Lidová moudrost praví, že když vstupujete do svazku manželského, berete si nejen svou vyvolenou nebo svého vyvoleného, ale i celou její nebo jeho rodinu. Je asi jen málo těch, kteří by si troufli tuto lety ověřenou pravdu zpochybňovat.

A vzhledem k tomu, že co se týká vztahů, nejsme až tak úzkoprsí, můžeme klidně říct, že tohle upozornění se nevztahuje jen na manželství, ale na partnerské vztahy obecně. Zkrátka rodině neutečete. A jestliže neutečete rodičům, pak samozřejmě neutečete ani sami před sebou, tedy před ničím, co k vám patří.

Dlouhotrvající závažná nemoc, jakou psoriáza (lupénka) je, se stává nepřehlédnutelnou součástí každodenního života nemocného. Jde o nemoc, která o sobě umí dát velmi dobře vědět nejen nemocnému, ale je nepřehlédnutelná i pro jeho okolí, a to často nejen pro to nejbližší.

skin

Empirická šetření ukazují, že v negativním dopadu na psychiku člověka předčí psoriázu pouze deprese. Psoriáza za sebou nechává i nádorová onemocnění, srdeční infarkt, vysoký krevní tlak, cukrovku či nemoci srdce a cév. Bližší pohled na život s psoriázou může osvětlit, proč je pořadí nemocí takové, jaké je. Symptomatika psoriázy přináší výraznou fyzickou nepohodu, která se samozřejmě může ve větší či menší míře odrážet i na psychické pohodě. Pocity pálení, svědění, spojené i s bolestivostí, únavou, podrážděností a nespokojeností s vlastním tělem mají výrazný vliv na celkovou náladu a psychické vyladění. Jsou i dny, kdy je pro nemocného velmi těžké vydržet sám se sebou a „nevyskočit z kůže“.

Psoriáza je nemoc kůže. A kůže je tím nejpřirozenějším hávem, se kterým člověk vstupuje na tento svět a který nikdy nesundá, byť by si to přál sebevíc. Patří k němu, být bez ní nelze a učinit ji neviditelnou, schovat ji před zraky svými i druhých lze jen na nějaký čas. Dříve či později ji i před někým, kdo nepatří do úzkého rodinného kruhu, odhalí.

Hledání partnera s pocitem pochybností o svém vlastním těle je těžké, nejisté a mnohdy tak plné strachu z nepřijetí druhým, že se o to nemocný člověk ani nepokouší. Obavy a strachy, které tíží nemocné a které jsou spojené s tím, jak je druzí přijmou a jak blízko se odváží k nim jít, nejsou tím jediným, co jim komplikuje partnerské vztahy. Psoriáza není nemoc, která izoluje jen na základě vizuálního dojmu, ale často i odjímá možnost přirozeného lidského dotyku. Kůže není jen to, co člověka halí, ale je i tím, přes co proniká hmatatelný lidský kontakt, vyjadřující blízkost, náklonnost, pocit sounáležitosti, podpory, útěchy, zkrátka všeho, co se někdy nazývá lidským teplem v celé jeho pozitivní šíři. Možnost kontaktu s druhými v podobě obyčejného lidského dotyku tahle nemoc výrazně omezuje a komplikuje. Dotykem si lidé sdělovali mnohé, obzvláště to příjemné, daleko dříve než se naučili používat hezká a milá slova. Vždyť nechat na sebe sáhnout bylo a stále ještě je vyjádřením důvěry v druhého navazující na pocit vzájemného bezpečí. Dotyk patřil a dosud i v naší přetechnizované moderní době stále patří i k těm nejstarším konejšivým a léčebným metodám.

V partnerském vztahu, v rodině, zkrátka ve všech našich důležitých vztazích mají dotyky své nezanedbatelné místo. Dávají možnost vyjádřit emoce, vyvolávat pozitivní tělesné pocity i konejšit. Pokud je prostor pro dotýkání z nějakého důvodu omezen, je třeba to nevzdávat a obrátit se jinam. Většina mých klientů, kteří se léčí s lupénkou, vsadila na slova, která mohou také vyjadřovat emoce, dokážou mít pozitivní vliv na tělesné pocity a ukonejšit umí také. Psoriáza je zkrátka naučila, jak velkou moc mají v partnerských vztazích slova a jak jí využívat, aby mohli spokojeně žít ve dvou a ne ve třech. Našli způsob, jak do svého vztahu nepustit tu třetí - psoriázu.

PhDr. Marta Boučková

Čtěte také:

Reklama