Přemýšlela jsem o Vašem článku z minulého týdne a dospěla jsem k jednoznačnému závěru, že nejdůležitější pro výdrž v uskutečňování jakýchkoli předsevzetí jsou správné motivy. Musí být pro dotyčného velmi pádné, aby vytrval a jeho pevná vůle neupadla v pokušení při první nástraze. Mám kamaráda, který před dvěma lety cestou z našeho silvestrovského posezení típl cigaretu se slovy, že tahle byla poslední. Brali jsme to všichni s lehkým úsměvem na rtech jako dobrý vtípek. Vojta byl náruživý kuřák, schopný si dokonce  vlastnoručně balit tabákové šulánky a ještě mít radost z dobře vykonané práce.

 

Sešli jsme se za tři týdny na mysliveckém plese a Vojta k mému velkému překvapení neodcházel s ostatními kuřáky vyfukovat obláčky do vestibulu. Nekouřil ani na jaře, odolával pokušením na společné dovolené na Makarské, nezapálí si ani nyní. Vylezlo z něj, že tehdy před dvěma lety navštívil kardiologa, měl nějaké nálezy a prostě si řekl dost. Teď počítá kamarádům kuřákům, kolik ročně ušetří – není to zanedbatelná suma. Má můj obdiv.

 

Moje padesátiletá kolegyně léta bojovala s nadbytečnými kily a trápila se svým zpackaným životem tak, že skončila v ambulantní péči psychiatra. To byl přelom, protože při boji s depresí se začala zabývat věcmi, které ji opravdu zaujaly, našla sílu i skoncovat s přejídáním a sezením na zadku a litováním se. Chodí na procházky, jí pravidelně malé porce, maluje na hedvábí, snaží se chodit mezi lidi a za rok má dole přes dvacet kilo. Jejím motivem bylo začít žít jinak než dosud a dát životu smysluplnou náplň.

 

Dnes jsem se zasmála, když mi dcera našich známých, pracující v Irsku, vyprávěla, že asi zbankrotuje, protože svému obéznímu invalidnímu otci nabídla, že pokud bude chodit tři procházkové okruhy denně, dá mu každý den 5 euro. Táta, který celé dny tráví v poloze ležmo u televize a jeho nejdelší cesta je od kanape k lednici, se toho chytl a od Štědrého dne okruhy chodí. Taky motiv, ne?

 

Já se teď musím snažit , aby mi za dva týdny na plese slušely nové šaty na ramínka a taky chci daleko míň utrácet za jídlo – kupovat míň pečiva, aby se nevyhazovalo, maso na přesný počet porcí, abychom se nepřejídali, a budu víc chodit pěšky, jednak kvůli zdraví a taky z ohledem na cenu benzínu a zamořování životního prostředí. Nevím, jak pevné jsou ty mé motivy – ale ty dva týdny jsou reálné. Předem jsem zavrhla nápad, že nebudu denně hodiny vysedávat u počítače a budu se věnovat třeba četbě nebo angličtině. Bylo by krásné číst Harryho Pottera v originále nebo rozumět Euronews bez problémů, ale…

 

Přeji všem, kteří si předsevzetí dávají, aby našli správné pohnutky svého konání a dařilo se jim vše uskutečnit.

Pohodový rok 2008 přeje všem reditelka.


 Děkujeme  a také přejeme krásný a úspěšný rok 2008.

Reklama