Ahoj ženský!

Venku je zima a prší, já se špatně vyspala a tak vám aspoň zase něco napíšu :-). Doufám, že máte radost. A hned mě k tomu vedlejšímu tématu Vysvědčení napadá hláška z mé oblíbené pohádky S čerty nejsou žerty - je to rebel!! :-)

Ano, ano zlobivé dítko... Ale teď mě napadá, že na jedno vysvědčení jsem byla pyšná. Měla jsem totiž na zadní stránce napsanou pochvalu. I když k tomu nejdřív vedla cesta nekalá. S kamarádkou jsme se takhle jednou ráno ploužily do školy a přemýšlely, jak se ulít z chemie. A jak jdeme okolo takového křoví (ne, nevyskočil na nás úchylák) a vidíme, že tam leží zraněný pes. Nebudu tady psát, že nás hned napadly ušlechtilé myšlenky ohledně jeho záchrany, spíš myšlenky ulít se z chemie + odnést psa na veterinu.

A tak se stalo... Ve škole jsme všechno vysvětlily, oni pro kontrolu samozřejmě zavolali na kliniku a my na konci roku na zadní straně vysvědčení měly POCHVALA ZA ZÁCHRANU ZRANĚNÉHO ZVÍŘETE. Jak pyšně jsem to nesla domů :-)). A to bylo asi tak jediné vysvědčení, kterým jsem se chlubila. Hlavně na střední škole mi začaly krušné časy... Jak taky pořád vysvětlovat, že mám na "vysvígu" sto zameškaných hodin, proč mám zase dvojku z chování, proč nemám lepší výsledky, když mi táta za to slíbil tisíc korun, proč dělám reparát, proč jsem s vysvědčením nepřišla domů a museli mě i sousedi hledat po celém městě... :-) Ach, to byly roky :-).

Tak hezký den holky a nebuďte na své děti moc přísné, pokud nepřinesou vysvědčení podle vašich představ.

Zdenicka1983


Milá Zdeničko1983,
jsem pochopitelně ráda, že jste nám napsala.
A doufám, že svým příspěvkem také rozhýbete ženy-in k tématu "vysvědčení".
Reklama