kocour

Říká se, že kočky umírají v ústraní. Sice není prokázáno, že cítí blížící se konec, ale většina z nich odejde neznámo kam a tam v klidu skoná. I náš stařičký kocour se ztratil, a tak jsme se smířili s tím, že už ho nikdy neuvidíme. Týden byl nezvěstný, už jsme mu chystali pomník, ale nakonec to umírání musel odložit. Doufejme, že nejen k naší spokojenosti.

Kocour Nikita (sibiřský tygřík) patří mému manželovi a já jsem ho vlastně „vyvdala“. Nikdy jsem neměla vlastní kočku, jsem spíš „pejsková“, ale tenhle kočičák mi přirostl k srdci a bez něj by mi bylo smutno.

Je to už starý mazák, brzy mu bude sedmnáct, a tak bychom mohli počítat s tím, že každou chvilku odejde do kočičího nebe. Ale nikdo z nás si to nedokázal představit.

Až před týdnem jsme k tomu neměli daleko.

Kocour se najednou ztratil, ačkoliv se nikdy netoulal. Nebyl k nalezení. Prošmejdili jsme všechna jeho oblíbená místa, ale i nemožné kouty, kam by mohl zalézt a třeba uváznout. Už špatně vidí a jeho pohyb už také není, co býval, takže by nebylo divu, kdyby někam spadl a nedokázal si pomoct sám. Hledali jsme, volali, ale po kocourovi se slehla zem. Nechali jsme mu misky s jídlem a se smutným tušením odjeli do Prahy.

Kocour totiž bydlí na chalupě, protože nesnáší cestování. Má své okýnko, kudy chodí ven, takže má volnost pohybu, ale i pohodlí gauče a plných misek.

Vždycky v pátek, když přijíždíme, nás chodí vítat. Ale tentokrát nepřišel. Jedna miska byla sice prázdná, ale podle stop jsme pochopili, že to nebyl on. To jiný kocour našel jeho okýnko…

Naše tušení se naplňovalo. Asi opravdu odešel umřít... smiřovali jsme se, že už není.

Ale náhoda chtěla tomu, abychom se ještě neloučili.

Manžel šel spravovat ohradu, protože brzy přivezeme koně, a našel kocoura schouleného v trávě. Ležel mezi dvěma ploty a zřejmě se nemohl dostat ven. Vyhublý na kost, ale šťastně předoucí v teplém náručí svého páníčka. Dokážete si představit ten dojemný pohled?

„Kocoure, ty pacholku, tys nám dal,“ objala jsem je oba najednou.

Podle veterináře má náš „stoletý“ kocour tuhý kořínek a ještě nějaký čas s námi (snad) vydrží. Doufám, že si to přeje také.

Čtěte další příhody ze života našeho kocoura (a psa)

 

Reklama