Reklama

Dnešní téma pomalu vrcholí. Omlouvám se všem, že jsem nestihl ve tři hodiny napsat, co znamená : Žibřid. Trochu se nám protáhla porada, ale hned to napravím.

A další příspěvek? Ten je od čtenářky Ilonesy. Musím říct, že obdivuji její svatou trpělivost, i když musím přiznat, že občas svojí milované polovičce provádím totéž. Iloneso, nehněvej se na něj, my kluci jsme prostě hraví...


Milá redakce a všechny čtenářky naší Ženy-in,

nedá mi to, abych se i já nepodědila o pár zajímavých novotvarů nebo spíše patvarů?

Můj přítel, to je totiž nevyčerpatelná studnice všelijakých mě neznámých a mnohdy i nepochopitelných slov, ba co víc, celých vět.

Když mi domů přinesl kocourka, dala jsem mu hezké jméno Šmurka, tohoto oslovení se však kocourek od pána nikdy nedočkal, pro něj je to Otepníček (snad že ho přinesl z kravína?). Druhá kočička je Miky - pro pána ovšem Žingloid, Žingle, Žinglička. Dcerce neřekne jinak než Prnďolína Prnďasá nebo Brťka Brťkasá, jako úplně maličké ji říkal Krkoška. Když má v plence nadílku, nemá tam hovínko jako jiné děti, ale lepaříka. Nikdy prostě neřekne věcem tak, jak má a já si ani nemůžu domyslet, co vlastně chce.

„Podej mi trnek a liz," no, co byste pod tím hledali? Je to taková jeho hra, ale někdy dost nebaví. Pro vše má svůj název, ovšem každou chvíli je mění, takže nemáte šanci si je zapamatovat. Náš pes si zase vysloužil označení Bafbač, tak mu říkala starší dcera. Už se docela těším, až začne žvatlat dcerka, to tu teprve bude vypadat jako u Chocholouška....

Loučí se, Ilonesa,
vlastně řečí přítele, Mejnítko

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou


Dnes jsme měli v magazínu Žena-in.cz téma: Novotvary. Už mi ale nepište, i já se budu pomalu loučit...