Tak nějak podobně se vyjadřují někteří lidé o těch, kteří po svátcích své staré a nemocné rodiče odvezou zpátky tam, odkud si je na pár dnů přivezli. Nikdo však už nevidí, že častokrát jiného východiska opravdu není.

Sousedi Hůlkovi a Novotní

granny

Hůlkovi bydlí v paneláku ve čtvrtém patře hned naproti Novotným. Novotní mají dvě dospělé děti, z nichž jedno bydlí ještě doma, a pak také babičku, která dříve bydlela s nimi, ale už druhým rokem je v Domově důchodců, přesněji řečeno v Domově pro seniory, jehož součástí je i oddělení Parkinson centrum, v němž je babička Novotných, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, umístěna.
A to je trnem v oku nenechavým sousedům Hůlkovým, kteří se s babičkou hodně přátelili (hlavně v době, kdy byli Novotní v práci a Hůlková si každou chvíli přišla od staré paní něco vypůjčit).
A tato paní Hůlková manžele Novotné neustále pomlouvá, že se babičky zbavili a že klidně mohla zůstat doma, když Novotným jeden kluk už odešel z domu, prostě pomlouvá je, kudy chodí, a vyvrcholilo to letos na Silvestra, když po domě rozhlašovala, že Novotní sice maminku na Vánoce přivezli, ale hned po Novém roce už ji zase jeli „odložit“. Jako nějakou věc.

Přečtěte si také:

Když se to pan Novotný, syn oné „odložené“ maminky dozvěděl, řekl si, že už má těch pomluv plné zuby, a šel si to se sousedkou vyřídit.
Není jisté, zda Hůlková pochopila, že pokročilý věk i zdravotní stav babičky rozhodně neodpovídá tomu, aby trávila dny sama doma, že Novotní jsou od rána do večera v práci a nemohou si dovolit přijít o zaměstnání, že domov, kde je babička umístěna, není tmavá kobka, ale že v domě, který vypadá lépe než jejich panelák, má svůj pokoj s balkonem s krásným výhledem do přírody, s vlastním nábytkem a veškerou dostupnou péčí, kterou by jí oni neposkytli.
Není jisté, zda pochopila, že Novotní přispívají babičce na služby, které nejsou právě nejlevnější, ale dělají to pro ni rádi. Že babičku, jen co to jde, všichni navštěvují...
Není jisté, zda tohle všechno zabědněná Hůlková, která nebyla svoji milou sousedku ani jednou navštívit, pochopila.
„A ještě jednou uslyším, že se o naší rodině, ať už o mně, nebo o manželce, vyjadřujete, že se chováme k mojí mamince špatně a že jsme se jí chtěli jenom zbavit, tak si to vyřídíme jinde a jinak,“ zakončil svoji řeč rozhořčený soused Novotný.

Pomluvy „zatím“ na čas ustaly. Ovšem kdo by mohl pomlouvat, to jsou Novotní. Ti se totiž zcela náhodně dozvěděli, že rodiče Hůlkové sice nejsou umístěni v žádném domově, bydlí ve vlastním malém domku, ale téměř živoří. A jejich dcera? Ta se u nich stavila o Vánocích na půl hodiny a dělala, že nic nevidí a neslyší.
Hůlková by si tedy rozhodně měla koupit to největší koště a zamést si napřed před vlastním prahem.

Reklama