Bulvár

Pohádková babička Libuše Havelková

K Vánocům patří neodmyslitelně pohádky a ve většině takových pohádek figuruje i pohádková babička. Za jednou takovou jsem se rozjela. Její jméno i tvář jsou známé několika generacím: Libuše Havelková.

babicka

Přijíždím na Prosek, část Prahy 9. Vždy jsem si myslela, že je to jen jedno velké panelákové sídliště. K mému úžasu se však podle adresy dostávám do pohádkové ulice plné zasněžených zahrad a stromů. Ocitám se v prostředí, kde snad chybí už jen Klárka s proutěným košíkem. V duchu si představuji, jak slézá z půdy a jde mě přivítat. Hrdinka mých dětských seriálů se však neobjeví, přesto se branka od jedné zahrádky otvírá... a na prahu stojí babička. Vlídná a usměvavá herečka Libuše Havelková.

myNa stole už voní káva a cukroví. Paní Havelková mě čekala. Poděkuji za přijetí a jdeme si spolu povídat, pěkně od začátku. Neboť i tato stará babička byla kdysi malá holčička.
Paní Havelková, můžu se zeptat, kolik je vám let?

Můžete. V květnu mi bylo 88 let. Narodila jsem se v Českých Budějovicích, kde měl tatínek malý koloniál se smíšeným zbožím, ale bohužel se dost zadlužil, a tak když zemřel, maminka měla co dělat, aby obchod společně s mým starším bratrem, který se tam také vyučil, udržela. A ještě se k tomu starala o nás, o tři děti.  

Tatínek vám zemřel ještě v dětství?
Ano, bylo mi teprve šest let. Ale měla jsem dva starší bratry, o deset let staršího Vladimíra a o dvanáct let staršího Karla. Ti se o mě starali.

Rozmazlovali vás, nebo spíše učili lumpárny?
Spíše lumpárny, hlavně Vláďa, který mě měl na starosti, protože maminka byla celý den za pultem. Ale místo toho, aby mě vychovával, tak mě zlobil. Jednou třeba dostal k Vánocům takovou svítící baterku s přepínáním na různé barvy. Jednou, když už jsem šla spát, tak za mnou potichu s tou baterkou přišel a svítil si s ní různě do pusy, pod bradu, no vypadalo to strašidelně. Já vám tak křičela, že maminka vyběhla celá vyděšená do pokoje a bratr dostal pěkný pohlavek.

mala

malou Libušku učili bratři samé lumpárny

Z Českých Budějovic jste se pak přestěhovali do Prahy?
Ano, bylo mi asi devět, když jsme se přestěhovali do pražského Karlína. Maminka měla v Praze příbuzné, a ti nám tam našli byt. Začala jsem chodit do školy, pomáhala mamince v domácnosti a v roce 1942 jsem se přihlásila ke studiu na pražskou státní konzervatoř.

Chtěla jste být herečkou?
Původně jsem spíš toužila po zpěvu a také jsem zpívala, kde jsem mohla, v různých sborech, na vystoupeních i v rozhlasovém sboru Jana Kühna. Po čase mě to ale přešlo, protože jsem objevila veršované hry od Shakespeara, od Moliéra a jiné podobné. Zpěv bych stejně mohla těžko studovat, doma jsme neměli ani klavír, a aby mě maminka dala někam učit, to bylo naprosto vyloučené. Nebylo peněz. A tak mě napadla ta konzervatoř, byla to státní škola, neplatila se, a i maminka pro ni měla celkem pochopení.

Na konzervatoř jste ale určitě nešla jenom proto, že byla zadarmo, musela jste mít i nějaký talent, jinak by vás tam přece nepřijali.
Tak snad ano. Ale Němci školu stejně brzy zavřeli. Bylo to někdy uprostřed studia, myslím, že ve třetím ročníku. Byllibuskaa jsem spolu s ostatními jako ročník 1924 nasazena do reichu. Nejdříve do Berlína, kde jsme dělali ve fabrice různé podřadné práce, pak ale přišly na Berlín obrovské nálety, skoro každou noc se muselo chodit do krytu, a tak nás jednou se vším všudy, se stroji i s Němci, přestěhovali na venkov, do solných dolů. Tam jsme fárali 600 metrů pod zem, každý den ráno dolů a večer nahoru. V takových obrovských slujích jsme vyráběli součástky do letadel. Alespoň tam byl klid, žádné nálety. Ale i tak to bylo svízelné.

Vezměte to z té lepší stránky. Dnes vznikají různé ozdravné solné jeskyně a za pobyt v nich se ještě platí.
Tak vidíte, my jsme tam tedy vlastně měli lázně.

Po skončení války jste se vrátila na konzervatoř a dokončila ji?
Ano, na nic jsme nečekali. Sešli jsme se hned v květnu v 45., všichni z toho ročníku, kdo jsme se znali. Byli jsme už jen nějak víc dospělí, válka nám přece jen pár let ukradla, a tak kluci začali dostávat už angažmá. Například Radovan Lukavský nebo Jaromír Pleskot. Odmaturovala jsem na konzervatoři a pak jsem začala studovat DAMU. S celou velkou skupinou: Oldřich Musil, Dáša Veselá, Vlasta Vlasáková, Luděk Kopřiva, ale také třeba Vašek Lohniský se svojí ženou Zorkou Jirákovou a další, jsme pak dostali angažmá ve Státním divadle v Ostravě. Šli jsme tam jakoby trošku na vyučenou.

vl

s Vlastou Vlasákovou a Radovanem Lukavským v Měsíci nad řekou

Na vyučenou?
Ano, neboť tehdejší šéf ostravského divadla Antonín Kurš měl za úkol nás tak trochu převychovat, byli jsme totiž podezřelí, že děláme něco příliš samostatného. Jenže naše skupinka se i nadále scházela a kula různé pikle. Časem nás však tamní soubor mezi sebe přijal a všichni jsme splynuli v jedno. Byla to krásná a šťastná léta.

Krásná byla určitě i proto, že jste se v Ostravě seznámila se svým budoucím manželem, hudebním skladatelem Svatoplukem Havelkou.
Velmi často jsem vystupovala také v ostravském rozhlase a manžel tam působil jako hudební referent. Vzali jsme se a narodily se nám dvě děti. Dcerka Daniela a o tři roky později Ondra. (Dnes známý herec a hudebník, pozn. red.) Ten se ale narodil už v Praze, kam jsme se z Ostravy přestěhovali. Naše manželství se však bohužel po dvanácti letech rozpadlo a já jsem pak vychovávala děti sama.

Jako byste šla ve šlépějích své maminky. Proč už jste se podruhé nevdala?
Nějak jsem nebyla do světa, nebo jak to mám říct. Vždy jsem se cítila spíš upozaděná a ty muže jsem ani nějak nevyhledávala.  

ondra

se synem Ondrou, tč. na vojně

Pokud je mi známo, v Praze jste nastoupila do angažmá v Divadle E. F. Buriana.
V Divadle E. F. Buriana jsem působila devět sezón a zahrála jsem si tam opravdu pěkné divadelní role. Třeba paní Millerovou v Haškově Švejkovi nebo Lucy v Brechtově Žebrácké opeře. To byly opravdu krásné role.

burian

fotografie z období angažmá u E. F. Buriana

A po těch devíti sezónách už následovalo Národní divadlo, kde jste působila od roku 1960 až do svého odchodu do důchodu, v roce 1990. Jak se člověku podaří dostat se do Národního divadla?
Jednou mě vyzvali, to byl šéfem činohry ještě Otomar Krejča, abych se šla představit, jakože na zkoušku. Krejča seděl za stolkem na své židli a mě posadil na takové staré kanape, nevím, čím to bylo vycpané, ale když si do toho člověk sedl, seděl prakticky na zemi. A tak jsem tam tak seděla a vzhlížela k němu zespoda…, on na mě zase shlížel seshora a zeptal se mě, co bych jako chtěla hrát. Odpověděla jsem, že nevím, že to přece nezáleží na mně. A on mi tedy potom „seshora‘ udělil několik hostování. Hrála jsem například mámu Francka v Maryši, velkou příležitost jsem dostala i v záskoku za paní Scheinplflugovou, která onemocněla, zrovna když se měl hrát Gogolův Revizor, a já jsem ji pak zaskočila v roli Hejtmanky. Tehdy jsem to nastudovala snad už za týden, na zkoušky mi chodili pomáhat i Láďa Pešek s Janem Pivcem, ač nemuseli, protože oni už to měli dávno nastudované. Oba to byli vynikající herci i kolegové, ráda na ně vzpomínám.

Ladislav Pešek byl prý ve své době hodně divoký?
No ano, byl takový temperamentnější. Ke mně ale vždy ve vší slušnosti.

A pan Pivec?
Ten se ke mně choval moc hezky, hrála jsem s ním několikrát. Dokonce mám od něj schované i nějaké dopisy. V Národním divadle jsem poznala spoustu krásných a zajímavých lidí, s některými jsem si dopisovala až do jejich smrti. Ráda bych ještě vzpomenula i na Zdeňka Štěpánka, hereckého mistra, se kterým jsem měla také to štěstí si několikrát zahrát.

Poznala jste zde nejen krásné lidi, ale vytvořila i krásné role. Vzpomeňte na vaše nejoblíbenější.
To bych vzpomínala dlouho. Všechny role byly krásné. Kordula ve Strakonickém dudákovi, Klásková v Lucerně, hrála jsem i pannu Čipernou ve Veselých paničkách windsorských… těch krásných rolí bylo opravdu hodně. Ve Zlaté kapličce jsem pak ještě hostovala i chvíli po odchodu do důchodu. Dostala jsem v té době dostala ještě i nabídku na hostování z mosteckého divadla, kde jsem hrála Babičku od Boženy Němcové, to byla nádherná role. A pak si mě pozvali také k Wolkrům (dnes Divadlo v Dlouhé, pozn.) a tam jsem také hrála Babičku. Hostovala jsem i v několika inscenacích v divadle v Mladé Boleslavi. Tato oblastní divadla mají něco do sebe. Takovou zvláštní, kouzelnou atmosféru.   

pivec

s Janem Pivcem ve Veselých paničkách windsorských

Kromě divadla bychom měly zmínit také vaši pedagogickou činnost. V roce 1952 jste začala učit na DAMU, v 70. a 80. letech jste byla docentkou a proděkankou. Kdo byli vašimi studenty?
Samá známá jména. Například Hanička Maciuchová, Dana Kolářová, Jaroslav Satoranský, Jiří Lábus, předčasně zesnulí Petr Svojtka anebo Jiří Hrzán, těch je velká škoda. Výuku na DAMU jsem ukončila s odchodem do důchodu, ale ještě chvíli jsem se věnovala studentům na pražské konzervatoři.

Dokáže se už při výuce rozpoznat budoucí výrazná herecká osobnost, mimořádný talent?
Talent, co je to talent? Především nebát se vystoupit na veřejnosti, mít fantazii, představivost, samozřejmě mít paměť, být osobitý. Ti, kdo jsou osobití, ti se uplatní. Je také řada těch, kteří zmizeli a já ani nevím, co s nimi dneska je.

Vy jste se uplatnila. A to nejen na divadelních prknech, ale také ve filmové a televizní tvorbě. Jaká byla vaše první filmová role?
To byla postava Toničky, kterou jsem dostala v roce 1956 od svého spolužáka, režiséra Jaromíra Pleskota ve filmu Robinsonka. Hned potom jsem hrála menší roli bufetářky ve filmu Florenc 13.30 nebo malinkou roli zpívající prodavačky v Králi Šumavy, úplně na konci.

Král Šumavy je dnes hodně diskutovaný, kontroverzní film, který má spoustu příznivců i řadu odpůrců. Pomiňme ale jeho politický podtext, mě by spíš zajímalo prostředí, ve kterém se film natáčel. To bylo opravdu v pohraničí?  
Ano, ten film se točil opravdu v pohraničí, byly to autentické záběry, včetně těch starých baráků. A mě na tu Šumavu dopravovali z Prahy takovou starou rachotinou, že jsem si kolikrát myslela, že ani nedojedeme. Vím, že jsou na ten film různé názory, ale herecké výkony všech představitelů byly výborné.

Pojďme od politického filmu k filmu oscarovému. Víte, který mám na mysli?
Samozřejmě. Ostře sledované vlaky. Tam jsem dostala pěknou roli, manželku přednosty stanice. Na roli v tomto filmu jsem opravdu pyšná. Víte, někdo může namítat, proč jsem nebrala jenom takové role, ale i ty poplatné době. Těžko však dnes budu někomu vysvětlovat, že uživit sama v té době dvě děti nebylo nijak jednoduché.

Paní Havelková, tušili jste tehdy někdo z vás, že tento film dostane tak významné ocenění?
To jistě ne. Režisér Menzel byl tehdy ještě takový klučíček, strašně mladý a milý, stejně jako Vašík Neckář. Prostě se ten film přihlásil a podařilo se. Byla to tehdy velká událost.

Hrála jste i v řadě jiných skvělých filmů, za všechny vzpomeňme snímek Václava Kršky Osení nebo film Karla Kachyni Noc nevěsty, či známý muzikál Ladislava Rychmana Starci na chmelu.
Od filmu ale přejděme k televizi, médiu, které vám formou televizních seriálů, pohádek i povídek poskytlo nevyčíslitelný počet rolí tetiček, sudiček, ale i zralých žen a babiček.
Televize byla ke mně velmi štědrá, to je pravda.

Svého času trhal rekordy ve sledovanosti seriál z roku 1975 Nejmladší z rodu Hamrů. Mimochodem dnes také hodně diskutovatelný seriál. Tam jste dostala velkou hereckou příležitost.
To byla krásná a velká role. Hrála jsem tam vlastně ženu od středního věku až po smrt, protože úplně v závěru umírám. Maskéři odvedli opravdu dobrou práci. A pokud se někomu ten seriál příčí, ať se na něj nedívá. Taková byla doba a herci jsou od toho, aby hráli.

hamr

statkářka z rodu Hamrů

Mně jste se moc líbila v Tajemství proutěného košíku.
Děkuji. V tomto seriálu dokázala režisérka Markéta Zinnerová krásně a s citem zachytit vztahy mezi rodiči, prarodiči a dětmi. To se hrálo dobře a vlastně samo. Ani nevím, co dnes Miriam dělá. (Klárka, pozn. red.)

klarka

laskavá babička v Tajemství proutěného košíku

Už hraje méně, ale stále má hodně příležitostí v dabingu.
To je škoda, že hraje méně, to byla velmi talentovaná holčička.

Pani Havelková, a co když se řekne: Byli jednou dva písaři.
To jsem byla přešťastná, když mi v tom nabídli účinkování. Ve skvělém hereckém obsazení v čele s Miroslavem Horníčkem a Jiřím Sovákem. Ten byl neuvěřitelný! On byl velký vypravěč a vždy, když se muselo někde na něco čekat, tak se vytvořila skupinka a Sovák v ní samozřejmě nemohl chybět. Vymýšlel si neuvěřitelné věci a my jsme se smáli od rána do večera.

hornicek

s Miroslavem Horníčkem / Byli jednou dva písaři

Jak už bylo zmíněno, televize vám poskytla řadu příležitostí. V paměti diváků jste často zapsána rolemi hodných babiček a sudiček. Máte ráda pohádky?
To víte, že mám, kdo by neměl. Moc ráda jsem je hrála.

babic

rolí pohádkových babiček bylo bezpočet

Věříte, že si vás vůbec nedokážu představit v záporné roli?
Ale ano, i taková role byla. Třeba v jednom díle seriálu Nemocnice na kraji města jsem hrála advokátku, ne zrovna kladnou roli, anebo v seriálu Byl jednou jeden dům mám scénu s Karlem Högerem, která také není příliš kladná. Ale asi nejvýraznější byla moje role v jedné bakalářské povídce, kde jsem hrála sousedku mladých manželů, kteří nemohli mít děti a já tam té jejich adoptované holčičce říkám: ,Ty nejsi jejich holčička, oni si tě vzali za vlastní.‘ A to se mi pak třeba i přihodilo, že jsem šla do restaurace na oběd a vrchní mi povídá: ,Jak jste to mohla udělat, paní Havelková?“

Vy byste to ale nikdy neudělala, protože děti máte ráda. A děti mají zase rády vás. Léta jste moderovala televizní pásmo pro malé diváky Kouzelnou školku a Kuřátka.
Kuřátka byla první, to bylo povídání u stolu a pak se z toho udělala Kouzelná školka. Byla to hezká práce, děti jsou vděčné publikum.

ku

Poznávaly vás děti na ulici?
To víte, že poznávaly. V tramvaji, v metru, na ulici, všude. To se třeba stalo, že jsem zachytila takový ten nesmělý a zvídavý pohled dítěte, podívala jsem se na ně, ono se otočilo zpět a za chvilku se podívalo znovu. Tak jsem mu zamávala a někdy i řekla: ,Ahoj, známe se, viď?‘ ,Ano,‘ odpovědělo.  Anebo jednou ke mně přišla jedna malá slečna a přinesla mi bonbón, celý urousaný, ulepený, ale chtěla mi udělat radost.

To je milé. A co vaše vlastní děti, tedy spíše vnoučata. Máte čtyři viďte?
Ne, už jich mám pět. Od dcery Daniely mám Honzu a syn Ondra, ten mi dal hned čtyři vnoučata. Terezku, Vojtu, Rozárku a Marečka. A ještě jedno dítě mám. Přes arcibiskupskou diecézi jsem na dálku adoptovala chlapce z Ugandy. Je to už moje druhá adopce. Ten první chlapec se s rodinou někam odstěhoval, tak jsem přijala dalšího. Je to poloviční sirotek, jmenuje se Regan a do školy chodí asi čtvrtý rok. Píše mi pravidelně dopisy a jedna moje známá mi je překládá.

Tak ho od nás moc pozdravujte.
Na závěr vám položím takovou úplně obyčejnou otázku. Těšíte se na Vánoce a na pohádky?

Těším. Vánoce mám moc ráda, protože vždycky se sejdeme celá rodina pohromadě, a já jsem moc ráda se svojí rodinou. A pohádky samozřejmě sleduji. Člověk si rád zavzpomíná.

Já vám přeji, ať prožijete v kruhu rodiny šťastné a spokojené Vánoce a ať Vám zdravíčko ještě hodně dlouho slouží.
Děkuji. I já přeji všem krásné Vánoce a buďte na sebe hodní.

spejskem

A na úplný závěr si dáme ještě „kousek pohádky“.
Když už budou ty Vánoce :)

Libuše Havelková a Jiří Císler v úryvku z pohádky Perníkový dědek z roku 1983

foto: archiv Libuše Havelkové a autor

Přečtěte si také:

   
14.12.2012 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [62] cibulicka [*]

    Nádherně napsané,vynikající herečka.

    superkarma: 0 21.12.2012, 22:51:21
  2. [61] Saritka [*]

    Vynikající herečka Sml59

    superkarma: 0 16.12.2012, 14:09:56

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [60] kapkamore [*]

    Libušku mám moc ráda, a díky za její role, jsou superSml67

    superkarma: 0 15.12.2012, 20:35:02
  2. avatar
    [59] HankaPU [*]

    Stále milá paní Havelková, s kouzelným hlasem a úsměvem. Prostě pohádková babička.Sml25

    superkarma: 0 14.12.2012, 23:35:21
  3. avatar
    [58] saruz [*]

    Paní Havelková je moc milá, děkuji za krásný rozhovor. Sml22

    superkarma: 0 14.12.2012, 23:08:38
  4. avatar
    [57] vodfon, kolie [*]

    skvělá herečkaSml59

    superkarma: 0 14.12.2012, 23:01:59
  5. avatar
    [56] arminka [*]

    Sml16opravdu výborná herečka a supr rozhovor s ní Sml67

    superkarma: 0 14.12.2012, 22:40:36
  6. avatar
    [55] ekleinovka [*]

    Opět velmi vydařené,paní Havelková je úžasná, milá, upřímná paní.Na svůj věk je obdivuhodnáSml67

    superkarma: 0 14.12.2012, 20:42:01
  7. [54] Milanka [*]

    Výborná herečka, a mluví krásnou češtinou, mladší herci by se od ní mohli učit.

    superkarma: 0 14.12.2012, 20:31:59
  8. [53] free [*]

    Paní Havelková se mi vždycky líbila.

    superkarma: 0 14.12.2012, 20:03:02
  9. avatar
    [52] tajnostii [*]

    Dobré herecké výkonySml22

    superkarma: 0 14.12.2012, 18:31:20
  10. avatar
    [51] daska59 [*]

    Sympatická herečka s moc milým úsměvem. A na tu barevnou baterku si pamatuji, taky jsme ji měli doma Sml59

    superkarma: 0 14.12.2012, 18:21:00
  11. avatar
    [50] Jitullinka [*]

    Moc pěkný rozhovor. Sml59 Díky za něj.

    Paní Havelkovou mám ráda, na svůj věk vypadá skvěle...přeji hlavně pevné zdraví!

    superkarma: 0 14.12.2012, 18:03:06
  12. avatar
    [49] ladouch [*]

    Hezký předvánoční rozhovor s milou a příjemnou paní herečkou.Sml58Sml58

    superkarma: 0 14.12.2012, 18:01:35
  13. [48] PEPI11 [*]

    Moc pěkný rozhovor. Velmi upřímný, myslím zatím nejlepší z těch již uvedených s herečkami. Paní Havelková je moc milá paní , a hraje srdcem , nic nepřehrává. Člověk ji uvěří vše, co zahraje. Díky.Sml79Sml59

    superkarma: 0 14.12.2012, 17:31:13
  14. [47] Roland [*]

    Moc milá paní.

    superkarma: 0 14.12.2012, 15:56:24
  15. [46] jerenika [*]

    Sympatická, laskavá paní, u mě velmi oblíbená..

    superkarma: 0 14.12.2012, 15:39:15
  16. [45] dadma [*]

    Paní Havelkovou mám moc ráda.Je to milá paní a skvělá herečka.Mám ráda její hlas.Přeji jí hodně zdravíčka a pohodu v kruhu rodinném.

    superkarma: 0 14.12.2012, 15:10:34
  17. [44] iřka [*]

    Paní Havelkové přeji hlavně ať slouží zdravíčko, pohodu a spokojenost. Na každý její film,seriál-teď zrovna opakují Nejmladší z rodu Hamrů se moc ráda vždy znovu podívám.A pohádky? Kdopak z nás by si nepřál takovou pohádkou babičku. Já bych takovou babi přála všem dětem na celém světě.

    superkarma: 0 14.12.2012, 14:16:48
  18. [43] martina74 [*]

    Moc hezký rozhovor.

    superkarma: 0 14.12.2012, 14:08:39
  19. avatar
    [42] tajnostii [*]

    Hezký rozhovorSml22

    superkarma: 0 14.12.2012, 14:02:26
  20. [41] Jala [*]

    Opět super rozhovor!

    Ty ostatně, Saši, ani jiné dělat neumíšSml59!

    superkarma: 0 14.12.2012, 13:39:27
  21. avatar
    [40] enka1 [*]

    Sml67Ani jsem ty krutý začátky netušila

    superkarma: 0 14.12.2012, 13:27:18
  22. [39] Alexandra Stušková [*]

    Děkujeme vám Sml16

    superkarma: 0 14.12.2012, 12:58:00
  23. avatar
    [38] gerda [*]

    Celý rozhovor jsem si s chutí přečetla a hned na začátku mě šokoval věk paní Havelkové. Jsem moc ráda, že je v dobré kondici a přeju jí hodně dalších let, aby se mohla radovat ze své rodiny dál. A ten pejsek je moc milýSml67

    superkarma: 0 14.12.2012, 12:17:10
  24. avatar
    [37] xx-b [*]

    tuto herečku úplně zbožňuji!!! Sml9 je naprosto úžasná a připadá mi, jako kdyby skutečně přišla z pohádky Sml22

    superkarma: 0 14.12.2012, 12:14:05
  25. avatar
    [36] Hanula [*]

    Sml16potkala jsem se s ní jednou v lázních - už tenkrát vypadala jako pohádková babička...

    superkarma: 0 14.12.2012, 11:59:49
  26. [35] doginka [*]

    Vždy jsem jí měla ráda. Moc Sml67pěkný rozhovor

    superkarma: 0 14.12.2012, 11:44:25
  27. [34] musilovahana [*]

    Na pohádkové babičky se hodí.

    superkarma: 0 14.12.2012, 11:23:16
  28. avatar
    [33] Judo [*]

    pěkný rozhovor -výborná herečkaSml67Sml67Sml67

    superkarma: 0 14.12.2012, 10:51:32
  29. avatar
    [32] selinka [*]

    Laskavost z ní přímo vyzařuje, takovou babičku by chtěl asi každý Sml22

    superkarma: 0 14.12.2012, 10:43:34
  30. [31] jija [*]

    Sašo Sml67, opět skvělý rozhovor

    superkarma: 0 14.12.2012, 10:36:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme