Čtenářka black.bird.third převezla svoji maminku a maturitu udělala s vyznamenáním. A nedávno se jí stala zajímavá historka v ordinaci neurologie. Děkuji black.bird.third za Váš příspěvek.

Zdravím do redakce. Níže posílám příspěvek ke dnešnímu tématu. Maturita ve srovnání se státnicemi byla těžší. Učení o rok kratší. Ráda vzpomínám na obě zkoušky. A v noci mě děsí ta poslední. Budím se hrůzou, že mám za týden odevzdat diplomovou práci, ale ještě jsem se nezapsala ani na téma té práce...

- a nyní již článek k tématu:

   Maturitu jsem dělala před dvanácti lety na gymnáziu. Doma jsem tehdy řekla, že zkoušku mám ve čtvrtek dopoledne. A ve středu odpoledne, kdy mamča přijela z práce, já seděla na lavičce před domem a jen tak čučela do nikam a blbě se usmívala. Ona mě vyháněla, ať se jdu učit. A já se pořád jen usmívala. Nakonec jsem mamce oznámila, že se učit nemusím, že už maturitu mám. Mamka byla nadšená. Hned všem volala tu „úžasnou“ zprávu. Vlastně byli rádi všichni doma, že už se konečně taky zapojím do domácích prací. I když já raději uklízela, než se učila.

   Na zkoušku z dospělosti vzpomínám ráda. Možná i proto, že jsem měla vyznamenání. Což se mi za celé čtyři roky docházky do školy nepodařilo. Když předsedající pronesl výsledky zkoušky, spadl ze mě obrovský kámen. A ta euforie! Skvělý pocit. A co bylo výsledkem té zkoušky? Že můžu jít dál studovat a znovu se nervovat. Tentokrát na celých dlouhých pět let.

   Současnému stylu maturity nerozumím. Ani zatím nechci. Děti ještě nechodí ani na první stupeň základní školy. Určitě bude potřeba, aby se pořádně učily, pokud budou chtít studovat. Když se budou učit opravdu svědomitě, ani nějaké úrovně maturity je nemůžou rozházet. A jestli jim to moc nepůjde, vyučí se. Šikovný řemeslník dnes vydělá mnohdy více než vysokoškolák s titulem. Vidím to na svém příkladu. Jen to nezní tak „vznešeně“, když se řekne, že je člověk „jen“ vyučen. Dnešní doba nutí lidi k maturitě, k dosahování výsledků. Kdo nemá maturitu, jako by nebyl. Stačí si přečíst inzeráty. Všude se shání lidé s maturitou, s titulem, s praxí… A opravdu výborných řemeslníků valem ubývá.

   Je normální, aby měl maturitu skoro každý? Normální asi ne, ale doba je taková. Nutí lidi, aby ji měli. A kdyby jen maturitu. Dnes už má spoustu lidí vysokoškolský diplom. VŠ chrlí každým rokem tisíce nových absolventů. A potom to vypadá i jako v následujícím příběhu, který jsem opravdu zažila.

   Před dvěma týdny jsem přišla do čekárny neurologie. (Mám cosi s krční páteří.) Seděli tam dva muži. Za chvíli vyšla sestřička a povídá:

„Pane inženýre X, pojďte dál.“ Zbystřila jsem. Starší pán vešel dovnitř, vyřídil se sestřičkou papíry a ta ho za chvíli poslala k paní doktorce. Znova vešla do čekárny, podívala se na druhého muže, mladšího, a řekla:

„ Pane inženýre Y, pojďte dál,“ a to už jsem se začala potichu smát. Protože tři inženýři v čekárně neurologie, to je rarita. Nebo spíš už dnes normální. Všude jsou tituly, ale o schopnostech to mnohdy nevypovídá. Ještě že to nebyla čekárna psychiatrie :-)

Hezký den všem a skoro bláznům obzvlášť  :-)

black.bird.third
Text nebyl redakčně upraven


Téma dne: Maturita

  • Má mít maturitu každý/á
  • Má být opravdu lehká?
  • Jak jste prožívala svoji maturitu a co jste před/při/po ní zažila?
  • Jak prožíváte maturitu svých dětí a vnoučat?
  • Co pro vás maturita a lidi, co ji mají, znamenají?

Na vaše příspěvky se těším od teď až do cca 15. hodiny na e-mailu:

redakce@zena-in.cz

A kolem 16. hodiny jednu z vás, která mne nejvíce zaujme svým příspěvkem,  odměním . Čím? Nechte se překvapit!

Reklama