Krásný pohádkový den, milé inspirativní ženy-in, psaní je moje velká radost a ani pohádky mi neunikly..." píše čtenářka Jitulenka a posílá k dnešnímu tématu hned čtyři pohádky! Toto je třetí z nich...

Třetí pohádka čtenářky Jitulenky k dnešnímu tématu...

Pohádka o kočičce, která neměla ráda mlíčko

Byla jednou jedna kočička a ta neměla ráda mlíčko. Maminka jí vždycky říkala: „Mlíčko musí každá kočička pít, aby byla obratná, šikovná a plná síly. Když ho nebudeš pít, tak onemocníš a budeš slábnout a slábnout, až si nakonec vůbec nebudeš moct hrát s ostatními kočičkami."

Ale naše kočička si nedala říct a pořád mlíčko odmítala a říkala mamince, že je mlíčko moc studené, a když ho maminka ohřála, tak se kočička rozplakala, že je zase moc horké, a tak pořád zlobila svoji maminku a ta jí musela vařit jen taková jídla, na která měla kočička zrovna chuť. Ale to nebylo všechno! Kočička byla tak mlsná, že chodila tajně do komory, a packou vylízávala mamince povidla, med a marmeládu. Maminka se divila, kam se to všechno ztrácí, ale nenapadlo ji, že by to mohla dělat její kočička.

Až jednou... Maminka opět nabízela své kočičce mlíčko, ale ta jen ohrnula nosánek: „Fuj! Mléko!" Ale jen to dořekla, zabolel ji zoubek. A hned další a pak ještě jeden.

„Áááááu! Mňáááu! To bolí!"

„Ukaž, já se ti na to podívám", povídá maminka a skutečně už se dívala kočičce do pusy. To, co tam uviděla, ji pořádně vylekalo: tři zoubky měly veliký kaz. Ale nebyly to jen tak obyčejné kazy - jeden byl kaz Povidlový, druhý kaz Medový a ten třetí kaz Marmeládový. Co teď? Kočička plakala, ale maminka si začala honem vzpomínat na svoji babičku, která říkávala, že nejlepší na vyhnání zubních kazů je obyčejné mléko. Jenže to kočička nechtěla.

„Tak to tě ty zoubky už budou bolet pořád!" zlobila se maminka.

„Ale nebudou", mínila kočička a jen co se maminka otočila, tajně vklouzla do komory na mlsoty. Ale to neměla dělat! Všechny tři kazy se na ni náramně rozzlobily a začaly naráz schválně rýpat a šťourat kočičce do zoubků, a ta se rozkřičela na plné kolo, komora nekomora: „Pomóóóc! Maminko! Mňau! To bolí! To tolik bolí! Mňaaauuu!"

Maminka hned přiběhla a nestačila se divit, jak to, že je kočička v komoře. Ani se nemusela ptát, co tam dělá, kočička měla ještě tlapičku od povidel a taky poloprázdná sklenice byla otevřená.

„Maminko, odpusť mi to, já už nebudu chodit mlsat do komory, a nebudu si vybírat v jídle, a budu pít mlíčko... Jen ať mne ty zoubky už přestanou bolet..."

„Sliby - chyby", povídá maminka, „ukaž, jak umíš pít mléko, a pak se uvidí." A podala kočičce sklenici mléka. Kočička si jen tak trošku mlíčka lízla... a zjistila, že je vlastně docela dobré. Ona ho dřív totiž ani neochutnala. Napila se tedy víc, a pak ještě trochu a sklenice byla prázdná. Zubní kazy se začaly ošívat - oni totiž mléko vůbec nemají rádi. Jakmile uviděly, že maminka nalévá kočičce druhou sklenici mlíčka, nevydržely to a utekly. Budou chodit po světě a hledat jiné kočičky nebo děti, které nechtějí pít mléko a rády mlsají, aby je potrápily i na jejich zoubkách.

K naší kočičce se už ale nikdy nevrátily, protože ta každý den vypila nejméně dvě sklenice mléka.

Jitulenka

Pozn. red.: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Pohádková středa

o víle voněncePošlete mi svou originální pohádku!

Každá maminka jednou vymyslela svém dítěti pohádku a vyprávěla m ji před spaním, neříkejte mi, že ne. Tomu nevěřím. Nemusí to být zrovna vrchol literární tvorby, ale hoďte svou pohádku na papír (naťukejte ji do počítače) a zašlete mi ji jako příspěvek k dnešnímu (středa 27. 10. 2010) tématu! A pokud skutečně nemáte pohádku vlastní, pošlete originální pohádku, kterou vám vyprávěla mamink či babička, když jste sama byla dítětem.Pro dvě z vás, které přispějí, tu má připravenou novinku Nakladatelství XYZ, krásnou pohádkovou knížku O víle Voněnce od herečky Nely Boudové. Příspěvky posílejte do redakční pošty...

 

Reklama