Přečtěte si a ohodnoťte příběh ze soutěže Podzimní romantika! Pravidla soutěže najdete zde: Soutěž: Podzimní romantika.

Tento příběh a obrázek nám poslala lelica:

S Matějem jsme se znali od střední školy. Chodil o dva ročníky výše. Trávili jsme spolu hodně času a byli jsme takovou typickou studentskou láskou.Všichni se domnívali, že patříme k sobě a že spolu budeme sdílet i léta budoucí.

Osud nám však životy přece jen trochu zamotal. Vinou pomluv a zlých jazyků jsme se po dvou letech rozešli.

On si v zápětí našel jinou, mou nejlepší kamarádku. Jak jsem zjistila právě od ní měl ony „ zaručené informace o tom jak a s kým  jej podvádím. Viola si jej omotala kolem prstu. Já si pobrečela, ale život šel dál.

Začala jsem pracovat jako úřednice v malé firmě. Brzy jsem navázala vztah s kolegou. Nebyla to sice láska „ až za hrob“ jako tomu bylo s Matějem. Byl spolehlivý a měl mě rád. Po roce jsme se vzali. Po dalších 3 letech jsme si koupili malý domek za městem. Jen jediné se nám nedařilo, neměli jsme dítě. Zkoušela jsem nejrůznější způsoby léčby, ale nic nezabíralo. V našem pěkném domě bylo útulno, ale chyběl zde dětský pláč. Když jsem konečně otěhotněla, naše radost neměla konce. Bohužel trvala jen krátce.V sychravých podzimních dnech jsem uklouzla na spadaném listí. Hned jsem ucítila bolest v břiše, odvezla mně záchranka a o dítě jsem přišla. Viditelně pak ochladl náš vztah. Můj muž Tomáš se mi snažil vyhýbat, začal chodit z práce pozdě, občas přišel opilý. A po čase se stávalo, že nepřišel vůbec. Vydržela jsem tento způsob života téměř rok. Pak jsem dala Tomovi ultimátum a on ode mně odešel.

V této nelehké době jsem potkala svou bývalou studentskou lásku – Matěje. Moje kamarádka s ním dlouho nevydržela. Brzy si našla náhradu. Matěj si založil vlastní firmu a tak více pracoval než se sháněl partnerku. Také byl pracovně nějaký čas v cizině. Až po několika letech se vlastně dozvěděl, jak tomu tenkrát bylo. Já nikoho neměla a nikdy jsem mu nebyla nevěrná. Když jsme se sešli, tak nechyběla ani nějaká ta slzička. Zjistila jsem, že k němu pořád cítím náklonnost. Oba jsme byli dospělí navíc poznamenáni nevydařenými vztahy a oba jsme po lásce a něžnostech tolik toužili. Scházeli jsme se, chodívali na procházky. Po čase jsem jej pozvala k sobě. Hodně mi pomohl s domem a já mu na oplátku začala vést účetnictví. Po nějaké době Matěj prodal byt a nastěhoval se ke mně. Zatím jsme spolu žili jen jak se říká na „psí knížku“. Tušila jsem, že můj patrner touží po dítěti, oba jsme měli přes 30, tudíž nejvyšší čas založit rodinu.

V tom pracovním nasazení jsem se přestala pozorovat, počítat dny, kdy by bylo vhodné počít...

Opět tu byl podzim.Tentokrát se plískanice nekonaly, venku bylo zlatavé babí léto a my s Matějem sklízeli jablka do malého altánku na zahradě. Cítila jsem se nějak zvláštně, zdálo se mi, že je svět v jednom kole. Závrať mně přepadla zcela nečekaně, že jsem se musela přidržet bedýnek. Jsem ženská, tak jsem téměř stoprocentně poznala, co se mnou je.

„Čekám dítě!!!“ vykřikl můj vnitřní hlas. A když přišel Matěj ze zahrady, kde shraboval listí, podávala jsem mu  v ošatce 3 nejkrásnější jablka z celé zahrady. Překvapeně na ně zíral. Já neřekla nic, jen ukázala na sebe a na něj.

„A pro koho máme to třetí?“ opáčil. Jen jsem se pousmála a políbila jej. Pochopil hned a v očích měl slzy.

Na tento podzim nikdy v životě nezapomeneme. Přinesl nám „ovoce“ naší lásky... 

TUDY zpět na výpis příspěvků!

Reklama