Pro většinu „svátečních“ houbařů končí sezona s prvními mrazíky. Jedlé houby ale lze nalézt i na podzim. Poradíme vám, jak vypadají a kam se za nimi vypravit. Prohlédněte si TOP 3 nejbizarnějších podzimních hub!

„Vypravila jsem se s přítelem běhat,“ svěřila se mi minulý týden sestřenka Irča, „kousek za barákem máme les. Když jsme se udýchaní vraceli už normální procházkou domů, najednou se Vítek zastavil a vytrhl z trávy několik podezřele vypadajících fialových prašivek. „To je lakovka ametystová,“ zaradoval se a oznámil mi, že bude skvělá večeře. Myslela jsem, že se zbláznil! A trochu jsem se i bála, že se otrávíme, ale Víťa je rozený houbař, tak jsem se nechala přesvědčit. Sundala jsem šátek z krku a nasbírali jsme těch podivných „fialek“ asi padesát.

Ne, že bych Viktorovi nevěřila, ale doma mi ještě náš úlovek musel ukázat v mykologickém atlase. A protože jsme letos houbaření moc nestíhali, na večeři jsme si neuvěřitelně pochutnali, malé lakovky byly vynikající, i když atlas tvrdil, že mají nevýraznou chuť.

Další víkend jsme vyrazili na „fialky“ už cíleně. Jenže znáte to, když se něco naplánuje, tak se to většinou nepovede. A tak jsme bloumali hodinu a půl po lese, ale jedlé houby žádné. Přítel se občas sklonil k nějaké houbulince, uždíbl z ní kousek a ochutnal ji, pak se zakřenil a začal kolem sebe plivat jako vembloud. „Jedlou holubinku poznáš tak, že na špičce jazyka napálí.“ Dovtípila jsem se, že ty, které chutnal, pálily.

Když už jsme pomalu odcházeli z lesa, sehnul se miláček u pařezu nad takovými velkými hnědými talíři a prohlásil: „Václavky!“ Teda na václavky jsem chodila s maminou a byly to takové malé hnědé houbičky, takže jsem byla docela překvapená, ale nakonec jsme nesli domů půl košíku. Gulášek byl prostě mňamózní.“

TOP 3: Nejbizarnější jedlé houby podzimního lesa

Lakovka ametystová (Laccaria amethystea)

houby

Roste hojně v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích od července do prosince. Klobouk je menší (2 až 5 cm) a na středy vmáčklý, sytě fialový (ostatně jako celá houba), suchý či ve stáří šedavý. Lupeny jsou řídké a masité, mohou být na lemu bíle poprášené. Nožička je zmáčklá, 3 až 6 mm široká a 4 až 8 mm vysoká.

Čirůvka fialová (Lepista nuda)

houby

Roste od září do listopadu, ovšem dá se najít i na jaře, a to v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. Masitý klobouk má od 5 do 15 cm, v mládí polokulovitým, později plošší s nepravidelně zvlněným okrajem. Houba je modro až šedofialová, starší plodnice blednu a získávají červenohnědou, špinavě hnědou až okrovou barvu. Lupeny jsou tuhé a bývají zaoblené. Rovná nožička má maximálně 10 cm na výšku a 3 cm na šířku a je válcovitého či kyjovitého tvaru.

Pařezník pozdní (Panellus serotinus)

houby

Hojně rostoucí houba od července až do prosince (především v listopadu až prosinci). Vyskytuje se na dřevě listnatých stromů ve vlhkých lesích, hlavně na vrbách, olších, bucích a javorech. Klobouk je 3 až 12 cm široký. Tvar klobouku je škeblovitý, někdy i ploše rozložený nebo zvlněný. Povrch klobouku bývá za vlhka slizký, za sucha jemně plstnatý. Barva houby je proměnlivá, nejčastěji olivová až hnědá, může ale být i namodralá či nafialovělá. Světle béžové lupeny jsou husté a krátce sbíhavé, ostře oddělené od třeně. Třeně jsou 1 až 1,5 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm tlusté. Jsou vždy postranní a mívají okrově žlutou barvu s tmavými šupinkami (díky nim si houbu prakticky nelze splést). Dužina je nažloutlá s mírnou nebo mírně slaně nahořklou chutí - hořké chuti se lze zbavit naložením.

O podzimním houbaření s inženýrem Jaroslavem Landou z České mykologické společnosti.

Do kterého měsíce lze v lese najít jedlé houby?
Záleží na tom, kdy uhodí mrazy - bývá to na přelomu listopadu a prosince, některé houby pak obnoví růst, například hlíva ústřičná, pařezník pozdní, plžatka zimní, penízovka sametonohá, čirůvka zemní a dvoubarvá, třepenitka maková, šťavnatka pomrazka, kržatka zimní.

Slyšel jsem, že přemrzlé houby jsou vždycky jedovaté, i když byly původně jedlé. Je to pravda?
Ztrácí jedlost jako potravina, ale nenabývají specifických jedů. Houba je z větší části tvořena vodou, když zmrzne, potrhají se v ní vlákna a buňky, nastane rozkladný proces a houbu napadají další bakterie. Pokud trvale mrzne, tak se nic neděje, ale jak se střídá teplota, je houba za několik dní zkažená.

Může houba chytit hořkou chuť od stromu, na kterém roste a dá se této chuti skutečně zbavit?
Hořká chuť u hub je specifická, například u třepenitky svazčité či některých šupinovek. Je zajímavé, že většinou jde o houby dřevní, ale známe i další hořké houby. Vazbu jsme ale nezkoumali. Nedokážu odpovědět, jestli je hořká chuť způsobena růstem na dřevě, ale domnívám se, že jde spíše o specifika jednotlivých druhů.

Reklama