Možná jste přesvědčeny, že nic takového rozhodně oblíbeného nemáte. Ale co takový adaptogen vlastně je? Tyto látky (jinak nazývané i biostimulátory, tonika apod.) mají tu úžasnou schopnost, že posilují odolnost organismu, zvyšují jeho výkonnost a pomáhají zvládat jedinci nadměrnou zátěž nejrůznějšího původu. Mezi nejznámější přírodní adaptogeny patří např. ženšen pravý, jinan dvoulaločný neboli gingko biloba, třapatka čili echinacea purpurea a mnoho dalších úžasných rostlin, které lidstvo používá odnepaměti. Za kolébku užívání nejrůznějších tonik v léčbě a prevenci mnoha chorob se považuje Čína.

 

Jak působí

Tonika zlepšují celkovou tělesnou kondici. Pozitivně působí na buňky, tkáně, nervovou soustavu a látkovou výměnu. Dalším přínosem jejich pravidelného užívání je fakt, že zpomalují degenerativní procesy v těle a napomáhají k urychlování léčebných procesů (např. tlumí záněty). Velkým pozitivem přírodních adaptogenů je, že v případě jejich dlouhodobé a každodenní aplikace nedochází ke snižování jejich účinnosti, a ani ke vzniku závislosti.

Biostimulátory u zdravých jedinců zvyšují fyzickou a psychickou kondici, což se pozitivně projevuje především při zvýšené tělesné a duševní námaze. Máte-li tedy velmi náročné zaměstnání vyžadující například zvýšené dlouhodobé soustředění, nebo pracujete v dlouhých nočních směnách, zauvažujte o nějakém osvědčeném přírodním pomocníkovi. Tajemstvím už v současné době nejsou zahraniční výzkumy prováděné na vojácích, kdy jim adaptogeny pomáhaly udržovat zvýšenou pozornost v bojové pohotovosti.

Další skutečností, kterou nelze nezmínit, je, že adaptogeny stimulují tvorbu tzv. interferonů. Ty jsou velmi jednoduše řečeno významným faktorem v imunitních pochodech v organismu. Zásadně ovlivňují například průběh virových infekcí, ve vědeckých kuloárech se vedou diskuze o jejich významu v boji proti zhoubnému bujení, jež údajně dokážou zpomalit.

 

Příklady působení některých adaptogenů

Ženšen pravý - se v celosvětovém měřítku jednoznačně považuje na nejznámější a nejvýznamnější biostimulátor, v čínských historických pramenech dokonce nalezneme zmínku o vyslání tří tisíc pěšáků císařem Shoangthe, kteří měli za úkol hledat divoce rostoucí ženšen. Ti, kdo se vrátili bez rostliny, byli popraveni. To vše se odehrálo v roce 221 př. n. l.! A proč to všechno? Kořen je velmi ceněn pro své komplexní účinky na organismus. Povzbuzuje centrální nervovou soustavu, zvyšuje imunitu a upravuje narušené funkce jednotlivých orgánů, mimo jiné také díky tomu, že zlepšuje krevní oběh a napomáhá zásobování orgánů krví. Díky svým vlastnostem tedy logicky přispívá k dobrému zdravotnímu stavu a urychluje rekonvalescenci. Předepisuje se také při anémii, tělesné vyčerpanosti, má protistresový efekt, zlepšuje činnost mozku, pozitivně působí na paměť a schopnost učení. V Asii se tradičně ordinuje starším osobám pro posílení sexuálních funkcí. Vhodný je především pro muže nad 40 let věku, není příliš vhodný pro děti a dokonce ani pro ženy (zvláště těhotné, kojící, ženy před menopauzou). Bylina si však žádá dlouhodobější užívání, krátkodobá medikace má údajně některé nežádoucí účinky (bolesti hlavy, nevolnost, podrážděnost). Ženšen pravý (existuje více druhů) je v současné době zapsán do Červené knihy ohrožených rostlin, neboť má díky velmi specifickým vegetačním nárokům stale menší a menší šanci na přežití.

 

Třapatka, známější jako echinacea - je v současné době poměrně populární. Třapatku pro léčbu chorob objevili severoameričtí indiáni (kteří ostatně úspěšně používali i jistý druh ženšenu), od nich to pak doslova okoukali kolonisté z Evropy. Ti jí léčili a urychlovali a zmírňovali průběh nejrůznějších virových a bakteriálních infekcí. Pomáhala jim přežít za extrémních teplot, účinkovala při hadím kousnutí a poštípání hmyzem,  dokonce hojila nejrůznější ekzémy. Echinacea totiž obsahuje látky, jež posilují imunitu organismu. Výtažky z rostliny podobně jako u ženšenu podporují zvýšenou produkci interferonů.

 

Schizandra čínská neboli klanopraška - není zas tak mediálně známou hvězdou léčitelského nebe, to jí ale v žádném případě neubírá na účinnosti. Klanopraška proslula na Dálném východě svojí schopností zdolávat únavu a vysílení. Hrst sušených plodů umožňovalo jistému kmeni dosahovat vynikajících výsledků při lovu. Ruští lovci zase tradičně popíjeli čaj z listů, plodů a kořene. Schizandra má kromě svých prokazatelných účinků na imunitní systém a na dobré fungováni organismu ještě specifický význam pro zrak krátkozrakých jedinců, kdy dlouhodobé užívaní nálevu z bobulí zlepšuje zrakovou ostrost (a to i u astigmatismu).

Zdroj: Jablonský, I., Bajer, J., Praha: Grada Publishing, 2007

 

 

 

Tak co, milé ženy-in, máte i vy nějaký oblíbený adaptogen?

Reklama