jídlo. Chtěla za oba prstýnky 500 Kč. Známý jí dál 1000. Po čase se rozhodl prstýnky prodat. Šel do zlatnictví, kde mu řekli, že takhle vyblejskanej bronz ještě neviděli a prý si také na první pohled mysleli, že je to zlato. Ty cetky prý měly hodnotu tak 100 Kč.

    Je to hnus, takhle využívat děti.

    Dostávala jsem infarkty, když jsem se dívala na Milionáře z chatrče, kde děti různě zohizďovali, aby při žebrání vyvolávaly větší soucit kolemjdoucích.

    superkarma: 0 06.11.2009, 08:06:49
  17. avatar
    [2] Michaela Kudláčková [*]

    Věrulinka — #1 :-)  co rozčílená - nepříčetnáSml16

    1. na komentář reaguje femme — #7
    superkarma: 0 06.11.2009, 08:05:52
  18. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml15 hrůza a děs, úplně tě Míšo vidím, jak jsi byla rozčílená Sml15 a právem.

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #2
    superkarma: 0 06.11.2009, 07:51:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme