.

„Podle syna žijeme v bytě s chlapcem bez očí. Začínám tomu věřit,“ svěřuje se Eliška

Příběhy

„Podle syna žijeme v bytě s chlapcem bez očí. Začínám tomu věřit,“ svěřuje se Eliška

Někteří lidé mají dar vidění osob, které do našeho světa již nepatří. Řadí se mezi ně i děti. Opravdu ale mohou spatřit ty na druhém břehu? Nebo se jedná o výmysl bujné fantazie? Eliška je přesvědčená, že její syn komunikuje s někým ze záhrobí.

Eliška je svobodnou matkou, syna vychovává od jeho narození sama. Nedávno se přestěhovali do nového bytu ve staré zástavbě. Nový domov je nádherný a prostorný, takový, jaký vždy chtěla mít. Jenže se začalo dít něco, co mladá maminka nedokáže pochopit.

„Odstartovalo to chvilku poté, co jsem vybalila poslední krabici,“ začíná vyprávět Eliška. „Všimla jsem si, že si syn neustále s někým povídá. Nevěnovala jsem tomu velkou pozornost. Je to přeci dítě, říkala jsem si, ty to dělávají. Zbystřila jsem tehdy, když jsem chtěla zavřít dveře a on mi říkal, ať to nedělám, že ještě přijde Pepíček. Ptala jsem se, kdo to je. Odpověděl mi, že kamarád, se kterým si hraje. O jeho příteli jsem začínala slýchávat stále častěji.“ To ale nebylo vše, v jejich bytě se začaly dít i hodně zvláštní věci.

Nenechte si ujít:

boy„Začala se sama od sebe zapínat televize nebo rychlovarná konvice. Co mě ale nejvíc vyděsilo, když se zapnula myčka a nešla vypnout. Běžela dál i přes to, že jsem vypnula jističe.“ Eliška si nepřipouštěla, že by se mělo jednat o něco nadpřirozeného. Vždy se snažila o nějaké racionální vysvětlení. Její syn ji však donutil k zamyšlení, že by vše mohlo být jinak. Podle jeho slov má vše na svědomí Pepík. Chlapec od krve, který nemá oči, jak ho popsal.

„Syn marodil, tak jsem si ho vzala do postele. Najednou se probudil a plakal. Sedla jsem si a chtěla ho utišit. On měl natažené ruce k oknu. Řekla jsem mu, že jsem na druhé straně, ale on se jen otočil, kouknul se na mě a dál se díval směrem ven. Od toho večera čas od času syn stojí, pláče a kouká z okna. Neustále opakuje to samé, může za to Pepík.“ Eliška zvažuje, zdali vysněný domov opustit, nebo počkat, jestli z toho syn nevyroste. Ovšem neví, jak dlouho to vydrží. Začíná být totiž čím dál více vyděšená.

Co byste udělala být na Eliščiným místě?

Možnost%
Okamžitě byt prodala8,6
Nic, je to jen výplod dětské fantazie2,1
Vzala syna na psychiatrii23,5
Snažila bych se dozvědět více o historii domu, třeba tam opravdu nějaké dítě zemřelo63,6
Jiná odpověď (napište do diskuze)2,1

Čtěte také:

   
03.01.2017 - Příběhy - autor: Markéta Škaldová

Komentáře:

  1. [41] Aesinka [*]

    V první řadě bych pátrala po historii domu. Neztratilo se tam někdy dítě? Nezabil tam někdy někdo dítě?

    Děti sice mají velkou fantazii, ale určitě bych to nepodceňovala. Zvlášť když jde o ty další projevy. Děti jsou prostě citlivější.

    U nás doma taky "strašilo", bylo to dost nepěkné. Pomohlo dům vysvětit, donést domů posvěcenou hromničku a nechat odsloužit mši sv. za klid duše.

    superkarma: 0 08.01.2017, 02:29:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme