Rodina

Po Novém roce maminku zase „odložili“ do domova důchodců

Tak nějak podobně se vyjadřují někteří lidé o těch, kteří po svátcích své staré a nemocné rodiče odvezou zpátky tam, odkud si je na pár dnů přivezli. Nikdo však už nevidí, že častokrát jiného východiska opravdu není.

Sousedi Hůlkovi a Novotní

granny

Hůlkovi bydlí v paneláku ve čtvrtém patře hned naproti Novotným. Novotní mají dvě dospělé děti, z nichž jedno bydlí ještě doma, a pak také babičku, která dříve bydlela s nimi, ale už druhým rokem je v Domově důchodců, přesněji řečeno v Domově pro seniory, jehož součástí je i oddělení Parkinson centrum, v němž je babička Novotných, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, umístěna.
A to je trnem v oku nenechavým sousedům Hůlkovým, kteří se s babičkou hodně přátelili (hlavně v době, kdy byli Novotní v práci a Hůlková si každou chvíli přišla od staré paní něco vypůjčit).
A tato paní Hůlková manžele Novotné neustále pomlouvá, že se babičky zbavili a že klidně mohla zůstat doma, když Novotným jeden kluk už odešel z domu, prostě pomlouvá je, kudy chodí, a vyvrcholilo to letos na Silvestra, když po domě rozhlašovala, že Novotní sice maminku na Vánoce přivezli, ale hned po Novém roce už ji zase jeli „odložit“. Jako nějakou věc.

Přečtěte si také:

Když se to pan Novotný, syn oné „odložené“ maminky dozvěděl, řekl si, že už má těch pomluv plné zuby, a šel si to se sousedkou vyřídit.
Není jisté, zda Hůlková pochopila, že pokročilý věk i zdravotní stav babičky rozhodně neodpovídá tomu, aby trávila dny sama doma, že Novotní jsou od rána do večera v práci a nemohou si dovolit přijít o zaměstnání, že domov, kde je babička umístěna, není tmavá kobka, ale že v domě, který vypadá lépe než jejich panelák, má svůj pokoj s balkonem s krásným výhledem do přírody, s vlastním nábytkem a veškerou dostupnou péčí, kterou by jí oni neposkytli.
Není jisté, zda pochopila, že Novotní přispívají babičce na služby, které nejsou právě nejlevnější, ale dělají to pro ni rádi. Že babičku, jen co to jde, všichni navštěvují...
Není jisté, zda tohle všechno zabědněná Hůlková, která nebyla svoji milou sousedku ani jednou navštívit, pochopila.
„A ještě jednou uslyším, že se o naší rodině, ať už o mně, nebo o manželce, vyjadřujete, že se chováme k mojí mamince špatně a že jsme se jí chtěli jenom zbavit, tak si to vyřídíme jinde a jinak,“ zakončil svoji řeč rozhořčený soused Novotný.

Pomluvy „zatím“ na čas ustaly. Ovšem kdo by mohl pomlouvat, to jsou Novotní. Ti se totiž zcela náhodně dozvěděli, že rodiče Hůlkové sice nejsou umístěni v žádném domově, bydlí ve vlastním malém domku, ale téměř živoří. A jejich dcera? Ta se u nich stavila o Vánocích na půl hodiny a dělala, že nic nevidí a neslyší.
Hůlková by si tedy rozhodně měla koupit to největší koště a zamést si napřed před vlastním prahem.

Umístila byste své rodiče do Domova pro seniory?

Možnost%
Když by nebylo jiné řešení, tak ano. Záleží také, o jaký Domov by šlo.66,1
Ne, nikdy. Doopatrovala bych je až do smrti a do žádného Domova bych je nedala.13,8
Rodiče (jeden z rodičů, babička, dědeček) už v takovém Domově jsou.0,9
Nevím, zatím nemusím takovou situaci řešit, takže nedokážu posoudit.19,3

   
02.01.2014 - Rodina - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. [29] katy.bartosova@seznam.cz [*]

    Z mých zkušeností byl domov seniorů Svět pro seniory v Krabčicích (http://www.svetproseniory.cz/) naším jediným řešením. Poskytují zde skvělou péči, nabízí ještě volná místa.

    superkarma: 0 17.12.2014, 11:20:42
  2. [28] Františka Švecová [*]

    K nám jezdila babička na delší čas vždycky na Vánoce. Co se naši rozvedli, vedli se spory a skončili u advokátky, tak je to jiné. Musím se za bábi vypravit vždy sama.

    superkarma: 0 08.01.2014, 09:18:48
  3. [27] KRUPINKA [*]

     Umístění  do domova pro seniory, může odsuzovat pouze ten ,kdo to nezažil. Starat se o takového člověka, třeba i po noční směně je opravdu vyčerpávající .  A kyž to trvá 10let, tak už člověk je opravdu na konci svých sil. Co pak s tím člověkem, když onemocní ten ošetřující?Já jsem to zažila, měla jsem doma tetu 13let aloni už jsem byla na pokraji svých sil a umístili jsme ji v domově, jezdím za ní každý týden a jsme spokojené obě. Je jí 93 let  a když viděla jak sem vyčerpaná, sama navrhla ať ji tam dám.

    superkarma: 1 03.01.2014, 12:02:58
  4. [26] KRUPINKA [*]

     Umístění  do domova pro seniory, může odsuzovat pouze ten ,kdo to nezažil. Starat se o takového člověka, třeba i po noční směně je opravdu vyčerpávající .  A kyž to trvá 10let, tak už člověk je opravdu na konci svých sil. Co pak s tím člověkem, když onemocní ten ošetřující?Já jsem to zažila, měla jsem doma tetu 13let aloni už jsem byla na pokraji svých sil a umístili jsme ji v domově, jezdím za ní každý týden a jsme spokojené obě. Je jí 93 let  a když viděla jak sem vyčerpaná, sama navrhla ať ji tam dám.

    superkarma: 0 03.01.2014, 12:02:17
  5. avatar
    [25] gerda [*]

    navia — #24 u chlapů to není tak složité, starší ročníky jsou zvyklé mít kolem sebe lidi, co navaří, uklidí, donesou - není to pro ně tak velká změna. Ale ženy, které celý život kmitaly ve vlastní domácnosti, nesou přesídlení a nečinnost tíž.Sml15

    superkarma: 0 03.01.2014, 06:40:31
  6. avatar
    [24] navia [*]

    A prastrýc byl tři roky po sobě vždy celou zimu v domě s pečovatelskou službou, protože bydlel na vesnici v prvním patře, kam by si musel nosit sám uhlí... Byl tam nesmírně spokojený. Na jaře šel domů, chodil po zahrádce...

    1. na komentář reaguje gerda — #25
    superkarma: 0 02.01.2014, 22:23:00
  7. avatar
    [23] navia [*]

    Moje babička zemřela doma... Naštěstí měla 4 dcery, které se v péči o ni mohly střídat, protože poslední 2 roky proležela. Nikdo, kdo to nezažil si nedovede předsstavit, co je to za fyzické i psychické vypětí se o "ležícího" pacienta starat. Myslím, že všem 4 to uškodilo na zdraví... jedna teta 5 let po babičce zemřela na rakovinu, moje mamka kvůli babičce tqak dlouho odkládala operaci očí (protože po ní by nemohla nic těžkého zvedat) až už její vada operovat nešla :( Takže, když někdo svému příbuznému sežene místo v Domově seniorů (což mimochodem není tak jednoduché a je to pěkně drahá "sranda") tak neřeknu ani popel.

    superkarma: 0 02.01.2014, 22:13:37
  8. [22] Karo Líná [*]

    Žasnu, co mají lidi za starosti Sml28 Nedokážu si představit, že by mě mělo jakkoliv zajímat, jak nakládají naši sousedi se svými příbuznými. O jedněch v domě vím, že mají dceru v ústavu pro mentálně postižené, protože mi to paní řekla kdysi ve výtahu. No a co? Je to jejich problém, pomlouvat je kvůli tomu rozhodně nebudu. Bydlet tady takoví Hůlkovi, nejspíš by všude vykládali, jak bezcitní Novákovi odložili chudinku dcerušku do Jedličkárny, aby se o ni nemuseli starat Sml32 Fuj, je mi z takových starostlivých spravedlivých zle Sml68

    superkarma: 0 02.01.2014, 16:36:58
  9. avatar
    [21] Odemětobě [*]

    V našem městě je klasický domov důchodců, i penzion pro seniory. O něj byl obrovský zájem, jen nájem a zálohy na služby dělají skoro 5 tisíc, za donášku jídla, nákup, doprovod kamkoliv platíte cca 100 Kč/hod. Už se tam nikdo nehrne, jedině když děti přispívají. My sami jsme ve věku, kdy nás trápí neduhy a i když moje maminka byla jak věchýtek, posunout ji na posteli byla dřina a námaha na záda a nohy.Charita s něčím vypomůže, ale když pracujete, nemůžete být se seniorem stále. nervy v práci, starosti co doma, nic jednoduchého. Moje pra sestřenice mají maminku s Alzheimerem v soukromém zařízení, stojí to celé příbuzenstvo 16 tisíc měsíčně.Ale složí se, protože nikdo z nich doma být nemůže.

    superkarma: 0 02.01.2014, 16:17:01
  10. avatar
    [20] peetrax [*]

    datura — #18 naše rodina takovou péči táhne už čtrnáctý rok. Tenhle čtvrtý senior nemá díky bohu žádné vážnější potíže jako rakoviny, amputace atd. u těch předtím. Bez toho, že by si rodiče během roku na pár dní "orazili", by to nešlo, to by brzo přibyla péče o další dva kousky Sml54, protože jsou v produktivním věku a kromě starání se o devadesátiletého dědu taky musejí chodit do práce. Takže i když kolikrát nechtějí, tak je "vyžducháme" na rekreaci, i kdyby jen na prodloužený víkend a péči o dědu si rozdělíme my ostatní, protože jsme dospělí a vždycky se to nějak zvládnout dá, musí.

    superkarma: 0 02.01.2014, 15:37:57
  11. avatar
    [19] gerda [*]

    Pentlička — #17 to je všecko otázka peněz. Jsou-li peníze, bude i soukromí. Penziony jsou různé kvality a odvíjí se to právě od toho, kolik můžeš platit za pobyt a péči. Známá paní se dostala do domova, kde je oddělení pro pacienty s Alzheimerem. Teta tam chodívá na návštěvy. Nepáchne to tam, mají čisto. Ale byla dost šokovaná tím, že pacientka - přestože volala po míse, protože cítila potřebu -  byla odkázaná na plenky. Prý se má počurat do nich. Je to pro personál pohodlnější, než vynášet nočníkySml80 Tak tohoto bych se skutečně dožít nechtěla, vědět o sobě a být takto odkázaná na druhé. Na omývání ležáků prý existuje jakási pěna ve spreji, tak na sprchu a žínku s vodou může taky zapomenout.

    superkarma: 0 02.01.2014, 14:52:32
  12. avatar
    [18] datura [*]

    Tchýně si to už párkrát přála, jít do Domova důchodců. Je jí 88 let, bydlí v rodinném domě, nestačí na údržbu, její dvě kamarádky domy prodaly a jsou tam spokojené. My jí už 3x vyjednali, že tam může nastoupit a ona si to na poslední chvíli vždycky rozmyslí. Tak na to už kašleme a dál za ní můj muž každý den jezdí s nákupem a v sobotu a v neděli na návštěvu, aby věděl, jak se jí daří. Naštěstí je soběstačná, ale jak dlouho ? Navíc musí být můj muž na telefonu 24 hodin denně, co kdyby. Takže to taky není jednoduché. To, že bychom někam odjeli na pár dnů, nepřipadá v úvahu.

    1. na komentář reaguje peetrax — #20
    superkarma: 0 02.01.2014, 14:34:08
  13. avatar
    [17] Pentlička [*]

    Pro mě jako samotáře a introverta je noční můrou klasický domov důchodců, kde jsou na jednom pokoji dvě, tři cizí ženské. To bych nesnesla, zbláznila bych se. Kdybych měla svůj pokoj a své sociální zařízení, tak na stáří ten důchoďák beru, rozhodně lepší, když mě bude umývat a přebalovat cizí ženská, než dcera nebo nedejbože snacha (příp. syn). Ale tak nějak doufám, že dožiju jako maminka, která byla do 86 let naprosto soběstačná a zdravá a pak ji ranila mrtvice a zemřela velmi rychle. Nejlepší je samozřejmě umřít ve spánku, ale to se málokomu podaří, tak aspoň takhle.

    1. na komentář reaguje gerda — #19
    superkarma: 0 02.01.2014, 12:09:52
  14. avatar
    [16] Suzanne [*]

    Mimochodem mě stále fascinuje, jak někteří lidé snad i nalézají smysl života v posuzování a souzení kroků druhých. Ale takoví holt byli, jsou a budou.

    superkarma: 1 02.01.2014, 11:26:05
  15. avatar
    [15] Suzanne [*]

    Dům s pečovatelskou službou v sobě skýtá různé možnosti. Takže znám např. jeden, kde bydlí samostatní lidé, kteří jsou "jen" blíž péči, ale i ti, kdo potřebují péči celodenní. Je tam jídelna, ale někteří si nechávají donést jídlo do bytu. Je tam sociální pracovnice, která pořádá kulturní programy, ale i vede cvičení a pěvecký sbor, vede arteterapii apod. Je tam tak pěkná atmosféra, že bych tam sama šla. Důležité je, aby se tam člověk cítil doma.

    superkarma: 0 02.01.2014, 11:21:35
  16. [14] Rikina [*]

    Altamora — #13 ale jo, ono prostě někdy není zbytí, a je fakt, že pokud nemoc postoupí tak daleko, už je to asi tomu člověku jedno. Sml80 Ovšem ta představa, že taky jednou můžu takhle někde sedět a zírat, není příjemná. Sml15 A že přijdu o svobodu pohybu a rozhodování ještě dříve, než mi to začne být jedno, to je ještě horší.

    superkarma: 0 02.01.2014, 11:00:15
  17. avatar
    [13] Altamora [*]

    Rikina — #12 Když už je člověk v takovém stavu, už je mu možná jedno, jestli zírá do zeleně nebo do stěny a jestli ho tam přistaví jeho potomek nebo ošetřovatelkaSml80. Pro mě je takový stav nejhorší noční můra. Lidí, kteří se dokáží o své blízké v takovém stavu postarat, si nesmírně vážím. A ty, kteří to nezvládnou, ani v nejmenším neodsuzuji.

    1. na komentář reaguje Rikina — #14
    superkarma: 4 02.01.2014, 10:54:40
  18. [12] Rikina [*]

    gerda — #8 No jo, ale to jsi pořád soběstačná - a to na mysli nemám. Dokud se budu moct o sebe postarat, tak nevidím důvod k bydlení v domě s pečovatelskou službou (kromě případů, co o nich píše kobližka - nízký nájem a tak). Teprve až člověk už soběstačný není, a potřebuje servis dnes a denně, a to i při mytí, oblékání, jídle atd., tak pak je čas na důchoďák. A ty, co jsem viděla nejen zvenčí, ale i uvnitř, ty byly strašné. Některé strašně strašné. Nikdy nezapomenu na jeden takový v horách... nádherná terasa s výhledem do kraje, a tam seděly vedle sebe stařenky na vozících, nohy přikryté dekami, a nepřítomný pohled upřený kamsi do neznáma... silně pochybuji, že ten krásný výhled vůbec vnímaly. Pak je personál postupně "uklidil" zpět do pokojů. Depresívní. Nic, oč by se člověk dral. Sml80

    1. na komentář reaguje Altamora — #13
    superkarma: 0 02.01.2014, 10:33:41
  19. avatar
    [11] kobližka [*]

    gerda — #8 U nás je taky takový "Dům s pečovatelskou službou".....ale je to jen bydlení pro lidi,kteří buď jsou ochotní dát městu nějaký finanční dar (50 000.-) nebo mají nějaké zdravotní problémy a doktor jim toto bydlení doporučí.Ale jinak tam bydlí i takoví,kteří zvládají život zcela normálně,jezdí na dovolené,po zájezdec,manželské páry....jediné,co je jakási výhoda,je to,že je tam min.nájem a ten se nikdy nezvyšuje.A toho právě mnozí využívají.Kdysi,když se ten dům stavěl,to měl být opravdu dům s pečovatelskou službou,jsou tam i místnosti pro lékaře,sestru,město právě na jeho stavbu dostalo jakýsi grant,jenže dům ta kritéria nesplňuje..To,že mě pečovatelská služba přiveze oběd,nebo uklidí,to dělá i jiným občanům ve městě,pokud si tu službu zaplatí.Bohužel se to pro mnoho stalo jen záležitostí levného bydlení.

    superkarma: 0 02.01.2014, 10:25:04
  20. avatar
    [10] Altamora [*]

    gerda — #8 Moje maminka je v penzionu pro důchodce. Odešla tam sama, když jí bylo 66 a nezvládala bydlení v bytě, kde si musela topit. Bratři sice bydleli blízko, ale zapomínali jí nosit uhlí. Byla hodně nemocná. V penzionu je spokojená už 17 let. Jídlo jí nenosí, vaří si sama nebo si zajde na oběd do jídelny. Když chce, může jít zdrbnout s ostatními na sedačky na chodbě, když nemá náladu, je doma. Kdo není úplný morous, je "pod dohledem" ostatních. Prostě si všímají, jestli ho ten den viděli nebo ne. Jistě že tam taky mají mezi sebou problémy, ale nic, co by stálo za řeč. Dokud je soběstačná, tak ani neuvažuji o tom, že bych ji vzala k sobě. Pro starého člověka by to byla přílišná psychická zátěž zvykat si na nové prostředí, na to, že kolem sebe nemá lidi, na které je zvyklý. Je to jedna z mála situací, kdy lituji, že neumím řídit. Mít tu možnost, zajedu k ní na otočku každý týden. Takto tam jezdím jen nepravidelně, protože vlakem se to za jeden den stihnout nedá. Taky už nejsem nejmladšíSml15

    superkarma: 2 02.01.2014, 10:11:41
  21. avatar
    [9] gerda [*]

    gerda — #8 od pátku DO NEDĚLE, to jsem nenapsala a to bylo podstatné.

    superkarma: 0 02.01.2014, 09:56:20
  22. avatar
    [8] gerda [*]

    Rikina — #5 ještě existují Domy s pečovatelskou službou. Tam bydlíš jako v každém jiném bytě (my v paneláku bydlíme v naprosto totožných rozměrech tamního bytu, akorát tam jsou dvě lodžie). Děláš si co chceš. V případě, že žádáš pomoc - lékařský dozor atd., to prostě jenom nahlásíš. Jinak ti dovezou jídlo, postaví ešus za dveře a nikdo se nezajímá, jak si upravíš režim dne. Na to dojel náš příbuzný. Od pátku mu stály ešusy za dveřma na chodbě a nikdo se nenamáhal zjišťovat proč....a on ležel za dveřma na zemi, nemohl vstát, nemohl nic...kdyby někdo včas přišel, mohli ho zachránit. Tak po pár dnech zemřel ve špitále na dehydrataci a jiné.

    1. na komentář reaguje gerda — #9
    2. na komentář reaguje Altamora — #10
    3. na komentář reaguje kobližka — #11
    4. na komentář reaguje Rikina — #12
    superkarma: 0 02.01.2014, 09:55:37
  23. avatar
    [7] OlgaMarie [*]

    Rikina — #5 Také s tím počítám. Už mám vyhlídnutý jeden dům, kde bych měla samostatný pokoj s terasou a vyhlídkou na moře. Bohužel ho obývají samí Němci a Angličané. Protože tam zatím nemusím, děti souhlasí, že by mi ubytování doplácely.Sml52

    superkarma: 0 02.01.2014, 09:37:09
  24. avatar
    [6] Věrulinka [*]

    Ona je to zapeklitá situace, děti musí chodit do práce a jak to mají řešit, my s manželem jsem smířeni s touto situací, ale ano, do jakého? Když slyším v TV, jak zacházejí někde l lidmi, mě omejvaj Sml15

    superkarma: 0 02.01.2014, 08:16:23
  25. [5] Rikina [*]

    Inu, mně moje matka sama řekla, že až nebude zvládat, nemáme se s mou sestrou rozpakovat a klidně ji umístit do nějakého šikovného penzionu. Sml80 Zejména pak pokud by se u ní objevila nějaká choroba omezující myšlení. Sml15 No a já s tím sama u sebe tak nějak automaticky počítám, že jednou skončím v nějakém zařízení pro seniory... ač se mi to moc nelíbí. Hlavně proto, že tam většinou mají dost "kasárenský" režim, večerku, budíček, čas k jídlu přesně určený a vycházky hlásit. Nicméně když by to jinak nešlo, asi bych nemohla namítati. Sml80

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #7
    2. na komentář reaguje gerda — #8
    superkarma: 0 02.01.2014, 07:49:42
  26. avatar
    [4] enka1 [*]

    gerda — #3 Sml22Někdy to prostě nejde, já např, mamku nezvládala ani fyzicky, měla 80kg já 40.

    superkarma: 0 02.01.2014, 07:31:25
  27. avatar
    [3] gerda [*]

    Jsou tu dvě věci: člověk si sám doma vyzkoušel, že při zaměstnání i vybavení bytu není schopen péče o nemocného a taky s ním nemůže zůstat celý den doma. Další - kvalitní penzion, kde se o nemocného postarají, není zdarma. Ne každý má cca 11 tisíc navíc, aby to mohl platit. Nejde jen o morální stránku věci, ale i tu praktickou. Je opravdu hrozné, když není východisko. U nás v rodině zatím naštěstí Alzheimer nikoho nepostihl a babičku opatrovala moje mama u sebe v bytě až do konce - až teprve pak se babička pletla. To bylo jen pár dnů. Moje teta současně (při svých bolavých kolenách a nemocech) opatrovala dohromady manžela s rakovinou a tchyni s demencí. Statečně bojovala a pečovala, ale v okamžiku, kdy se jí tchyně vykakala do skříně, jí zařídili špitál. Někdy to prostě nejde, ledaže byste byli sebevrazi.

    1. na komentář reaguje enka1 — #4
    superkarma: 0 02.01.2014, 06:04:31
  28. avatar
    [2] kobližka [*]

    peetrax — #1 Hodně rozumný komentář Sml67

    superkarma: 0 02.01.2014, 00:21:25
  29. avatar
    [1] peetrax [*]

    Tři vážně nemocné seniory moji rodiče dochovali. Vždycky to ale byly nemoci, kdy různým tempem scházelo a odcházelo tělo, ne mysl. Pokud by se jednalo třeba o Alzheimera nebo cokoliv, při čem by člověk mohl být nebezpečný sobě i okolí, bylo by to těžké rozhodování. Sml15 Péče o blízké příbuzné je něco, ohledně čeho bych si nedovolila žádné pomluvy, každý to má nastavené jinak. A taky různé choroby mají různý průběh u různých lidí. Sml80

    1. na komentář reaguje kobližka — #2
    superkarma: 10 02.01.2014, 00:11:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme