Zcela jistě valná většina z nás ve svém životě zkusila hodinu jógy. Na požitcích a prožitcích, které svým praktikantům přináší, nedá nikdo z nich dopustit. My jsme se setkali s ženou, která se rozhodla daleko hlouběji proniknout do jejích tajů a na počátku tohoto roku se vydala do ašramu, aby na vlastní kůži okusila nekomerční jógovou praxi. Jak tato zkušenost ovlivnila její dosavadní život? Jak život v ašramu probíhá? Dozvíte se v našem rozhovoru s Veronikou Kolářovou.

Veronika (32) byla až do nedávné doby velkou příznivkyní jógy. Milovala ji a na jistou chvíli se pro ni stala jedním ze smyslů jejího života. Proto se rozhodla navštívit ašram, poutní indické místo, jež je otevřeno veřejnosti a v němž řada jogínů hledá nový smysl a rozměr života. Našla jej i Veronika? Splnil ašram její očekávání, a jak se v něm vlastně žije? Nejen na to jsme se jí zeptali v našem rozhovoru.

fff

Veroniko, sice jsem už tak ve stručnosti učinila, ale řekni nám, co je ašram?
Ašram je poutním místem, ale někdy i komplexem budov, kam jezdí stále více lidí, kteří se zabývají jógou, ať už po fyzické, či psychické stránce. V současnosti zažívají jógové pobyty v ašramech velký boom a musím říci, že řada z nich už podlehla konzumu, jelikož jógu praktikuje stále více lidí. A v ašramu by měla být striktně dodržována daná pravidla a pobyt by měl sloužit k očištění naší duše, je předně zasvěcen meditaci. Je to vlastně jógový měsíční pobyt, kde naprosto vyloučíš spojení s okolním světem a setkáváš se pouze s tamními učiteli a lidmi, kteří s tebou ašram v daný čas sdílejí.

Jak to bylo u tebe? Jak dlouho jógu praktikuješ a proč ses k měsíčnímu pobytu v ašramu rozhodla?
Jógu praktikuji asi třetím rokem. Jóga mne uchvátila, spíše se o ni zajímám z filosofického hlediska než fyzického. Mám za sebou kurz jógového lektora hatha jógy, a tak nějak ruku v ruce s tím jsem se dostala i k možnosti odjet na počátku tohoto roku na měsíc do Indie, a tak jsem zkrátka chopila příležitost za pačesy.

Jistě jsi ale do Indie odjížděla s jistým očekáváním…
Ano, to samozřejmě ano. Rok 2013 pro mě nebyl vůbec lehký, měla jsem za sebou i jisté zdravotní komplikace, rozešla se s přítelem, dostala jsem vyhazov v práci a samozřejmě na mě dolehly i deprese. V tu dobu přišla má kamarádka a nabídla mi, abych do ašramu odjela a měsíc mohla přemýšlet jen sama o sobě. Chtěla jsem si uvědomit, kým opravdu jsem. Jak už jsme řekla, chopila jsem se příležitosti a zkusila to.

vvv

Jak to tedy na místě vypadalo?
Já jsem spolu s dalšími 15 Čechy vycestovala na jih Indie do státu Kerala. Sám o sobě byl velmi pěkný, nacházel se u moře a skládal se ze dvou hlavních budov. Ve srovnání se zbytkem Indie byl velmi moderní a liberálnější než ašramy na severu, kde se spí na zemi a pravidla jsou tam mnohem striktnější. Zde jsme měli k dispozici postele, několik pokojů, sprchu a záchod. Oděv jsme neměli jednotný, ale museli jsme respektovat předepsané zahalení (ramena, lokty a nohy musely být zakryté). A přirozeně, tak jako v jiných ašramech, jsme se museli vzdát všech západních „zbytečností“ jako mobilu, internetu a veškerých hmotných statků.

Takže jsi nebyla měsíc v žádném spojení s okolním světem?
No, jak už jsem řekla, náš ašram byl liberálnější, a tak jsme mobil používat občas mohli, taktéž internet, který jsme mohli použít jednou denně. V ašramech však obecně platí zkrátka striktní pravidla, která nesmíš porušit.

Jako například?
Nesmíš jíst maso, pít alkohol, je zakázán sexuální styk a každý den panuje striktní řád. Vstávali jsme v 5:00 ráno a šli na meditaci, která byla řízena lektorem, poté jsme se odebrali na povinný čaj, pak v 11:30 následoval oběd (jídlo se skládalo z rýže, zeleniny a ovoce a bylo velmi chutné). Po jídle každý z nás musel pro ostatní vykonat něco prospěšného – někdo zametal, jiný pomáhal v kuchyni atd. Taktéž jsme měli meditační hodinu, kdy jsme se věnovali jen sami sobě. A také jsme museli eliminovat verbální kontakt s ostatními návštěvníky, všeobecně se v ašramech moc nemluví. Spát jsme chodili ve 22:00. Takto to šlo každý den po dobu celého měsíce.

vvv

Zmínila ses, že ne všichni byli schopni daná pravidla plnit. S čím měli největší problém?
Zkrátka někteří si dobře neuvědomili, kde se vlastně nacházejí, a pravidla porušovali. Pro mnohé byl zásadní problém stolování – seděli jsme na zemi a jedli rukama, což opravdu někdo zcela nezvládnul. Někdo si stěžoval, nebyl schopen dodržovat stanovený řád. Bohužel právě tito jedinci kazili celý pobyt a i můj celkový požitek. Na počátku pobytu jsme se totiž setkali s velmi nepříjemným případem.

Můžeš nám o něm říci více?
Jedna dívka, kterou přirozeně nebudu jmenovat, si jela do ašramu vyřešit své životní problémy a zkrátka vyšlo najevo, že byla v dětství znásilňována, což při společných sezeních řekla učiteli a on jí neopatrně naznačil, že každý z nás si nese jisté životní břímě, a zkrátka ji nelitoval. Což neunesla, utekla z ašramu a pokusila se spáchat sebevraždu.

Uf, tak to je silné kafe, jak to s ní dopadlo?
Skočila do moře a učitel zalarmoval všechny rybáře, aby mu pomohli ji vylovit. Problém byl i v tom, že pokud spácháš v Indii sebevraždu, mohou za to odsoudit tvou rodinu. Zde za ni nesl zodpovědnost učitel, a pokud by se zabila, pravděpodobně by byl odsouzen. Nakonec vše dobře dopadlo a celý pobyt s námi dokončila, ale velmi to narušilo naše vztahy, všichni jsme to dokola neustále řešili.

nnn

Veroniko, co ti tedy tamní pobyt dal? Vrátila ses jako někdo „jiný“?
(smích) Pobyt v ašramu mi rozhodně dal uvědomění si, co ve svém životě nechci dělat. Neměla jsme od pobytu přehnaná očekávání a už dnes vím, že ačkoliv jsem józe zprvu propadla a očekávala jsem, že až se vrátím, propadnu ji ještě víc, nestalo se tak. Zjistila jsem, že jógová cesta není tou správnou, kterou bych se měla ubírat. Poté, co jsem se „rozložila“ na kousíčky, už vím, kam nechci jít. A to je pro mě velmi důležité. Od jógy jsem se zkrátka po svém měsíčním zážitku vzdálila.

Vrátila by ses do Indie?
Ne, jednou mi stačilo. Indie mě celkově zklamala. Ašram jsem si představovala striktněji, jeho liberálnost mi vadila a předně mi vadili i lidé, kteří, jak už jsem uvedla, v něm nebyli schopni dodržet základní pravidla.

Veroniko, pokud některá naše čtenářka přemýšlí, že se do ašramu vydá, doporučila bys jí tímto zážitkem projít?
Ano, ale rozhodně návštěvu ašramu doporučuji lidem, kteří vědí, kým v životě jsou a mají hodně srovnané své hodnoty. Těm, kteří v životě tápou a neví, kam se vrtnout, jej rozhodně nedoporučuji. Indie není spásnou cestou. Nevyřeší vám veškeré vaše problémy!

Veroniko, děkujeme ti za rozhovor.

Čtete také:

Reklama