Pustila jsem si počítač a začala v klidu snídat. Ranní káva (bez ní bych nefungovala celý den) voněla na stolku a já pomalu ukusovala pořádný krajíc chleba... Proklikávala jsem se maily, občas se protáhla, lokla kávy, zakousla se do chleba. Zírala jsem ospalýma očima na monitor, když jsem zaznamenala tu opožděnou informaci mého, ještě spícího mozku: Ten tvůj chleba se ale divně hýbe...  Přestala jsem kousat a pohledem pomalu sjela na chléb ležící vedle mě. Fakt se hýbal ... má snídaně byla prostě v pohybu.

Oči mi málem vypadly z důlků. Co to sakra je? Ten chleba se ale vlní... Žaludek se mi zhoupl ve chvíli poznání. Mravenci, desítky mravenců dělaly mému chlebu oblohu, kterou já tak spokojeně pojídala...

Okamžitě (tedy skoro :-) ) jsem se začala pídit po nějakých informacích, ze kterých bych zjistila, jak se těchto vetřelců zbavit. Při čtení odborné literatury mi ale sklapla čelist. V plném rozsahu mi došlo, že zničit a vyhubit tyto rezaté nájezdníky nebude vůbec jednoduché.


O výsledky mého studia se s vámi ale ráda podělím. I když bych vám to samozřejmě nepřála, možná některým z vás přijdou mé poznatky vhod.

 

Faraoni jsou všežravci, potvrdí to každý, kdo měl tu čest sdílet s nimi bydlení. Pochutnají si na masu, džemu, pečivu. Bílkovinnou potravu mají však nejraději.

V opatřování potravy jsou neuvěřitelně organizovaní. Najde-li některá z dělnic potravu, kterou nemůže sama unést, vezme vzorek a spěchá zpět do hnízda. Cestu přitom označí feromonovou stopou – vodítko pro další dělnice. Pokud je i pro ně potrava zajímavá, vezmou opět její část a při cestě zpět přidají k existující pachové stopě vlastní feromonovou stopu. Takže čím více dělnic se vrací zpět s potravou, tím je stopa silnější, a tím více dělnic se po ní vydá.

Naopak zjistí-li dělnice, že zdroj potravy došel, přestává cestu značit, a pachová stopa tak pomalu vymizí.  

 

Jako své hnízdo používají různé štěrbiny, spáry, škvíry. (My jsme našli obrovské hnízdo v rohu místnosti, pod kobercem).

Mohou však být i hluboko ve zdi, v nábytku, pod různým obložením... V podstatě se dá říci, že ohledně uhnízdění nejsou nároční, využijí každý malý prostor, a pokud se přemnoží, máte je skutečně v celém bytě. Včetně vlhkých míst, jako je koupelna.

Za zmínku stojí, že svá hnízda stěhují podle zdroje potravy. Pokud jste objevili a vyhubili hnízdo, nespoléhejte na to, že už v bytě jiné nemáte.

 

Odborníci pro úspěšné hubení doporučují tzv. opožděný efekt. Dělnice nanosí do hnízda jed, který účinkuje až po nějakém čase, a stihne se tak rozšířit mezi ostatní jedince. Díky opožděnému efektu se  předejde tomu, že dělnice uhyne dříve, než-li donese ampule do hnízda.

K potlačování mravenců farao se často používá methopren, který se podává v návnadách. Zastavuje vývoj nové generace larev a snižuje plodnost samiček. Starší dělnice postupně hynou a kolonie postupně zaniká. Nevýhodou je však pomalé působení.

Dalším oblíbeným jedem je sulfonamid, který zastavuje buněčné dýchání zejména u svalových buněk. Zde je opět důležitý opožděný efekt.

Nejúčinnější je návnady zabalit do kousku potravy, která se rozmístí po celém bytě.

 

Jako jakési „nouzové“ řešení, než k vám zavítá deratizér, se doporučuje kypřící prášek, který je nutno rozsypat v malém množství po celém bytě, včetně všech cestiček mravenců.

 

POZOR! Faraoni mohou mechanickou cestou přenášet až neuvěřitelných šedesát druhů mikrobů a pochopitelně mohou být přenašeči závažných infekčních onemocnění!

 

Neotálejte proto v případě výskytu mravenců s objednáním deratizéra. Pokud máte malé děti, vězte, že pro ně je riziko nákazy obzvláště vysoké a nebezpečné!

 

My jsme zatím náš boj ještě nevyhráli. Leč - nevzdáváme se. Čelíme těmto obtížným nájemníkům vytrvale a s vervou a věříme, že to nakonec budeme my, kdo vyvěsí vítěznou vlajku.

 

Zdroj: National Geographic

Reklama