takhle pěkně si naběhla naše čtenářka s nickem Datura. Původní majitelé pískali a rodina Datury tancovala a zafincovala veškeré opravy v jejich bytě, jen aby měla klid. Takhle to dopadá, když podepíšeme nevýhodnou smlouvu

Dobré odpoledne, od mala jsem si přála bydlet v rodinném domě se zahradou. Po svatbě se mi sen splnil. Ale udělali jsme chybu, kterou bych už nikdy neopakovala. Koupili jsme dům a v kupní smlouvě byla podmínka, nechat dožít v domě původní majitele.

Dům byl patrový, oni žili v patře a přízemní byt pronajímali. Protože už měli pokročilý věk, navrhli jsme jim, aby se vyhnuli schodům, přízemní byt. A v tu ránu byl přízemní byt neobyvatelný. Takže jsme museli vyměnit podlahy, udělat novou elektřinu, vodu, zavést ústřední topení, vyměnit okna, vymalovat a teprve pak byli ochotní se přestěhovat.

Jenže pak zjistili, že by bylo dobré z prádelny udělat novou koupelnu. To už jsem skřípala zubama, ale co by člověk pro klid v domě neudělal, že jo. Žili u nás dalších 15 let. Nejdřív zemřel pán a paní nechtěla být sama, tak si ji k sobě vzala dcera a nám se opravdu hodně ulevilo.

Svůj byt jsme dávali do pořádku postupně a vlastně ho upravujeme dodnes. Jsem ráda, že jsme se nikdy nemusela stěhovat, zařizovali jsme prázdný byt, takže problém se zbytečnými krámy odpadnul. Zato teď, po 40. letech by asi bylo lepší vyhořet, protože manžel nechce vyhodit nic, co kdyby se to někdy hodilo.

Bezvadné bylo, když jezdil na montáže, to jsem měla na likvidaci klid a když už to bylo pryč, tak nemohl dělat.nic.

Zdraví Datura

Milá Daturo, to jste musela ten domek moc chtít, pokud jste přistoupila na tak nevýhodnou dohodu. Muselo vám být jasné, že toho můžou původní majitelé zneužít. Za dobrotu na žebrotu

Text nebyl redakčně upraven

 

Reklama