Titulek, do kterého jsme si půjčili výraz z Polednice, se této nadpřirozené bytosti netýká. Ale zlostníka ano. Jmenuje se Tonda a přijet si pro něj měli jeho rodiče. Na dětský tábor.

Nezlobte se, ale už je to k nevydržení

Tondovi je devět a na dětský tábor jel letos, začátkem července, poprvé. Rodiče ho nenutili, ale jel i jeho nejlepší kamarád Ondra, který byl na tom samém táboře už vloni, a tak chtěl jet Tonda také. Šlo o tábor se sportovním zaměřením, oba kluci se moc těšili, protože v tělocviku vynikali.
A rodiče se vlastně těšili také, že si od obou raubířů odpočinou, protože když se ti dva dali dohromady, dali pěkně zabrat. Doma i ve škole.

kdi

Dětský tábor se nachází v krásném prostředí, všude kolem příroda, ubytování v chatkách po třech nebo po čtyřech, k areálu patří i velké fotbalové hřiště, dále pak jídelna a společné sociální zařízení.

Tonda s Ondrou bydleli v chatce pro tři, ještě s Filipem, stejně starým klukem, se kterým se seznámili až na místě.
A tady nastal první kámen úrazu. Tonda dal ihned najevo, kdo je v chatce pánem. Ondra už ho tak bral, ale Filip se vzepřel. Neustálé rvačky vedly k tomu, že si kluci začali dělat naschvály a duševně slabší Filip byl každou chvíli u vedoucího tábora. Ten to vyřešil tím, že Filipa prohodil s jiným klukem, ale i ten měl s Tondou problémy. Nikdo nechtěl v chatce s Tondou být.

Tonda byl zlý na všechny děti, kromě Ondry. Neustále si vynucoval pozornost, chtěl být středem pozornosti, vztekal se pokaždé, když se mu něco nepovedlo, když prohrál, nebo když ho „neposlechl“ kamarád.
Choval se nadřazeně a suverénně a často dokázal být vůči ostatním opravdu velmi zlý. Bojkotoval sportovní hry, naváděl kluky k tomu, aby na to, slušně řečeno, kašlali.
Vrcholem bylo, když několikrát po sobě poslal do patřičných míst i vedoucí tábora.
Na takového rozmazleného spratka opravdu nemám nervy, kazí tady ty ostatní. Nemá absolutně žádný respekt k dospělým ani k dětem,“ postěžoval si vedoucí jeho oddílu a poté se dohodli, že zavolají rodičům, ať si pro něj přijedou, že už je to k nevydržení.

Přijel jenom otec. Vyřešil to ale tak, že k překvapení všech dal tomu „rozmazlenému spratkovi“ přede všemi pár facek a nechal ho na táboře. Vedoucím řekl, že kdyby něco, ať zavolají, anebo mají povolení střihnout mu sami.
„To se nezlobte, to nemůžeme,“ oponovali táboroví vedoucí.

Ani nebylo potřeba. Tonda ponížen výchovným trestem od svého otce, který se stal přede všemi, zkrotl. Ovšem kdoví, na jak dlouho. Těch pár dní na táboře už snad vydrží i bez toho, aby se vztekal nad každou maličkostí.  

Přečtěte si také:

Reklama