Bulvár

Pojďte, budeme si hrát…..

Je středa, půlka pracovního týdne je za námi a my právě dnes sbíráme síly na to, abychom ve zdraví, klidu a pohodě zvládly i tu druhou polovinu. Myslím, že je tím pádem vhodná doba na to, abychom se odreagovaly, pobavily se a popustily uzdu své fantazii.

Pokud jste stvoření psavé a hravé, pojďte si společně hrát. Přečtěte si úvodní část příběhu a napište jeho pokračování a dokončení. A hezky rovnou pod článek, ať se můžeme všechny společně bavit.

 

Začátek příběhu:

 

Jana byla zamilovaná až po uši. A to se všemi symptomy, které stav zamilovanosti provázejí. Nejedla, nespala, nebyla schopná se soustředit, její mysl se neustále proháněla kdesi v závratných výšinách… Každých pět minut kontrolovala mobil, jestli jí nepřišla zpráva, zkrátka prožívala svou lásku na plné pecky.

A měla proč. Michal byl opravdu okouzlující, pozorný a zábavný. Zatím se sice nedostali k ničemu intimnějšímu, ale i něžné polibky a letmé doteky na ruce jí stačily k tomu, aby upadala do slastných závratí.

A teď, teď k tomu konečně dojde. Už v pátek večer se chystají na chatu Michalových rodičů a tam ... možná … ne, určitě … jeden druhému vzájemně dokáží, jak hluboce se milují.

Od chvíle, kdy si tento výlet naplánovali, nedokázala myslet na nic jiného a v její hlavě se odvíjely scénáře, před kterými by zrudnul i slovutný Freud.

Konečně nastal pátek. Michal ji vyzvedl před domem a stačil jí jeden pohled, aby poznala, že stejně rozrušený, jako ona, je i on.

Cesta uběhla rychle a bez problémů a už za tmy se přiblížili k místu, které se mělo stát historickým mezníkem jejich lásky.

Janino srdce se rozbušilo a v krku měla najednou vyschlo, jako by právě přešla půlku Sahary.

„Co se děje?“ Michalův hlas zněl zmateně.

„Copak?“ Nechápavě se na něj otočila.

„V chatě se svítí! Nikdo tam přece nemá být!“

Tentokrát se Janino srdce rozbušilo o poznání rychleji a pocítila svíravý strach kolem žaludku.

Michal zastavil. „Jdu se tam podívat. Kdo to ksakru může být? Naši jsou určitě doma, brácha odjel s kamarádem do Krkonoš a nikdo jiný tady nemá co dělat.“ Odhodlaně otevřel dveře u auta a vykročil směrem k chatě.

„Prosím tě, nechoď tam, třeba jsou to zloději, nebo bezdomovci, nebo já nevím. Pojď zpátky, zajedeme na policii,“ prosila ho Jana.

Ale on jakoby ji neslyšel a došel až na místo činu. Ve chvíli, kdy se k chatě přiblížil, uslyšel zevnitř podivné zvuky, které nedokázal identifikovat.......

 

A dál je to, milé čtenářky, na vás. Popusťte uzdu své fantazii a napište, jak si myslíte, že příběh pokračuje, či jak si myslíte, že by pokračovat měl. Vtipně i vážně, s trochou tajemna, můžete se pokusit i o detektivní zápletku, či o eroticky něžné pokračování... Zkrátka pole vaší působnosti je neomezené a záleží jen na vás, jak se s naznačenou situací vypořádáte.

Své verze dokončení pište rovnou pod článek, aby si je mohly hned přečíst i ostatní čtenářky.

Moc se těším na vaše příspěvky a srdečně vítám všechny, které si dnes s námi budou hrát na spisovatelky. Délka vašeho pokračování není ničím omezena, ale prosím, abyste je nepsaly zbytečně dlouhé. Děkuji. :o)))

 

A možná, že některým z vás pak přijde voňavý dáreček... Takže, milá děvčata, ostych stranou. Jde jen a jen o zábavu. :o)))

   
16.03.2005 - Společnost - autor: Jaroslava Machálková

Komentáře:

  1. avatar
    [16] paní domácí [*]

    Kadla: super

    superkarma: 0 20.03.2005, 22:01:15
  2. [15] Rikina [*]

    Ve chvíli, kdy se k chatě přiblížil, uslyšel zevnitř podivné zvuky, které nedokázal identifikovat... Otevřel dveře, a co nevidí, v chatě se přelévá světelná mlha - nebo snad mlhavé světlo ? Prostě takové zářící něco, a uprostřed toho něčeho na podlaze leží rozložené Zlaté stránky. V nich listoval nespokojeně E.T. a mumlal si tiché kletby. Spatřil Michala, který stál ve dveřích neschopen slova i pohybu a němě zíral na tuto absurdní scénu, a oznámil mu "E.T. volat domů! Mobil sem!" Michal mu mechanicky podal svůj mobil, zatímco v hlavě se mu honilo tisíc nesouvislých myšlenek "někde tam venku je pravda - Spielberg to věděl, a Mulder taky, tušil jsem to, že tahle chvíle jednou přijde, a nikdo mi nevěřil, nikdo, ani má matka..." E.T. nevzrušeně pozoroval zmateného Michala a kvákal zatím do mobilu koordináty své kosmické lodi, zaparkované na zahradě mezi maliním a kůlnou na nářadí. K velkému štěstí E.T. mobilní operátor, jehož služby Michal využíval, zrovna včera posílil signál v této oblasti ( znáte z TV ), takže vesmírní souputníci záhy vyzvedli E.T. i s jeho výsadkovým člunem před očima vyděšené Jany a nespokojeného Michala. Ten si totiž mezitím uvědomil, že mu E.T. vyplýtval poslední kredit, a jeho obdiv k mimozemské civilizaci se tudíž začal limitně blížit nule. Navíc mu bylo jasné, že s Janou už této noci erotické dusno nevytvoří...

    superkarma: 0 16.03.2005, 16:51:04
  3. avatar
    [14] Kadla [*]

    Tiše se s Janou přiblížili až k chatě. Divné zvuky byly slyšet hlasitěji, byla to přímo kakofonie zvuků. Rolety byly stažené, takže dovnitř nebylo vidět. Michal se rozhodl, že nebude odmykat, ale že raději rovnou zkusí vyrazit dveře. Rozběhl se a vší silnou vrazil ramenem do dveří. Ty se rozlétly a ven se rozlilo jasné světlo. V tom se mu na hlavu snesl kohout a kloval ho do temene, na rameno mu vyskočil kocour a snažil se mu prokousnout hrdlo, všechna čtyřnohá stvoření, co v chatě byla, po něm skočila a usilovala o jeho likvidaci. No vysvětlujte zvířátkům, co si v chatě konečně našla domov, že to nejsou Petrovští loupežníci, ale jenom dva, co si do chaty přišli užít...

    superkarma: 0 16.03.2005, 16:22:19
  4. avatar
    [13] Channah [*]

    Jana zmrzle podupávala před chatou, rozmrzelá z nemilého zvratu příjemných očekávání. Obavy o Michala se s každou další minutou stupňovaly, zvlášť poté, co podivné zvuky z chaty nadobro ustaly. Teď už notně vyděšená Jana nakoukla do osvětlené místnosti - ale Michal ani nikdo jiný uvnitř nebyl! Opatrně prozkoumala všechny rohy malé místnosti, nahlédla i za závěs botníku... Byla v místnosti sama. Vždyť se ale celou dobu dívala na dveře a jiný východ z chaty nebyl! Okna byla zabezpečená okenicemi, kdyby je někdo otevíral, to by přeci slyšela. Po čtvrthodině bezradného čekání a doufání, že se Michal najednou někde objeví a vysvobodí ji z pochybností a obav se při pohledu na telefon rozhodla zavolat Michalovým rodičům. Moc si od toho neslibovala, ale třeba se jim Michal ozval. Telefon zvedla Michalova maminka, Jana ji hned zavalila překotným vylíčením celé situace. Na druhém konci bylo ticho, pak se ozvalo tlumený hovor, Jana poznala hlas Michalova tatínka. "Paní Malá," připomněla se Jana, "víte něco? Co je s Michalem?" "Janičko, vůbec nerozumím tomu, co mi povídáš. Míša měl po cestě k tobě nehodu, je v nemocnici, v bezvědomí." Hlas paní Malé zápasil s pláčem. "Teď jsem přijeli, pan doktor říkal, že ráno se uvidí... Nemohli jsme se ti domů dovolat..." Jana paní Malou přerušila: "To není možné, já jsem s ním ještě před chvílí mluvila!" "Jani, to určitě ne, Míša jen blouznil něco o chatě, světle... Já to snad do rána nevydržím!"

    superkarma: 0 16.03.2005, 14:53:15
  5. avatar
    [12] Aja [*]

    Tatík tam má bokovku

    superkarma: 0 16.03.2005, 14:08:05
  6. [11] zde.nka [*]

    Měli by-chom zavolat policii, řekla vyděšeným hlasem Jana. " Nebuď naivní, to bude jen nějaké zvíře". A jen co to dopověděl, odebral se k chatě s tajuplným výrazem. Jana nevěděla co má dělat a tak šla opatrně za ním. Otevřeli dveře a v tom se ozvalo " Všechno, nejlepší". Jana totiž měla narozeniny a celé to připravil Michal spolu s ostatními kamarády.

    superkarma: 0 16.03.2005, 13:36:56
  7. avatar
    [10] stepka [*]

    ... Michal potichu vstoupí do chaty. Jana čeká venku, strachy se klepe, vteřiny utíkají a Michal nikde. Jen stále ten podivný zvuk. Musím za ním, přece ho v tom nenechám. Přistoupí ke dveřím, pomalu je otevře a …………….. a spatří na posteli polonahého muže a ženu. Muž ženu líbá, hladí ji a pomalu ji svléká. Jana stojí jako opařená, neví, zda má couvnout nebo pár vyrušit. Znovu si uvědomí ten neznámý zvuk, otočí se za ním, vidí, že se k ní něco přibližuje a tu se ozve „Stop!“ Jana zůstane stát přibitá na místě a to už slyší rozzlobený mužský hlas:“Co nám sem lezete, zkazila jste nám celý záběr!“ Posunující se kamera se zastavila těsně před Janou a zvuk ustal. Muž na posteli se otáčí, Jana poznává Adama Rubeše a mladou Prchalovou. Zezadu k Janě přistupuje Michal a říká: „Promiň, půjčili jsme chatu na natáčení Rodinných pout a nutně jsme potřebovali dablérku pro Prchalovou, stydí se svléknout, já vím, že se na mne budeš zlobit, ale jinak bys se mnou nejela.“ A tak vyvinutá Jana zažila místo prvního milování první filmování. A nakonec – i k prvnímu milování došlo, sice až druhý den,ale zato s Adamem Rubešem, protože za Michalem přijel PUF. A to je vše, a jestli je to pravda nebo ne, ukáže 1685 díl seriálu.

    superkarma: 0 16.03.2005, 12:37:04
  8. avatar
    [9] Anela [*]

    Michale.... co když tam fakt někdo je ? Umíš si představit, co by jsme dělali, kdyby jsme tu spali a v noci se ozývaly podivné zvuky? Chránil by jsi mě ?... řekla Jana. Tak řekni, co by jsi dělal. No.. co bych dělal, dělal bych že spím... vzali by si co chtěli a bylo by. No to snad nééééé, pravila Jana a vzala klíče a vtrhla do chaty. Na židli tam stála taška s jablky a z ní vypadávalo jedno jablko za druhým. Žádný zloděj a ni duch.

    superkarma: 0 16.03.2005, 11:35:54
  9. avatar
    [8] Anela [*]

    Michale.... co když tam fakt někdo je ? Umíš si představit, co by jsme dělali, kdyby jsme tu spali a v noci se ozývaly podivné zvuky? Chránil by jsi mě ?... řekla Jana. Tak řekni, co by jsi dělal. No.. co bych dělal, dělal bych že spím... vzali by si co chtěli a bylo by. No to snad nééééé, pravila Jana a vzala klíče a vtrhla do chaty. Na židli tam stála taška s jablky a z ní vypadávalo jedno jablko za druhým. Žádný zloděj a ni duch.

    superkarma: 0 16.03.2005, 11:22:29
  10. avatar
    [5] Fripa [*]

    delfínek: dobrý, probudil se s rukou v nočníku....

    superkarma: 0 16.03.2005, 09:06:59
  11. avatar
    [4] Chica [*]

    Zároveň mu pohled sjel k rohožce přede dveřmi kde zaznamenal několik různě velikých tmavých skvrn. Nejraději by vycouval, ale při představě, jak Janě cestou zpátky spřádá nějaké trapné výmluvy, potlačil rozumnější část svého já a rozrazil dveře s ulomenou petlicí, v hlavě nevhodně útržky s včerejší detektivky v televizi. Ztuhnul hned na prahu a zaklel, za zády slyšel Janin strachy zrychlený dech. Otočil se k ní. "Je to dobrý, pojď se podívat". Hlas mu přeskočil přešlým napětím, ale už se usmíval. Jana se stále ještě opatrně naklonila před jeho rameno a úlevně vydechla. "Já ho zabiju, prevíta, takhle nás vyděsit," vyjelo z ní ostřeji než chtěla. Na starém gauči naproti dveřím se se choulil tak šestiletý kluk a kolem něj stočený do klubíčka téměř stejně velký chlupatý pes. Pes na ně hleděl zvědavě se zdviženou hlavou a přátelsky zavrtěl ocasem, až později si všimly, že má jednu nohu omotanou zakrváceným ručníkem.
    "Toho psa znám," vybavil si Michal,"viděl jsem ho z auta jak běhá za plotem ve vesnici kousek odtud."
    Připadali si jako pěkní padouši, ale nakonec chlapce probudili a i se zraněným psem odvezli domů, o vyražených dveřích od chaty pomlčeli a po návratu je na noc zablokovali starou komodou,a by je už opravdu nikdo nemohl vyrušit, když se konečně mohli věnovat sami sobě.

    superkarma: 0 16.03.2005, 09:06:36
  12. avatar
    [2] elephant [*]

    otevřel dveře a světe div se.... bratr nejel do Krkonoš s kamarádem, ale s kamarádkou na chatu.....

    superkarma: 0 16.03.2005, 08:46:53

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme