Řídit po plastice je totéž jako řídit po jakémkoli chirurgickém zákroku. „Nedělejte to,“ varuje plastický chirurg Svatopluk Svoboda.

Žena za volantem je dnes už zcela běžný jev, stejně tak i žena po plastické operaci: „Obojí dohromady ale k sobě vždycky nepasuje,“ říká plastický chirurg Svatopluk Svoboda. „Každý chirurgický zákrok, a to i relativně malý, je určitým zásahem do organismu a každý organismus na operaci nějakým způsobem zareaguje. Jedná-li se o drobný výkon v lokální anestesii, stačí většinou pár minut a můžete směle do dopravní špičky. Větší výkon ale už s sebou nese určitá rizika. Je logické, že dáma krátce po operaci horních víček, provedené v lokální anestesii, s oteklýma očima, rozmazaným viděním a v tmavých brýlích v podvečer za deštivého dne za volant rozhodně nepatří. Nicméně i takové kaskadérky existují.“

Samozřejmě, že mnohem výraznější omezení čekají řidičky po operaci v anestesii celkové. „Pacientka po narkóze by rozhodně neměla sedat za volant dříve než za 24 hodin po zákroku,“ radí Svatopluk Svoboda, „ale i tak s maximální opatrností. Její pozornost a schopnost k řízení může ovlivnit nejen operace samotná, ale i pooperační stav, případná bolest v operační ráně nebo třeba omezení obvazem. Obstarat si na zpáteční cestu po operaci zkušeného řidiče je rozhodně moudřejší a bezpečnější.“

Po plastické operaci, zvlášť po té s lokální anestézií, nemusí vždy dojít k hospitalizaci. Cesta domů by ale měla být bezpečná! Navíc řízením po chirurgickém zákroku porušujete vyhlášku, která jasně říká, že „řidič nesmí řídit motorové vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena zdravotním stavem...“ A doktor Svoboda k tomu dodává: „A tak dámy – rozum do hrsti, jistě se mezi vašimi blízkými najde někdo, kdo vás rád a bezpečně dopraví po operačním výkonu domů.“

Podstoupila byste plastickou operaci? Odvážila byste se, potom sednout za volant?

Reklama