Hned druhý den po příjezdu jsme vyrazili za poznáním.  Od Výstaviště kolem letohrádku Mitrovských na Mendlovo náměstí. Nad námi se vypínal Špilberk, původní hrad ze 13. století, v 17. století přestavěný na barokní pevnost, později sloužící i jako vězení. Určitě znáte písničku o Babinském, tak ten tam byl vězněn.

My jsme ale vsedli na tramvaj č. 2 a vystoupili u nádraží. Masarykovou ulicí, kde  začíná pěší zóna, jsme došli na nám. Svobody, dříve zvané Dolní trh nebo Velký rynk. Probíhala tam sice právě rekonstrukce několika domů, ale to, co už bylo hotové, bylo moc pěkné. Mně se líbil Schwanzův dům čp. 85 a dům U čtyř mamlasů. Poblíž Morového sloupu jsme si dali kávičku v zahrádce  U admirála a přikusovali třešňovou taštičku.

Posilněni jsme vyrazili proslavenou Českou ulicí, kdysi jedinou pěší zónou Brna, Joštovou ulicí došli ke kostelu sv. Tomáše a Místodržitelskému paláci.

Odtud tramvají k památce, zapsané v UNESCO – vile Tugendhat. Bohužel běžná prohlídka není možná, ale i zvenku vypadala velice zajímavě.

Cestou zpět jsme viděli Janáčkovo divadlo, potom jsme si prohlédli Zemanovu kavárnu na Jezuitské. Z té jsme odbočili na Poštovskou a Minoritskou, kde jsou krásné domy, některé ve stylu secese.

Byl krásný slunný den, všude venku zahrádky, lákající k posezení, s výbornou kuchyní – neodolali jsme.

Orlí se dostanete na Zelný trh. Objevili jsme tam divadlo Husa na provázku a mnoho zajímavých restaurací.
V Radnické jsem navštívila informační středisko. Prohlédli jsme si objekt Staré radnice, kde je známý Brněnský drak a kolo, a protože tam zrovna probíhal folklorní festival, tak jsme i chvíli poseděli.

V Dominikánské ulici je nádherně zrenovovaný dům Pánů z Kunštátu. Na nádvoří můžete posedět, ale komplex je i průchozí, prostě tady tepe život, to mám moc ráda. Co by byly platné hezké historické památky, které by byly bez života?

 

Prohlédli jsme si Petrov, výraznou dominantu města – jestlipak si vzpomenete, že její obraz máte denně v ruce? Znáte desetikorunu? Je to dóm Petra a Pavla, založený ve 12. století jako románská bazilika.
Poblíž je malé Kapucínské náměstí, s kostelem kapucínů, Nalezení sv. Kříže, kde je hrobka mumifikovaných mnichů. Vedle je moc příjemná kavárna, kde se krásně popíjelo červené moravské vínko…

Večer jsme měli sraz s jednou ženou-in a jejím manželem poblíž Mendlova náměstí. Za kostelem Nanebevzetí P. Marie  je klášter, který založila Eliška Rejčka, a za ním, jak jinak, klášterní vinárna – sklep s hudbou a senzačním jídlem a pitím….

 

Druhý den jsme si Brno ještě jednou vychutnali, prošli znovu celou pěší zónou a navečer se vydali na cestu zpět.

         
Reklama